VYBERTE SI REGION

Oksana Byčkovová: Chtěla jsem Ivana Trojana

Praha - "Takové štěstí jako já má po studiích málokdo," říká ruská režisérka, která chystá svůj druhý film.

28.6.2008
SDÍLEJ:

Mladá krev. Filmová režisérka Oksana Byčkovová věří, že v ruském filmu bude líp.Foto: DENÍK/Ivars Gravlejs

Patří k nejmladší generaci ruských filmových tvůrců a do Prahy přijela v rámci ojedinělé přehlídky ruského filmu. Vystudovala žurnalistiku, pak ji ale zlákaly režisérské kurzy. Krátce poté natočila svůj celovečerní hraný debut Pitěr FM, který přivezla i do Prahy. Teď připravuje druhý film Plus jeden. Jak ale říká, není úplně typickou ruskou filmařkou.

Proč?
Takové štěstí jako já má po studiích málokdo. Je to náhoda, že jsem natrefila na dobrého producenta, kterému se líbil můj scénář k filmu Pitěr FM, a tak jsem mohla začít brzo točit. Film měl navíc úspěch i v zahraničí, tak jsem měla prakticky hned poté možnost začít pracovat na druhém.

A co ti, kteří to štěstí nemají? Jak dlouho čekají na realizaci svých projektů?
Několik měsíců, jindy let – třeba i devět či deset! Často se nechtějí svých projektů vzdát a prožívají opravdu utrpení. A když peníze seženou, padnou na náklady a honoráře herců a dalších profesí, takže režisér z toho kolikrát vyjde bez honoráře.

Jak lze dnes v Rusku sehnat prostředky k výrobě filmu?
Dvěma způsoby. Buď přes soukromé producenty, nebo od státu. Obvykle to bývá tak půl na půl. Každoročně se vyhlašuje tendr, do něhož se mohou přihlásit filmaři a producenti. Státní podpora může činit až 70% filmového rozpočtu, ale jen do výše 1,2 milionu dolarů. A v poslední době vzrostly ukrutně náklady na natáčení, takže když máte třeba milion a půl nebo dva, je to většinou málo. Leckdo výrobu uprostřed natáčení vzdá, protože mu dojdou prostředky. A pak je jiný paradox – že za minimum prostředků od státu vzniká řada snímků, které jsou prostě špatné.

Pitěr FM se promítal ve Francii, Německu, Itálii a jinde. Pochopilo publikum váš příběh?
Byl myslím pro řadu lidí dobře srozumitelný – o ruské dýdžejce a architektovi, kteří si navzájem vstoupí do života a ovlivní jej. Vztahový film, ale jednoduše napsaný a přirozeně zahraný.

Čeští filmaři si často přivydělávají v reklamě. Jak je to u vás?
Reklama je velmi lukrativní věc. Ale u nás je to přísně střežená oblast několika vyvolených, spíš starších tvůrců, kteří si své místo a zakázky pečlivě hlídají a nikoho tam nepustí. Mimochodem, mám moc ráda vašeho režiséra Petra Zelenku. Poznali jsme se na moskevském festivalu, kde byl Petr v porotě. Když jsem dělala casting k Pitěru FM, vzpomněla jsem si na Zelenkova dvorního herce – Ivana Trojana. Moc by se mi býval do příběhu hodil. Napsala jsem Petrovi dopis, jestli by mi s ním zprostředkoval kontakt. A Petr odepsal - že by rád, jenže právě s ním natáčí Karamazovy… A tak jsem přišla o Ivana Trojana. Třeba příště.

Přehlídka ruského filmu se uskutečnila v pražském Světozoru, trvala do 27. 6.

Autor: Jana Podskalská

28.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies