VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Už i mobilní telefon má svou historii

Troufám si říci, že mobil na Slovensku měl přede mnou asi jen muzikant Jaro Filip, neboť on měl každou technickou novinku snad ještě krátce před tím, než se ji výrobci rozhodli hodit na trh.

17.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Na našem trhu byly tehdy jen dvě značky. Jednu jsem měl já, druhou Palo Hammel. Jaro Filip zřejmě obě, to je celkem možné.

Telefon to byl skutečně mobilní, tedy přenosný, ale jen s námahou, neboť například kompletně ho vyzvednout k uchu bylo nemyslitelné.

Tehdy si totiž výrobci ještě tolik nelámali hlavu s miniaturizací, a tak se používal akumulátor (alespoň co se hmotnosti týká) dost podobný tomu automobilovému. No a od akumulátoru vedl kabel (kroucený) ke sluchátku.

Je třeba poznamenat, že čísla se už nevytáčela, ale mačkala, a to přímo na tom sluchátku, a dokonce svítila. Asi ani nemusím zdůrazňovat, jaký jsem to byl machr, když jsem si například v restauraci sedal za stůl a vyložil na ubrus svůj mobil. Stálo to za ty pohledy kolemsedících, a to i za cenu, že polévku už nebylo kam dát a bokem musely jít i příbory.

Když jsem jeli s Palem Hammelem jedním autem, tlumiče sedly nadoraz, ale měli jsme oba ty mašiny vedle sebe a radovali jsme se, že kdybychom chtěli, tak si můžeme třeba i jeden druhému zavolat. Ale nikdy jsme to neudělali, neboť tehdy se platilo i za každý přijatý hovor, takže mi vlastně i dost šlo na nervy, když mi někdo volal.

Lépe se z auta telefonovalo, když se přístroj kompletně zabudoval do kufru (stačila na to malá sada gola klíčů), sluchátko se odpojilo a namontovalo na přístrojovou desku. Netrvalo to víc než deset minut, jen to bylo třeba zopakovat (v obráceném pořadí) i při vystupování z auta, když chtěl mít člověk mobil stále při ruce.

Zkratka GSM tehdy myslím ještě ani nebyla vymyšlená, kralovala severská norma NMT. I když sluchátko už brzy vážilo jen půl kila a onen mamutí agregát už nebylo nutné nosit s sebou, ta nostalgie se mne držela ještě celé dlouhé roky.

S telefonem, který kupodivu uměl jen telefonovat a nic jiného, jsem se rozloučil, až když jsem podle určitých průvodních znaků (klesající pokrytí, údiv fakturantů apod.) pochopil, že přístrojek NMT využívám pravděpodobně už jen já sám.

Škoda ho. Nechápu, že někoho nenapadlo do něho vrazit fotoaparát - aspoň ten klasický. Vždyť když se na něj tak dívám, i dvě cívky filmu by se do něho vešly.

Milan Markovič

17.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies