VYBERTE SI REGION

Juraj Herz: Je to cena za filmy, co mi zakázali točit

Karlovy Vary - Režisér Juraj Herz převzal v pátek vpodvečer Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stalo se tak v karlovarském Městském divadle před projekcí jeho snímku Petrolejové lampy z roku 1971. Tvůrci více než pětadvaceti celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech, cenu předali prezident MFF v Karlových Varech Jiří Bartoška a umělecká ředitelka přehlídky Eva Zaoralová.

10.7.2010 1
SDÍLEJ:

Juraj Herz s Jiřím Bartoškou na 45. ročníku MFF Karlovy VaryFoto: FilmServis MFF KV

„Na festivalech dostávám obvykle cenu za film. Tohle není za film, ale za filmy. Já v tom spíš vidím ty filmy, které mi zakázali točit, které jsem nemohl točit už z jakýchkoli důvodů, hlavně politických. Takže i za to je ta cena," řekl před ceremoniálem Herz ČTK. Už jednou byl na karlovarském festivalu oceněn, a to v roce 1986 za snímek Zastihla mě noc. Loni tu ve světové premiéře uvedl hororový film T.M.A., za který pak dostal dvě ceny na festivalu Horrorfest v Jihoafrické republice.

Ve Varech to je už Herzova druhá cena

Od 7. října se v českých kinech objeví jeho snímek Habermannův mlýn, který natočil v česko-německo-rakouské koprodukci. V lednu za něj získal prestižní Bavorskou filmovou cenu za režii. Ocenění za herecký výkon dostal Mark Waschke. Na plátně se vedle něj objeví Karel Roden, Hannah Herzsprung, Ben Becker, Franziska Weisz, Zuzana Kronerová, Andrej Hryc, Erika Gunther, Oldřich Kaiser, Jan Hrušínský a Radek Holub.

Habermannův mlýn jde do kin v říjnu

Příběh Habermannova mlýna je založen na skutečných událostech. Odehrává se v malé vesnici v Sudetech mezi rokem mnichovské dohody 1938 a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Podle Herze ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci, neboť krutosti, které provázely vyhnání, zůstávají dodnes tabu.

„Nemá se oplácet zlé zlým. I proto vyhnání Němců hned po válce nebylo důstojné českého národa. Byly tam msty, obava z toho, že Němci věděli, kdo je udavač, a byl tam i majetek. Tato příkoří nebyla nikdy odčiněna," řekl režisér ČTK. Film osobně považuje za částečné vyrovnání se s minulostí. Bavorskou cenu dostal Herz už potřetí. Je rád, že Habermannův mlýn představil v Americe a získal tam vynikajícího distributora.

Za Petrolejové lampy poděkovala na jevišti Iva Janžurová

Adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy, která byla v době svého vzniku uvedena v soutěži festivalu v Cannes, Herz loni převedl na divadelní jeviště. Bára Hrzánová a Radek Holub jsou pro něj nyní v pražském Divadle na Jezerce stejně zásadními hrdiny, jako kdysi byli na filmovém plátně Iva Janžurová a Petr Čepek.

Překvapením pro něj bylo, když mu přímo na jevišti pogratulovala ke Křišťálovému glóbu herečka Iva Janžurová. „Děkuji Jurajovi za krásnou roli v Petrolejových lampách a za spolupráci, která pokračovala o rok později v Morgianě. Je to můj režisér číslo jedna," řekla.

Karlovarské ceny si velmi vážím, žekl režisér

„Karlovarské ceny si velmi vážím. Samotného mě překvapilo, když jsem na plátně viděl sestřih ze svých snímků, že jsem toho natočil dost. Teď mi jenom zbývá nalézt doma pro tuto sošku místo, aby na ni byl stejně tak krásný pohled, jak vypadá," uvedl Herz. Připomněl, že Janžurová hrála v roce 1966 i v jeho filmu Znamení Raka vražedkyni.

Juraj Herz vstoupil do české kinematografie ve filmařsky šťastném období 60. let minulého století. Vystudoval fotografii na bratislavské umělecko-průmyslové škole a režii na loutkoherecké katedře pražské DAMU. V roce 1965 debutoval středometrážním filmem Sběrné surovosti podle předlohy Bohumila Hrabala. V roce 1968 natočil mimořádně oceňovaný snímek na motivy románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Herzova celoživotní vášeň pro příběhy plné tajemna a napětí se promítla do filmu Morgiana (1972) nebo pohádek Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Je považován za autora prvního českého moderního filmového hororu Upír z Ferratu (1982). Po zákazu filmu Straka v hrsti (1984), točil Juraj Herz na Slovensku. Od roku 1987 žil a pracoval v Německu, kde natáčel především televizní filmy a seriály. Loni převzal Juraj Herz Českého lva za celoživotní dílo.

Juraj Herz: Nechystám se do hrobu, dál budu točit filmy

„Nechystám se do hrobu. Budu točit filmy, dělat divadlo, jezdit po světě, dobře jíst, pít a mít se fajn se svou přítelkyní,“ reagoval Juraj Herz na zprávu, že ve Varech obdrží Křišťálový glóbus za celoživotní přínos kinematografii. Cenu převzal v pátek v 17:00 v karlovarském divadle před projekcí filmu Petrolejové lampy.

Půjdete se na Petrolejové lampy podívat?
Na své staré filmy se nedívám. Ale Honza Hrušínský mě loni přesvědčil, abych v Divadle Na Jezerce film zrežíroval jako plnokrevné divadlo. Myslím, že se mi to povedlo. Bára Hrzánová a Radek Holub jsou pro mě v divadle stejně zásadní, jako byli ve filmu Iva Janžurová a Petr Čepek.

Nebylo tehdy obsazení Ivy Janžurové riskantní? Do té doby ji všichni brali hlavně jako komičku.
Ona byla kominda, ale já ji do vážné role obsadil už ve svém debutu Znamení raka v roce 1967. Ten film je zajímavý tím, že mi tam vystřihli všechny erotické scény, ale pak to koupil italský producent Carlo Ponti a tvrdohlavě je chtěl zase zpátky. Tak jsem jel do Říma ty scény znovu natočit, se všemi herci. Ale k Ivě: komedianti jsou z devadesáti devíti procent výborní dramatičtí herci, opačně tomu tak nebývá. Výjimkou je Rudolf Hrušínský, za kterým jsem chodil každý večer na Václaváku ke Koruně do pivnice, kde seděl s kamarády, a obtěžoval ho, aby mi hrál ve Spalovači mrtvol.

(zdroj: FilmServis MFF KV)

Autor: ČTK

10.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Česko chystá nové spalovny. Zbytečně, tvrdí ekologové

Ochránci přírody se obávají, že za patnáct let bychom museli odpady do spaloven dovážet.

Stomatolog Roman Šmucler: Máme rekordní počet zubařů

Celorepublikovým problémem je nedostatek zubařů v regionech, Příbramsko nevyjímaje. Ačkoliv řada obcí nabízí i začínajícím lékařům vybavené ordinace i byty, ne vždy se to jeví jako dostatečně lákavá nabídka. Jakým způsobem chce situaci řešit nedávno zvolený prezident České stomatologické komory Roman Šmucler?

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies