VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český film se potýká s nedostatkem peněz

Praha - Filmařům stále chybí audiovizuální zákon. Ministerstvo kultury do konce září předloží vládě nový plán podpory filmového průmyslu.

14.9.2009
SDÍLEJ:

Některé filmy, které podpořil Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.Foto: DENÍK/Jakub Smetana

Domácí film a boj s větrnými mlýny. Tak by se dalo v kostce vyjádřit dlouholeté a už téměř nekonečné úsilí o účelnější podporu a lepší finanční zázemí české kinematografie. Nemá smysl pitvat setrvalý stav ohledně chybějícího audiovizuálního zákona a absenci kontinuálního rozvoje jejího financování a státní podpory, shodují se filmaři.

Nekonečný boj

„Je to skoro nekonečný boj,“ potvrzuje dokumentaristka Helena Třeštíková, jež se nakrátko sama octla na postu ministryně kultury. „Chybí komplex na sebe navazujících kroků, jež by spojoval jeden celek. Český film by už neměl být náročným hobby lehce bláznivých filmařů, měl by dostat řádnou podporu od státu. Vždyť je přínosem – i ekonomicky, díky zahraniční prezentaci a festivalům získává nemalé peníze a zajišťuje Česku dobré jméno ve světě!“

To dokládá i producent Pavel Melounek. „Filmy se točí, ročně vzniká zhruba dvacítka celovečerních projektů, což je někdy až neuvěřitelné. Ale ve všem je znát nahodilost a nesystémovost. Slováci, Maďaři, Poláci – ti všichni už zákon mají. U nás realizaci filmů pomáhá jen velký entuziasmus, obrovsky to ale vysiluje,“ říká Melounek.

Státní podporu dosud supluje státní fond pro kinematografii, často se v jeho souvislosti hovoří o milionech, ale faktem je, že spousta prostředků někdy vázne v projektech, které se dosud nenastartovaly. Řada aktivit a podpor mimo tento fond je roztříštěná, peníze vkládané prostřednictvím různých grantů do námětů a scénářů (viz nadace RWE-Barrandov nebo Cena Sazky) nemají jednotný základ a projekty často končí v šupleti, protože jejich autoři je zkrátka nemohou dotáhnout k cíli.

Slabé projekty

„Vidím ale chybu na obou stranách,“ dodává Pavel Melounek. „Filmaři často neumí své požadavky dobře formulovat. Měli by být jednotnější, razantnější. A ještě něco – přiznejme si, že velkou slabinou domácího filmu je i nedostatek dobrých scenáristů.“

O tom svědčí mj. fakt, že za daných okolností někdy dostanou podporu projekty, jež v kinech vůbec skončit neměly a jež by v zahraničí ani nedospěly do fáze realizace scénáře.

Některé filmy, které podpořil Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Pro toto téma si vyhradila prostor i letošní Letní filmová škola v Uherském Hradišti. V rámci cyklu Respekt forum mu věnovala jednu půldenní besedu s pozvanými hosty.

Petra Smolíková, náměstkyně ministra kultury, na této besedě představila Koncepci podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu, která bude vládě předložena v září a měla by být prvním krokem k vytvoření a schválení stále chybějícího zákona o české kinematografii.

„Od konce monopolu české kinematografie a průmyslu nebyla žádná koncepce tohoto odvětví zpracována,“ uvedla náměstkyně Smolíková.

Česko už netáhne

S neutěšeným stavem podpory domácího filmu souvisí další podstatný problém. Chybějící daňové pobídky pro zahraniční filmaře, kteří se v důsledku toho v posledních letech zcela přesunuli z Česka do sousedních zemí, kde mají mnohem příznivější podmínky.

Letité kouzlo a pověst starobylé Prahy už dávno netáhne. Zahraniční produkce objevily jiné magnety – maďarská města, rumunskou přírodu a hlavně lepší ekonomické možnosti a výhodné smlouvy respektující jejich představy o levnějším natáčení v evropských zemích.

V roce 2004 činil celkový objem výroby českých filmů, zahraniční produkce a reklam asi 160 milionů dolarů (zhruba 2,8 miliardy korun). Přibližně polovina produkce byla tvořena reklamami, zhruba desetina českými filmy a zbytek zahraniční filmovou produkcí. Oproti roku 2003 šlo o mimořádný pokles, tehdy byl celkový objem kolem 270 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy korun).

Současnou situaci komentuje za všechny Michal Mejstřík, mimo jiné ředitel poradní společnosti EEIP: „Od roku 2004, kdy maďarská vláda zavedla pobídky pro zahraniční produkce, do roku 2005 byl v České republice zaznamenán 70procentní pokles a v Maďarsku 240procentní nárůst výdajů zahraničních produkcí.“

Problém se dotýká i filmařských a jim přidružených profesí jako uměleckého kovářství či kostymérství, které mají v České republice dlouholetou tradici a nezavedením stimulů by se velmi pravděpodobně přesunuly do jiných zemí, a tím u nás nenávratně zanikly.

Autor: Jana Podskalská

14.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies