VYBERTE SI REGION

Sběrači a sběratelé

Dostala se mi do rukou pozvánka. Stálo v ní, že se právě konají sběratelské dny. Než jsem to celé dočetl, napadlo mě, že jsme na tom asi zase mizerně s druhotnými surovinami, a tak bude třeba zase znovu sbírat barevné kovy, vláčet do sběrny staré noviny a organizovat železné neděle.

6.3.2009
SDÍLEJ:

Foto:

Ne, nic takového, navzdory tomu, že stále je to možné a že stále častěji mám dojem, že tuto možnost nejvíce využívají zloději kolejnic a vykradači hrobů.

Nejde totiž o sběr, ale sběratelství, upřesnil jsem si. A okamžitě se rozpomněl, co všechno jsem už v životě sbíral. Nebude to výčet dlouhý: byly to vlastně jen známky a obaly od žvýkaček. Známky proto, neboť to kdysi v dětství dělal snad každý chlapec, no a žvýkačky, to byla před čtyřiceti padesáti lety absolutní novinka, a všechny byly zahraniční, většinou americké a různobarevné, a ta sbírka celá krásně voněla. Těch značek zas nebylo kdovíkolik, takže když jsem měl ve škatuli od mýdla těch papírků kolem šedesáti, tak jsem byl král a objekt všeobecné závisti.

Poštovní známky byly dostupnější. Čerta jsme jako malí chlapci věděli, jak je vlastně sbírat, třídit a vyznat se v nich, okouzlovaly nás vždycky barvy, velikost a co nejexotičtější původ. A ještě tvary byly lákavé. Vzpomínám si, že mezi prvními jsem získal zelenou maďarskou známku – trojúhelníkovou! Skoro jsem neusnul vzrušením.

Dodnes mám kdesi těch pár alb a v nich známky roztříděné podle států, z kterých pocházely. Některé jsem ani neidentifikoval. Ty s divnými písmenky jsem považoval za čínské, i když mohly být i korejské či thajské, no a tak dvě tři jsem označil za japonské, ale dodnes s jistotou nevím, co jsou vlastně zač. Jednou jsem vzal ta alba kolegovi v rozhlase, který se ve známkách vyznal. Všechno dohromady ocenil asi na třicet osm korun padesát, a tím můj zájem o známky značně poklesl.

Dnes už nesbírám nic. A je tolik možností: krabičky od zápalek, drobné starožitnosti, nejrůznější nálepky, mince i bankovky, kamínky, sošky, pohlednice, autogramy, obrazy, stará auta…

Sběratelskému šílenství podlehne snáze mladý člověk. Potom už na to nemá čas. Až když přijde důchod, snese s půdy všechny ty cennosti a opráší starou vášeň, která mu dodá sil do života a růměnec na líce. Protože už zná hodnotu věcí a spolu s těmi věcičkami začne sbírat i chválu a komplimenty a ocenění od stejně postižených. Zabere těmi sbírkami celý byt a často sbírá i odvahu, aby požádal o další prostory. No a nakonec sbírá síly na to, aby se s tím vším rozloučil, až přijde čas.

MILAN MARKOVIČ

6.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies