Je to skoro k nevíře, že své největší opusy začal někdejší westernový herec točit až v kmetském věku, mezi sedmdesátkou a osmdesátkou. Jeho Dopisy z Iwo Jimy, Vlajky našich otců či Gran Torino zaujímají důstojné místo v historii americké kinematografie. Americký sniper potvrzuje Eastwoodovu pověst zralého filmaře, který už neztrácí čas pofidérními tématy a experimenty, ale zajímá se o události a reálné osudy utvářející novodobé dějiny USA.

Také Americký sniper čerpá ze skutečného příběhu muže, odstřelovače Chrise Kylea, jednoho z mnoha členů SEAL, jejichž životy poznamenala válka v Iráku. Chris, kterého ke zbraním a touze být užitečný americké armádě přivedl v dětství otec, napsal o své zkušenosti knihu. Ta se stala předlohou scénáře Jasona D. Halla, jenž ji zadaptoval vskutku zručně (jedna z oscarových nominací byla jeho).

Film připomene krátce Chrisovo dětství a pak už sleduje jeho první kroky k jednotce SEAL a účast na bojových akcích v Iráku. Scény z válečné zóny střídá s momenty ze soukromí, věrohodně líčí schizofrenní pocity člověka, jemuž střelecký adrenalin prakticky nedovolí klidný návrat do rodinného života. Eastwood vypráví příběh svého hrdiny věcně a civilně, síla jeho filmu je v bojových scénách, tuhle parketu režisér bravurně ovládá. Nabízí skvěle vybalancované i sestřihané dramatické momenty (výtečná je scéna s malým Iráčanem, jenž se na chvíli zmocní granátometu), jež gradují mistrně natočeným finále s riskantní záchranou vojáků ze střechy obklíčeného domu. Zkušeně dávkuje bojovou vřavu i tiché chvíle nervů či emocí, Chrisův vnitřní zmatek v baru po návratu na americkou půdu skoro nepotřebuje slova. Skvěle šlape i hudba, kterou si Eastwood vždy umí vybrat (Joseph S. DeBeasi). Jediná výtka se týká závěru, který tvůrci trochu zbytečně protahují.

Bradley Cooper je v titulní roli naprosto bezkonkurenční, také on si vysloužil oscarovou nominaci právem. Už jen kvůli němu stojí za to se s příběhem Chrise Kylea, jehož osud se absurdně završil až po návratu domů, seznámit.

Zdroj: Youtube