VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aňa Geislerová: Můj největší zážitek z placu? Bohdan Sláma

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Anna Geislerová má hodně pracovní rok. Na přelomu roku natáčela pro HBO na Barrandově díly české verze seriálu In Treatment, respektive Terapie, jaro zasvětila filmu Čtyři slunce s Bohdanem Slámou a teď se chystá na plac k Jiřímu Strachovi, který připravuje pokračování televizního filmu Ďáblova past. S herečkou jsme si povídaly o svobodě jednoho režiséra, pracovním létě a Terapii na Barrandově…

26.6.2011
SDÍLEJ:

Aňa Geislerová navrhuje úspěšně pro českou luxusní značku Pietro FilipiFoto: Šíp/Tilen Vajt

Máte napilno… Herecké prázdniny se zjevně nekonají.

Letos ne. I když je to po dlouhé době, poslední roky jsem vždycky měla v létě volno. Tentokrát přecházíme volně i s Bohdanovým cateringem ze Čtyř sluncí rovnou k Jirkovi Strachovi. Ďáblova past byla divácky úspěšná, budeme točit pokračování. Budu mít zase jiné léto – s Ivánkem Trojanem a Jirkou Dvořákem. Moc se na to těším.

Zase do role policejní inspektorky?

Ano. Je to úplně jiný ženský charakter, jiné prostředí, hraju ji moc ráda.

Natáčení s Bohdanem Slámou jste si všichni moc pochvalovali. Jaký jste měla první dojem ze scénáře?

Pocit, že všemu v Janě rozumím. To se zase tak často herci nestává. Bohdan má moc dobré scénáře. Směska humoru, pláče, dojetí. Jana je obyčejná holka, která si neví rady s partnerem, rve se s každodenností. Řeší typ krize, která nakonec vede rodinu k sobě.

Líbilo se vám v mirotických exteriérech na venkově?

Moc. Exteriéry dávají hercům možnost, že se nerozjedou hned zpátky domů ke svým starostem, ale že si můžou po natáčení třeba povídat u místního hospodského, nebo jít hrát volejbal, projet se na kole. Přináší to jiné nepracovní zážitky a je to milá relaxace.

Jaký jste si odvezla z placu nejsilnější zážitek?

Bylo jich moc. Většina se ale nedá předat, protože jsou to nesdělitelné věci, momentky, které musí člověk zažít přímo na místě, znát lidi, s kterými pracuje, jejich legrácky, povahu, reakce. Upřímně řečeno, můj největší zážitek je Bohdan. On je asi jediný opravdu svobodný režisér, kterého znám. Dělá opravdu jen to, co chce. Točí, co si sám napíše, točí tam, kde chce. Odmítá věci, které mu nabízejí jiní, nepotřebuje dělat reklamy. Když nemá zrovna filmovou práci, je na svém statku, staví kamenná jezera, sází stromy nebo píše.

Renesanční člověk, kterému stačí k životu málo.

Jo. Fascinovalo mě, že když jsme dotočili a měl třeba den volna, odvezl děti ráno do školy a pak šel okopávat zahradu, zavlažovat louku nebo sekat dříví. Je to moc krásný, člověku to pomáhá udržovat si od věcí odstup a mít čistou hlavu.

Ještě tvoříte oděvy?

Pořád. Hadříčky jsou moje záliba. Taky se dobře prodávají, ale to bychom tam asi radši psát neměli.

Kromě natáčení Ďáblovy pasti vás jiná práce nečeká? Třeba nové cédéčko pohádek?

Ne, cédéčko žádné. Ani divadlo. Stihla jsem ale tradičně pochod Avonu na podporu boje proti rakovině prsu. Česká republika se účastnila už pojedenácté. Pracovního už asi nemám nic. I když, vlastně mě kamarádka poprosila, jestli bych jí nenapsala texty k písničkám. Snad to zvládnu.

Na podzim začne HBO vysílat seriál Terapie, kde jste ztvárnila jednu z klientek renomovaného psychoterapeuta. Bavil vás tenhle dialogový seriál?

Ano. I když to nebylo snadné, divadlo běžně nedělám. Musela jsem se pořádně učit scénář a připravovat, natáčení bylo těžké. Ale bylo to fajn, mám ráda, když má den určitý řád – hezky od sedmi do sedmi, v uzavřených ateliérech. Je to zas něco jiného než exteriéry. Jezdím na Barrandov ráda, popadá mě tam vždycky nostalgie ze starých časů – představuju si, jak tam kdysi najížděly limuzíny a hvězdy první republiky se svými bejbinkami.

Jaký byl Karel Roden jako filmový terapeut?

Byla s ním legrace, on má takovej milej nenápadnej humor a je velice pečlivej a důkladnej herec. Dobře se s ním pracuje.

Natáčeli jste s několika režiséry. Bylo to osvěžující, nebo spíš náročné?

Já točila se dvěma. S Petrem Zelenkou a Markem Najbrtem (odškrtla jsem si je ze seznamu těch, s nimiž jsem ještě nepracovala…). A osvěžující… No, spíš uspávací. Kameramani různě usínali za kamerou, když to jedete popatnácté, ty desetiminutové záběry, v jednom studiu a jedné scéně, no, byla to někdy legrace. Každopádně zajímavá zkušenost.

Autor: Jana Podskalská

26.6.2011
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies