VYBERTE SI REGION

Baarová: Místo romance didaktický kýč

Praha /RECENZE/ - Renčův film o naší prvorepublikové herečce doplácí na ledabylý scénář Ivana Hubače. Táňa Pauhofová si ostudu neudělala.

22.1.2016
SDÍLEJ:

LOVE STORY. Mezi Baarovou a Goebbelsem (Táňa Pauhofová a Karl Markovics) to mělo jiskřit. Ale zůstalo jen u přání. Foto: Cinemart

Filip Renč si splnil svůj sen. Natočil film Lída Baarová, projekt, který připravoval patnáct let a s nímž si to kvůli nestandardně vysokému grantu u některých filmařů a radních filmového fondu dosti rozházel. Otázkou je, zda to stálo za to. Protože na rozdíl od celovečerního dokumentu Heleny Třeštíkové Zkáza krásou, věnovaného téže hrdince, hraná Lída Baarová s mezinárodním obsazením budí velké rozpaky.

Důvodů je víc, tím nejpodstatnějším je ale scénář Ivana Hubače, který zachází s fakty (nejen) o naší prvorepublikové star dosti nectně. A co hůř – je špatně napsaný, plný klišé a dialogů, kterým se až na výjimky nedá věřit a se kterými se i zkušení herci marně potýkají. To je patrné poměrně záhy, jakmile člověk „prohlédne" okatou snahu tvůrců hrát si na melodrama zabalené do blyštivého reklamního pouzdra, bohužel zcela prázdného. Jakkoli se režisér snažil v rámci daného textu alespoň něco režírovat, fakt, že Hubačův scénář nic nesděluje ani nedojímá, tím nezakryl. Když chybí schopnost vyprávět, nepomohou ani inscenované obrazy (které tvoří většinu filmu), ani oblíbená autorská berlička - voice over (v podobě hereččiných vzpomínek, jež zestárlá Baarová vypráví v Salcburku mladé novinářce).

Nic proti melodramatickému žánru, asi nikdo v tomto případě nečekal, že půjde o klasický životopis (jemuž by se nejspíš přiblížil Otakar Vávra, který měl v plánu film o téže herečce). Koneckonců, i Helena Třeštíková sympatizuje s Lídinou ženskou slabostí a silnými city, byť věnovanými morálně zvrácenému muži. Jenže výsledný Renčův tvar se míjí i se zákonitostmi klasické romance. Především proto, že autor nedokázal napsat uvěřitelné situace a emoce, díky nimž by se divák mohl s hrdinkou ztotožnit, mohl s ní prožívat milostná vzplanutí, trýznit se, popřípadě plakat. Prostě všechno to, co se od daného žánru čeká.

Namísto toho se uchyluje k nudným vysvětlujícím přednáškám (obrazem i slovem) o známých faktech, třeba že „Goebbels je ministr propagandy a muž, který má moc" nebo ilustruje jakési polopatické úryvky z dějin (Křišťálová noc). V těch nejslabších momentech pak budí nechtěný smích. To se bohužel převážně týká ústřední lovestory mezi Baarovou a Goebbelsem, mezi nimiž není ani špetka chemie (scéna u krbu, kdy se s plameny v detailu mísí rádoby orgastické vzdechy páně ministra, nejspíš vejde do dějin nechtěných milostných parodií)… Patetické smyčce a trubková sóla pod autorskou taktovkou Ondřeje Soukupa se mohou udrásat, když je nejhůř, nasadí se i Richard Wagner, ale divák zůstává imunní. Život Lídy Baarové byl plný dramatických momentů, ale tady nefunguje žádný. Ani tragický úděl její sestry Zorky (jejíž smrt v průsvitné bílé tu vyznívá jako reklamní klip), ani pankrácké finále, které je mimochodem největším scenáristickým prohřeškem – aniž by padlo slovo o jakémkoli soudu, staví Hubač ve „své" realitě hrdinku před šibenici, načež ji nechá osvobodit (?).

80 milionový rozpočet je i na české poměry nadstandardní, na plátně ale jako by nebyl vidět. Naopak, vizuální dojem se často blíží televiznímu záznamu, takže velká emotivní podívaná se nekoná. Táňa Pauhofová se navzdory nedůvěře nakonec vyrovnala s titulní postavou se ctí. V duchu scénáře působí jako naivní herečka budující svůj vliv hlavně skrze krásu uvěřitelně, její rakouský partner Karl Markovics dopadl hůře – ve snaze kopírovat říšského ministra do všech detailů, včetně uměle působící masky obličeje, se z jeho výkonu vytrácí přirozenost a do charismatu zmiňovaného ve scénáři má věru daleko. Osud Lídy Baarové nabízel silný příběh, Renčův film ale zůstal u kýčovité a lacině vyhlížející šablony, plné nepřesností, jež si na romantickou podívanou jen hraje.

Autor: Jana Podskalská

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zaměstnanci státu by si měli polepšit o 1876 korun

Praha – Zaměstnanci státu by si měli v příštím roce polepšit v průměru na svých platech proti letošku o 1876 korun a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28.855 korun. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok. Nárůst proti letošnímu schválenému rozpočtu představuje sedm procent. Loni brali státní zaměstnanci v průměru 26.892 korun. V celé české ekonomice pobírali zaměstnanci v letošním druhém čtvrtletí v průměru 27.297 Kč hrubého.

Soud projedná druhou žalobu na Zemana kvůli jmenování profesorem

Praha - Měsíc poté, co zamítl žalobu fyzika Ivana Ošťádala na prezidenta Miloše Zemana kvůli nejmenování profesorem, bude pražský městský soud řešit stížnost dalšího z nejmenovaných akademiků Jiřího Fajta. Z databáze Infosoud vyplývá, že soudní senát žalobu projedná 19. října. Prezident vyčítá řediteli Národní galerie Fajtovi údajnou snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k ředitelskému pla­tu.

AKTUALIZOVÁNO
Petra Kvitová podruhé v kariéře vyhrála turnaj ve Wu-chanu.

Češkám patřil Wu-chan! Kvitová slaví titul v singlu, Šafářová v deblu

Wu-chan - Čínský turnaj ve Wu-chanu ovládly české tenistky. Ve finále se představily hned tři, dvě získaly titul. Petra Kvitová navázala na triumf z roku 2014, když smetla Slovenku Dominiku Cibulkovou 6:1, 6:1 a dočkala se prvního letošního triumfu. V deblu slavila Lucie Šafářová, s Bethanií Mattekovou-Sandsovou porazily Saniu Mirzaovou z Indie a Barboru Strýcovou 6:1, 6:1. Česko-americký pár za dva roky spolupráce vybojoval už sedmý turnajový vavřín, navíc si zajistil Turnaj mistryň.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies