Přitom nestatutární cenu získal snímek Pavla Riese „Karlovarské obrazy“ a cenou poroty v kategorii videí a filmů do 30 minut z oblasti komerční turistiky zabodoval reklamní dokument podniku Jan Becher – Karlovarská Becherovka „Becherovka 200 let“. Na pomyslné stupně vítězů vystoupily dva televizní dokumenty – „Vorga – Cesta mezi břehy“ a kolekce filmů ČT „Na cestě“. Podle předsedy mezinárodní poroty Jiřího Mikeše je za debaklem českého dokumentu především nedostatek financí.

„Vezměte si třeba Rakušany. Ti jednou za rok povolají renomovaného režiséra z Hollywoodu, zaplatí mu pořádný balík a on pak třeba celý rok jezdí po státě a natáčí. Natočí tuny materiálu a z toho pak vznikne špičkový dokument. Rozhodujícím kritériem pro výběr autora je přitom jeho kreativita. Peníze nehrají až tak velkou roli,“ uvedl Mikeš.

V České republice zadavatelé projektů, převážně úředníci, stále více hledí na cenu. Čím nižší ji dokumentarista nabídne, tím lépe. „To ovšem není ta správná cesta, jak se vyrovnat světu. Česko nyní dosáhlo svého standardu ve výrobě dokumentárních filmů. Další růst ovšem záleží na přístupu zadavatelů. Zatím se v některých případech podařilo prosadit, že větší roli hraje kreativita autora. V Rakousku se na ni dá z osmdesáti procent. U nás zatím ze šedesáti,“ doplnil Mikeš.

Předseda mezinárodní poroty rovněž komentoval jediný snímek, který zastupoval hostitelské měst, Riesovy Karlovarské obrazy. „O nestatutární cenu hejtmana Karlovarského kraje soutěží filmy, které prezentují lázeňská místa. V této kategorii byl karlovarský dokument suverénně nejlepší. Na konkurenci zahraničních snímků ovšem nestačil,“ dodal Mikeš.