VYBERTE SI REGION

Můj první PIN

Když mi bylo šest let, žil jsem s rodiči v jedné ošklivé novostavbě v Karlových Varech. Jedinými klady toho bydlení, zázraku třetí nebo které pětiletky, byla oddělená koupelna a záchod, malý balkon a veliký sklep.

30.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Hlavně ten sklep mne fascinoval – jednak jsme si do suchých, čerstvě vybílených prostor chodili hrát s kamarádkami na maminku a na tatínka (s těmi odvážnějšími i na doktora), za druhé pak jsem byl obzvlášť pyšný na naši samostatnou sklepní kóji.

Dvířka té veliké klece z nehoblovaných latí, kde jsme měli uloženo kolo, sáně, třílitrovou sklenici naložených vajec a bednu na brambory, opatřil můj otec zámkem na číselný kód! Zázrak zdevastovaného západoněmeckého průmyslu, dodnes nevím, jak jsme k němu přišli.

Zatímco všichni vrstevníci museli potupně fasovat klíče od různých visacích zařízení, mně stačilo pouze zapamatovat si čtyři čísla, a pak před zraky užaslých dívek čarovat: 4136. Dnes už vím, že to byl vlastně můj první bezpečnostní PIN. Vzpomínka na něj se mi vryla do paměti; dosud jej s úspěchem používám všude, kde lze vystačit s pouhými čtyřmi číslicemi. Už ale takových situací není mnoho – leda snad bankovní karty, simky mobilních telefonů, uživatelská hesla v počítačích…

Internetové bankovnictví je mnohem náročnější, například můj milovaný PIN nebere a nebere. Zkusil jsem ho dokonce nabídnout v požadované osmiciferné řadě dvakrát za sebou: 41364136, ale zdálo se mi to nějaké ubohé. Jako by číslo mělo sílu jenom ve čtyřech (stejně jako ve veslování nemusíte nutně sestavit ze dvou výborných čtyřek dobrou osmu). Vzal jsem tedy ten pocit jako výstrahu a zařídil jsem se podle toho, dal jsem si doopravdy záležet na vytvoření nových internetových hesel. (Strmý pád světového fi - nančnictví je i pro mne noční můrou, ačkoli se na většině svých účtů pohybuji v červených hodnotách kontokorentu.) Některá ze so- fi stikovaných hesel jsem však vzápětí zapomněl a dotyčné účty jsem si zablokoval. Ne, už nikdy to nebude takové jako tenkrát ve sklepě…

Protože první PIN, přátelé, to je něco jako první děvče: zabodne se hluboko do srdce a za dlouhých zimních nocí pobolívá. Do smrti na něj nezapomenu, uvažuji dokonce o tom, že by mohl tvořit součást mého epitafu. Pokud ovšem nakonec nedám přednost číslu svého mobilu. Ale to všechno ukáže čas.

Jiří Dědeček

30.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies