VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Až někdy...

Potřebovala jsem jedno telefonní číslo a dlouho jsem přemýšlela, kdo by je tak mohl mít, až mě napadla Alena. Je permanentně přepracovaná, a navíc už jsem s ní nemluvila dvanáct let. Ale vylovit číslo z nějakých elektronických útrob jí přece nezabere víc než několik vteřin, takže proč ne?

10.11.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Zavolala jsem jí a mluvily jsme hodinu a sedm minut. Možná znáte ty zbytečně přetrénované telefony, které vám při hovoru automaticky odpočítávají čas a nervují vás tím, že ho zobrazují po vteřinách. Kdo se jich prosí? Huš, mluvily jsme sedmašedesát minut a tři vteřiny a pořád bylo o čem. Jako bychom se rozešly včera, jak říkají bývalí, když do sebe po letech někde nečekaně vrazí a zamíří do kavárny.

„Tak třeba někdy…ale to asi ne, co?“ řekla Alena na závěr tak zaraženě, jako by se mi chystala navrhnout cosi hodně absurdního, třeba lov tuleních mláďat.

„No… třeba, co víš. Třeba někdy jo,“ konverzovala jsem třeskutě.

Oběma nám bylo jasné, že se nesejdeme, nesešly jsme se nikdy. Patříme k těm lidem, co si něco optimisticky domluví, a pak to z devětadevadesáti procent zruší. „Něco“ nám do toho vleze. Co něco, práce. Obě máme ten typ práce, co leze do všeho.

Ale vzpomínky na někdejší hvězdné mejdany, na tříhodinové obědy, na tahy po antikvariátech a nekonečné debaty po kavárnách ještě úplně nevybledly. Pořád ještě vím, že tyhle věci existují a že je taky možné sedět půl dne na Petříně pod třešní a koukat, prostě jen tak.

Takže se pravidelně zálibně dívám, jak se mi plní diář na příští týden. Oběd s Denisou. Na pivo s Honzou a jeho ženou. Na koncert s dcerou. Na výlet se sousedkou. Pak prožiji příjemný víkend, kdy si všechna ta lákavá setkání představuji. Jaký to naplněný a veselý týden na mě čeká! Přímo ideální týden.
A pak to začne. Práce vleze do pondělka a požere oběd s Denisou. Ještě toho zbývá dost, ale už to začalo. Vždycky věřím, že tentokrát se to nestane, ale zatím se to stalo vždycky: práce požere celý týden.

„To nic, tak někdy, ozvi se, až budeš volnější,“ říkají vždycky, když schůzku ruším. Slíbím to, jenže za pár dní už si nepamatuji, co kdy kde. Ale v diáři to vypadá krásně, jako báječně naplněný bohatý program.

Ó, jak si budu závidět ten pestrý a košatý společenský život, až po letech najdu tenhle diář zapadlý za starožitnou skříní.

Helena Kovaříková

10.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekreační areál Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku.
15 5

Audit Čapího hnízda ulítl na internet. Namočení Agrofertu nelze vyloučit

Islámský stát zveřejnil video, na kterém chlapec stíná hlavu vojákovi.

80 mrtvých při náletu amerických letadel na islamisty v Majádínu

DOTYK.CZ

Uřezaná hlava nebo razie esesáků: atentát na Heydricha ve vzpomínkách

Dotyk.cz shromáždil u příležitosti 75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha záznamy vzpomínek posledních pamětníků, které redaktoři Deníku pořídili v minulých pěti letech. 

AKTUALIZUJEME

Další krvavý útok na křesťany v Egyptě. Zemřelo téměř třicet lidí

Další střelecký útok v Egyptě šokoval svět. V pátek neznámí ozbrojenci zaútočili na skupinu koptských křesťanů. Podle posledních informací zabili šestadvacet lidí a stejný počet zranili.

Marmelády Jozefíny Růžičkové míří do farmářské prodejny i na královský stůl

Nejlepší marmelády na světě vaří podle aktuálního verdiktu porotců soutěže World's Original Marmalade Awards 2017 Jozefína Růžičková z Prachatic. 

Šestkrát unikl vrah z Alabamy trestu smrti, popravili ho až po 35 letech

V roce 1982 spáchal nájemnou vraždu. Přes třicet let se odsouzenému vrahovi dařilo díky různým kličkám a řadě odvolání unikat trestu smrti. Díky tomu si vysloužil přezdívku „Houdini cely smrti". Až v noci na pátek ho americký stát Alabama v 75 letech popravil injekcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies