VYBERTE SI REGION

Co nabídnou letošní Colours of Ostrava?

Ostrava /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR v článku/ - Hlavními hvězdami letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava, který proběhne od 15. do 18. července v zeleném srdci moravskoslezské metropole, jsou tři velká jména současné hudby: The Cranberries, Iggy Popse svýmiThe Stooges aAfro Celt Sound System. Skvělou letní pohodu ale navodí také množství dalších účinkujících. Přinášíme vám jejich podrobnější přehled.

25.3.2010
SDÍLEJ:

O divokých Finech Alamaailman Vasarat se říká, že „hrají hudbu, jako kdyby si Frank Zappa a Mike Patton zaletěli do Srbska a nahráli tam desku“.Foto: Archiv

Nejprve ještě k oněm třem esům: The Cranberries (na snímku) je jedna z nejúspěšnějších irských kapel, která letos slaví po celém světě velký úspěch se svým reunion turné. Iggy Pop a jeho The Stooges, divoký kmotr punku,prozáří závěr festivalu. A Afro Celt Sound Systembude mítvůbec první tuzemský koncert hvězdy vydavatelství Real World, která propojuje taneční beaty s Afrikou, Kelty a pákistánskou bhangrou.

„Kromě nich máme ale potvrzenu řadu dalších kvalitních kapel mnoha žánrů,“ doplňuje Zlata Holušová, ředitelka a dramaturgyně festivalu. Na Colours z jazzové a nu-jazzové scény dorazí například devítičlenní norští Jaga Jazzist, francouzský vizionářský trumpetista Erik Truffaz s pařížským projektem, který má společně s hlasovým kouzelníkem Slyem Johnsonem (člen skupny Saian Suppa Crew) a dubstepovým bubeníkem Philippem Garciou.

K velkým zážitkům bude patřit koncert sdružení Open Hands s basistou Abrahamem Laborielem, klávesistou Gregem Mathiesonem, dechařem Justem Almariou a bubeníkem Billem Maxwellem. „Tihle prošedivělí muzikanti natáčeli a koncertovali například s Ellou Fitzgerald, Arethou Franklin, Chickem Coreou, Herbiem Hancockem, Barbrou Streisand nebo Steviem Wonderem,“vyjmenovává Holušová. Jazzpunkoví Acoustic Ladyland z Londýna jsou vítězi BBC Jazz Award 2005. V přípravě s mnoha výjimečnými jmény je i newyorská scéna.

World music


Tradičně nabídnou lahůdky Colours of Ostrava ctitelům world music. „Ač jsou to u nás neznámá jména, jsou zárukou skvělého hudebního zážitku z často exotických oblastí světa,“ říká hudební expert Jiří Moravčík.

„Hudba zimbabwské kapely Mokoomba stojí na roztančené hudbě národa Tongo, afrobeatu, skvostných vokálech a bubenických eskapádách. Dulsori z Jižní Koreje zaujmou hned na první pohled obrovskými bubny, na které rozehrají divoký rituál, fyzické bubenické divadlo přetékající barvami pestrých kostýmů a světel. Izraelští Oy Division hrají s punkovým nápřahem, syrově a bez příkras klezmer – staré svatební, divadelní a pijácké písně z východní Evropy. Americká kapela A Hawk And a Hacksaw potěší všechny milovníky kapely Beirut. Míchají balkán, šraml, klezmer, mariachi i country. Z Mexika přijede roztančená parta El Gran Silencio,“ doplňuje Moravčík.

Členové kosmopolitní kapely Peyoti for President hrají živelnou směs jihoamerických karnevalů, flamenka, hip-hopu, reggae, mexického mariachi, punku, salsy, pouličních zvuků. Šamanští Valravn s kořeny v Dánsku a na Faerských ostrovech míchají severskou lidovou hudbu s elektronikou. Jejich jméno znamená mytologického havrana s nadpřirozenými schopnostmi. Vietnamskou lidovou tradici s jazzem originálně spojuje vietnamská zpěvačka Huong Thanh.

Nekončící exotika


Dalším exotickým jménem je grónská zpěvačka a skladatelka Nive Nielsen. Při poslechu jejího hlasu prý „tají ledovce“ nebo „na poušti rozkvétají růže“. Tato mladinká Inuitka dokáže uchvátit posluchače nejen svým něžným hlasovým projevem, ale také hrou na červené ukulele.

Letošní ročník zahájí 15. července slavný koncertní projekt The Gypsy Queens and Kings, který na jedno pódium přivádí největší hvězdy současné romské hudby. Legendární zpěvačka a korunovaná cikánská královna Esma Redžepova z Makedonie, rumunská kapela Mahala Rai Banda, která kombinuje bláznivou balkánskou dechovku s houslisty a cimbalisty, král bulharských romských zpěváků Jony Iliev, flamenková kapela Kaloome z Francie, zpěvačka Florentina Sandu z Rumunska, vnučka zakladatele Taraf de Haidouks, a rumunské tanečnice Aurelia Sandu a Tanzica Ionita – ti všichni vůbec poprvé u nás nabídnou tuto velkolepou oslavu romské hudby, která nadchla a rozdováděla diváky v nejprestižnějších sálech světa.

Psychedelický a progresivní rock s výraznými projekcemi zastoupí britští Porcupine Tree. O divokých Finech Alamaailman Vasarat naopak napsali, že „hrají hudbu, jako kdyby si Frank Zappa a Mike Patton zaletěli do Srbska a nahráli tam desku“. Kapela The Proclaimers identických dvojčat Reidových přijede na Colours ze skotské Vysočiny. Letošní Colours také uslyší uhrančivé skladby švýcarské zpěvačky Sophie Hunger, které zní jako surrealistické spojení Bjork s Nico, Joni Mitchell a Alenkou v říši divů dohromady.

Kdo zastoupí českou hudební scénu?

Z tuzemské scény jsou v tuto chvíli potvrzeni Blue Effect, Circus Ponorka, Duende, Gang Ala Basta, Goodfellas, Charlie Straight, Ida Kelarová, Kryštof, Lenka Filipová, Marek Ztracený, Marta Kubišová, Please the Trees, Post-It, Skyline, Sunflower Caravan, Štěpán Rak, The Cornflakes, Tomáš Klus, United Flavour, Visací zámek, Wohnout či Zrní.
Zlata Holušová: Colours jsou širokou řekou, věřím, že velmi čistou!

Zlata Holušová, ředitelka, dramaturgyně a zakladatelka mezinárodního festivalu Colours of Ostrava, získala v neděli evropskou cenu Trebbia 2009 za přínos k dialogu národních kultur. To byl také důvod pro rozhovor.

Vrátím se ještě k té prestižní ceně, kterou jste získala. Co pro vás festival Colours of Ostrava v současnosti znamená?

Setkání skvělých muzikantů a účinkujících z celého světa s publikem, které nemá obdoby, je tolerantní, pozorné a také velmi náročné. Colours je dnes globální festival, kde se už nemusíme ohlížet na to, že přináší spoustu neznámých jmen, pokud bude jejich kvalita nesporná, své publikum si najde – a to je velká devíza festivalu v jeho současné podobě. Navíc se proměňuje do podoby kulturního festivalu v obecném slova smyslu, má už velmi prestižní divadelní scénu, diskusní fórum, workshopovou scénu a další novinkou bude letos velký New York klub, který přinese nejedno velké hudební překvapení.

Když jste začínala před těmi zhruba deseti lety – věřila jste, že se stanete ředitelkou jednoho z největších festivalů world music v Evropě, potažmo ve světě?

Věřila jsem tomu, když jsem začínala před20 lety. Ale vážně, Colours měly vysoké ambice už od začátku, už v prvním ročníku bylo jasné, že jeho osou bude world music z celého světa. Nyní se už vyprofilovala daleko šířeji a je už opravdu širokou řekou, stále věřím, že velmi čistou.

Kdy a kde se zrodil váš vztah k alternativní hudební kultuře?

Ten začal už v mých15 letech, vždy jsem hledala neobvyklou hudbu, hluboká poselství v hudbě i v literatuře. V té době byl mým velkým učitelem hudebního vkusu Jirka Černý, kterému vděčím za úvod do světové rockové hudby.

Pokud vím, máte ještě několik snů – koho byste chtěla do Ostravy přivést. Můžete prozradit alespoň tři jména?

Vize není radno zveřejňovat, navíc přicházejí vždy nové výzvy. Je to trochu mysterium, a není důležité, aby ta jména byla nejslavnější, důležité je, zda s jejich hudbou přijde silné poselství. Moc ráda bych třeba někdy na Colours uvítala umělkyni jménem Meredith Monk, a více bych zatím nechala v těch snech.

Jak vypadá běžný rok ředitelky festivalu Colours of Ostrava? Váš kolega Jirka Moravčík mi prozradil, že k tomu patří i hodně cestování po celém světě. Jak se vybírá z těch desítek a stovek jedinců a skupin?

Je pravda, že můj podzim byl trochu šílený, znamenal deset dnů doma a deset dnů ve světě. Byla jsem na setkání s řediteli dalších festivalů Evropského fóra na Korsice, pak na Womexu – největším hudebním veletrhu world music, poté načerpat novinky v Londýně, hned nato jsem byla pozvána na velký hudební kongres do Austrálie a nakonec jela budovat základy newyorské scény v Ostravě právě do New Yorku. Bez čerpání nových hudebních zážitků a hledání nových podnětů by to asi nešlo, občas musíte vyjet ven, abyste našli ten správný rozměr toho, co chcete ukázat doma.

Máte při tak hektickém způsobu čas na rodinu, své soukromí?

Já mám skvělou rodinu a dá se říci, že mi to cestování tolerovali. Ale každý rok to takto nevypadá – občas jsem i dlouhá období zavřená doma u počítače a hledám si svou hudbu, jako spousta dalších hudebních fanoušků na celém světě. Mám jenom to štěstí, že své objevy mohu nabídnout a ukázat ostatním.

Jak vidíte budoucnost Colours of Ostrava? Budovat ještě více scén a nabídnout více účinkujících, anebo zase o něco více zpříjemnit pobyt návštěvníků na festivalu?

Věřím, že festival má ještě mnoho dalších možností rozvoje, vždy v neděli na konci festivalu mě napadne nějaká bláznivá novinka, loni to byla právě newyorská stage, takže věřím, že nápady zase přijdou v neděli na festivalu.

Vím, že je to hypotetická otázka… Chtěla byste prožít svůj podzim života právě v nějaké exotické oblasti spojené s word music, anebo ve zralém věku zúročit na mezinárodním polisvé zkušenosti z momentálního působení?

Musím říci, že můj současný způsob života je pro mě ideální, mít možnost svůj čas řídit, dělat práci, kterou miluji, a cestovat a stále objevovat. Nechci zatím nic měnit. Samozřejmě jsem připravena na to, že nic není konstantní a čas, ten zradí vždycky, všechno je v pohybu. Možná i právě proto jsem prací na festivalu posedlá a myslím, že mí nejbližší spolupracovníci v té posedlosti lítají se mnou. Právě proto se pokaždé snažím vymýšlet program festivalu, jako by byl poslední, nenechávám si žádné rezervy… Takže já opravdu moc daleko neplánuji. Nechám život, aby se mnou dělal, co uzná za vhodné, a pokud budu mít pocit, že tím čas trávím pro sebe smysluplně, budu mu naslouchat, ať mě pošle kamkoliv…
Všechny články k proslulému ostravskému festivalu ČTĚTE ZDE!

Autor: Břetislav Uhlář

25.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies