„Bude to balada odehrávající se roku 1348 v době velké morové rány. Východiskem příběhu jsou projevy násilí vůči židovskému obyvatelstvu, k němuž v době šíření moru docházelo. Židé v kulturních představách Evropanů čelili obviněním z trávení studen a dalších sabotáží křesťanského obyvatelstva. Právě ve strachu před morem byli židé identifikováni jako původci smrtící nákazy a často v pogromech hromadně zabíjeni," prozrazuje v rozhovoru pro regionální Deník filmař Milan Cyroň.

Kdo jsou hlavní hrdinové?

Jsou to dva příslušníci rytířského stavu Gottfried a o generaci mladší Siegfried. Vše začíná židovskou svatbou, již přeruší násilný vpád Gottfriedových ozbrojenců, kteří začnou svatebčany bezohledně vraždit. Jeden z nich nalezne útočiště na Siegfriedově tvrzi. Gottfried, fanaticky oddaný svému přesvědčení, trvá na jeho vydání a střet mezi křesťany a židy se tak přenáší na příslušníky stejné víry a společenské vrstvy.

Proč jste si vybrali právě tohle téma?

Námět jsme začali promýšlet už před pěti lety. I když jsme se věnovali jiným projektům, tu a tam jsme se k němu vrátili. V současnosti podle nás nastal čas, kdy jsme schopni ho zpracovat na patřičné úrovni. Současně s tím se dnes témata reflektující strach z cizího, nenávist, intoleranci nebo fanatismus stala aktuálnějšími, než v době, kdy jsme o námětu začali uvažovat poprvé. Celkově nás zajímají témata spojená právě s posedlostí a fanatismem a jejich zhoubným vlivem na jedince. Naši hrdinové jsou proto často posedlí mstou, souboji, nebo i láskou či hledáním pravdy.

Absolventi Univerzity Palackého Tomáš Uher (vpravo) a Milan Cyroň se pustili do svého dalšího snímku. Tentokrát s názvem Pláč svatého Šebestiána. Na to, aby film vznikl, se však můžete podílet i vy.

Absolventi Univerzity Palackého Tomáš Uher (vpravo)  a Milan Cyroň se pustili do svého dalšího snímku. Tentokrát s názvem Pláč svatého Šebestiána. Na to, aby film vznikl, se však můžete podílet i vy. Foto: archiv Milana Cyroně

Spolupracujete s Tomášem Uhrem, dohromady tvoříte spolek amatérských nadšenců Ovínění. Za sebou máte už osm snímků. Kde berete nápady, plánujete svou práci zprofesionalizovat?

Dá se říct, že nápady přicházejí samy. Někdy se jen tak zrodí v hlavě, jindy vás k nim inspiruje něco, co jste vy, nebo někdo jiný zažili, viděli, slyšeli. Svou práci jsme částečně zprofesionalizovali na filmu Na konci září tím, že jsme jako kameramany oslovili Lukáše Masnera a Jana Haluzu a jako střihače Andyho Fehu. Všichni tito lidé jsou ve svém oboru profesionály. Dalším krokem pak je právě připravovaný projekt, na který sháníme i větší obnos peněz a lepší techniku. Scénáři, který konzultujeme s řadou lidí, jejichž názoru si ceníme, věnujeme větší péči než dříve. Stejně tak dramaturgii, protože ta je pro vytvoření dobrého filmu nezbytná. Do hlavní role rytíře Gottfrieda jsme oslovili držitele Českého lva za herecký výkon v hlavní roli z roku 2009 Ondřeje Malého a ten souhlasil. Z profesionálních herců se ve filmu dále objeví Kamila Janovičová, Pavla Dostálová nebo Ondřej Jiráček. A plánujeme se obrátit také na další herce. Choreografem šermířských soubojů bude Libor Olšan, který se podílel na řadě filmů, například na Johance z Arcu Luca Bessona s Millou Jovovich v hlavní roli. Naším cílem je natočit profesionální film, i když trochu partyzánsky.

Jaké jsou reakce lidí na vaše snímky?

Reakce se film od filmu a člověk od člověka liší. U posledních projektů jako Bezejmenné nebo Phénoménal a Argonauti jsme od řady z nich slyšeli chválu na scénáře nebo způsob snímání či kompozice záběru. Technické provedení však nebylo na takové úrovni, aby naše záměry vyšly stoprocentně. To se změnilo se snímkem Na konci září právě díky zmiňovaným kameramanům, střihači nebo zvukaři Honzovi Tomšů. Na tento snímek jsou převážně pozitivní až velmi pozitivní reakce bez ohledu na to, jakého pohlaví diváci jsou, kolik mají let, jaké mají vzdělání a zaměstnání nebo jaký žánr preferují. Řada zájemců o film nás dokonce sama kontaktovala s tím, že by ho chtěli vidět. Dokonce i pár lidí z České televize.

Jak je těžké natočit film?

Stojí za tím velké úsilí, ale stojí to za to.

Vše je o penězích, i proto využíváte možnosti zapojit do přípravy snímku i budoucí diváky? Jak je to úspěšná varianta získání peněz? Máte s tím už nějaké zkušenosti?

S crowfundingovou kampaní máme zkušenosti díky filmu Na konci září. Nebýt přátel a fanoušků, kteří tímto způsobem na náš film přispěli, asi by ani nevznikl. To jsme si přitom uvědomili až během samotného natáčení, původně jsme si mysleli, že to zvládneme i bez toho. Byla to velmi dobrá zkušenost. Zároveň díky tomu víme, že dokážeme natočit i Pláč svatého Šebestiána.

Kolik peněz mohou poslat a co za ně dostanou?

Lidé, které náš projekt zaujme, mohou poslat jakoukoli částku od 100 korun výše. Záleží, kterou odměnu si vyberou. Kromě samozřejmého uvedení v titulcích filmu nabízíme soukromou prohlídku zámku Lednice, epizodní roli, film ke stažení, rekvizity z natáčení a spoustu dalších. Odměny si čtenáři mohou vybrat na adrese: https://www.hithit.com/cs/project/2359/plac-svateho-sebestiana. Ale mají na to už méně než deset dní, kampaň je totiž časově omezena.

Kdo je Milan Cyroň V letech 2006–2011 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého obory česká filologie a filmová věda. V roce 2015 zde na katedře divadelních a filmových studií dokončil doktorské studium. Od roku 2009 působí jako vedoucí štábu Přehlídky animovaného filmu Olomouc. V minulosti pracoval jako koordinátor propagace, koordinátor školních projekcí (2008) a vedoucí štábu pro Academia Film Olomouc (2009–2015) nebo jako koordinátor lektorských úvodů na Letní filmové škole v Uherském Hradišti (2010–2011). V roce 2015 natočil společně s Tomášem Uhrem nezávislý snímek o mobilizaci roku 1938 pod titulem Na konci září.