VYBERTE SI REGION

V Krásce byl Jirka Schmitzer úžasný, vzpomíná Jana Brejchová

Ústí nad Labem - Více než sto filmů během své úspěšné kariéry natočila Jana Brejchová. Také Noc na Karlštejně, Pannu a netvora, Kdyby tisíc klarinetů…

17.6.2008 1
SDÍLEJ:

Ačkoliv má Jana Brejchová z natáčení Krásky v nesnázích pěkné vzpomínky, jako filmová postava se k ní Jiří Schmitzer pěkně nechovalFoto: Foto: Falcon a. s.

Čtyři podoby lásky - v něčem stejné, avšak zcela odlišné - byly vidět nedávno v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí. Ve francouzské hře, v české režii Jana Kačera, se divákům v roli matky představila, stejně jako například nedávno v Krásce v nesnázích režiséra Jana Hřebejka, populární herečka Jana Brejchová. Její skvělý herecký výkon ocenilo publikum několikrát potleskemi během představení.
Poté jsme českou hereckou legendu požádali o rozhovor.

Po delší době jste se na TV obrazovkách objevila ve filmu Kráska v nesnázích. Za roli matky Ani Geislerové jste získala Českého lva za vedlejší roli. Jak jste si užívala natáčení po boku Jiřího Schmitzera, který je v tomto filmu také fantastický?

Na filmu jsem dělala ráda a těší mě, že mě pan Hřebejk vůbec oslovil. Jirka Schmitzer byl úžasný. Kolikrát jsme nemohli vůbec hrát - bavil lidi okolo sebe a všichni se mu smáli. Takže to bylo skvělé. Navíc i Jan Hřebejk byl v dobré pohodě. Celkově na partu i na samotné natáčení mámvýborné vzpomínky.

Na podzim půjde do českých kin nový snímek Anglické jahody. Také v nich jste původně měla hrát, ale nakonec to nevyšlo. Proč, co se vlastně přihodilo?

Dlouho jsem nebyla u doktora a zanedbala jsem určité věci. Moc mě to mrzí, že jsem s režisérem Vladimírem Drhou nemohla spolupracovat, ale on to pochopil. Sice mu to bylo líto, ale má výbornou náhradu - paní Ninu Divíškovou.

Jak jste už řekla, Anglické jahody režíroval Vladimír Drha. Na kolika filmech jste se spolu podíleli?

Už jsme spolu natočili asi sedm filmů, což je opravdu úctyhodné číslo.

Jaký je typ režiséra?

Je to až neuvěřitelný pohodář. Když se točí, tak na place panuje fantasticky uvolněná atmosféra. Škoda jen, že jsem si nemohla zahrát ve zmiňovaných Anglických jahodách. Ale já myslím, že i přesto bude naše spolupráce dál pokračovat.

Také se s Vladimírem Drhou setkáváte u seriálu Velmi křehké vztahy, který také režíruje. Byla právě osoba tohoto režiséra tím důvodem, proč jste na roli v TV seriálu kývla?

Po prázdninách budu pokračovat v natáčení seriálu. Teda jen za předpokladů, že slečny Bártů napíší nějaký zajímavý scénář. Do podmínek jsem si dala, že bych v seriálu nechtěla mít velkou roli. Prostě si sem tam zahrát. Nejsem nejmladší a už na to nemám moc síly. Vždyť já mámza sebou přes sto filmů.

Tyto typy seriálů mají jiné tempo natáčení, vše je u nich rychlejší. Vyhovuje vám to?

Nevyhovuje. Byla jsem zvyklá na jiný styl práce, ale nedá se nic dělat. Doba se mění, lidé s ní. Takže to musíte přijmout tak, jak to je.

Vaše dcera Tereza Brodská hraje v seriálu Ulice. Sledujete navzájem, jak která hrajete? Nebo snad na to není čas?

Tereza toho hraní má víc než já. Hraje tam jednu z hlavních rolí. Ještě do toho má svou rodinu. Navíc seriál běží v televizi už po tři roky krom víkendu denně. Stále je pryč. Ale často se dívám, jak hraje, a jak se vyvíjí její postava. Ona ví, že já jsem upřímná a Terka snese pravdu, takže jsem jí řekla, co se mi líbí. Myslím, že hraje dobře, protože to dělá na plný plyn. Hraje bytostně, což se mi na jejím herectví líbí. Nebere to jako roli v nějakém seriálku, ale dává do toho sto procent.

Všímáte si, když vidíte filmy, kde Tereza hrála, že by po vás zdědila určitě herecké návyky, gesta?

To já nemůžu posoudit. To může posoudit jen někdo, kdo nás obě dobře zná. Ale tak jistě, že po mně něco má, jistý dar má i od svého tatínka, pana Brodského. A něco jí také určitě přidělil samostatně Pánbůh.

V televizi nyní probíhá soutěž o nejlepšího herce/herečku století. Má tato soutěž význam? U nás se rodili vždy dobří herci…

To, že se tu rodí stále noví dobří herci, je fakt, ale o této soutěži nic nevím. Když mám někdy doma čas, tak se podívám na film třeba s Dustinem Hoffmanem. Na něco, co mě zajímá.

Takže pro vás bude jistě těžké vybrat jednoho nej herce či herečku…

To určitě. Tím, že jsem začala točit strašně mladá a měla jsem tu kliku, že jsem začala hned s obrovskými hvězdami hereckého nebe - se Zdenou Baldovou, s Františkem Smolíkem, s Jiřinkou Šejbalovou, takže vám upřímně řeknu, vybrat bych si nedokázala.

Říká se: Mládí vpřed. Je nějaký mladý, talentovaný herec/herečka, u kterého byste si řekla: „Tak tenhle kluk/holka to dotáhne daleko…“?

Třeba Dana Morávková by to mohla někam dotáhnout. Jenže to je to, dneska se už nedělají filmy. Dříve byly fantastické scénáře. Vynikající role. No, a to dneska není. Nejsou peníze. Mě se zdá, možná to k tomu patří, že dnešní filmy jsou jen slabým opakováním Formanových děl. Prostě se mi zdá, že už se jen všechno opakuje.

Pan Werich o vás řekl, že jste jedinou skutečnou filmovou hvězdou. Kde vznikla vaše spolupráce?

Já jsem s panem Werichem točila v roce 1967 Krále a ženu. Nápad to byl jeho, že v něm budu účinkovat. A já to dělat nechtěla. Říkala jsem mu: „Vy jste dobrej, vždyť vedle vás shořím jak papír!“ A to jsem nechtěla. Vedle něj mohl hrát Voskovec nebo Horníček. A on mi suše odpověděl: „To nechte na mně.“ A já, jak jsem byla mladá, tak jsem se troufale zeptala, kdo to bude režírovat. Werich řekl, že Martin Frič a mně polilo ještě větší horko. Tak mu říkám, že by to mohl režírovat Evald Schorm. Werich ho neznal, protože Schorm byl v té době mladý. Werich se s ním chtěl seznámit, protože já ho všude chválila, když jsem s ním už předtím natočila pár filmů. No, padli si kluci do oka a bylo to.

Hrát v televizi jste začala hodně mladá, ale k divadlu jste se dostala až v pokročilém věku. Kdo vás přinutil hrát divadlo?

Podívejte, já nemám žádné herecké školy, život sám mě naučil. Měla jsem štěstí na filmové režiséry a životní partnery. A když máte herecký talent od Pánaboha, za který nemůžete, a máte uši, oči, tak se toho dost naučíte. Byla to pro mě velká herecká škola, ale divadlo jsem do té doby nikdy nehrála. Jednou mi říkala má kamarádka Jiřinka Jirásková, že to musím zkusit. A Zdeněk Podskalský napsal hru Liga proti nevěře, kde jsem se seznámila s Vlastimilem Brodským. A Zdeněk Podskalský mi napsal roli, kde stále omdlívám. Měla jsem z toho šílenou hrůzu. Já vlastně nechtěla být nikdy herečkou. Ale nakonec mě to chytlo a držím se toho dodnes.

A co vás potom tedy na divadle začalo bavit?

Divadlo, což jsem netušila, má úžasné kouzlo v tom, že si tu určitou hru, určitou scénku můžete zahrát pokaždé jinak. Zaimprovizovat si. Pokaždé se tu sejde jiné publikum, to divadlo je prostě živé. Někteří herci v divadle po sté repríze říkají, že je to nuda, hrát pořád to samé, ale mně se to nezdá. Pro mě je každé nové představení dobrodružstvím. Film je spíše jako běh na krátkou trať.

Jak strávíte léto?

Vzhledem k tomu, že mi vloni v létě zemřel muž, a předtím byl rok nemocný, tak se pojedu podívat na naši chaloupku a trochu ji vyvětrat. A Terezka se Samuelem a možná i s Herbertem (Slavíkem, manžel Terezy Brodské a fotograf - pozn. autora) snad také na pár dní přijedou.

Autor: Vít Hnízdil

17.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČSSD bude chtít od začátku roku 2018 zvýšit minimální mzdu

Praha - ČSSD bude chtít od ledna 2018 zvýšit minimální mzdu a na rok 2018 zajistit důstojný růst platů ve veřejné sféře. Na tiskové konferenci po jednání širšího vedení strany to řekl předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ústřední výkonný výbor dnes za zavřenými dveřmi projednával přípravu na březnový sjezd ČSSD i obrysy nového programu.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies