VYBERTE SI REGION

Das Filmfest: Bodovali Hannah Arendt, včely i volná láska

Praha – Festival německy mluvených filmů Das Filmfest má za sebou pražskou část, od středy se přesune do Brna. Divákům v hlavním městě nabídl téměř třicítku titulů a už o víkendu bylo z návštěvnosti v kinech zřejmé, že zájem publika je vyšší než loni. Celkem vidělo program přehlídky 6 300 diváků (loni to bylo v Praze i Brně 5 000). V Praze tedy skončil 8. ročník festivalu německy mluvených filmů. Divácký zájem byl větší než loni.

22.10.2013
SDÍLEJ:

ŽÁDNÁ RODINA. Doslova s kůží na trh přijel do Prahy se svým dokumentem o Friedrichshofu režisér Paul-Julien Robert (na snímku s matkou). Foto: FF

Zvýšená pozornost byla oprávněná – dramaturgové jednotlivých sekcí a kinematografií (německé, rakouské a švýcarské) vesměs volili šťastně. Přinesli průřez různými žánry i tématy, jež si vždy dokázaly najít své diváky, ať to byly komedie, rodinná či politická dramata, špionážní příběhy, přepisy literárních děl nebo dokumenty. Největší zájem byl podle očekávání o Hannah Arendt, životopisný snímek o německé publicistce židovského původu, proslulé svou šokující verzí o banalitě zla, a Dva životy – špionážně laděný film nominovaný německou akademií do oscarového klání. Vyprodány byly dle organizátorů ale i německá satirická komedie S chutí do toho a More then Honey, další oscarový adept tentokrát ze Švýcarska, dokument konfrontující vymírání včel se způsobem života lidí a společnosti.

Školní projekce

Školní projekce nabídly mimo jiné německou černou komedii Love Steaks o neobvyklém vztahu dvou zaměstnanců hotelového komplexu, svobodomyslné pomocnice v kuchyni a duchovně založeného mladíka z wellness centra. Od středoškoláků na projekci si vysloužila nálepku „pěkně sprostých Němců". Zájem budila i druhá školní projekce Mrtví a živí o dívce pátrající po nacistické minulosti svého dědečka, o níž její rodina dosud odmítala mluvit.

Moje žádná rodina

Emotivní reakci i živou diskuzi si právem vysloužil pozoruhodný rakouský dokument Paula-Juliena Roberta Moje žádná rodina, v němž se autor vrátil do období, kdy vyrůstal s dalšími vrstevníky v 70. letech ve velké komuně v rakouském Friedrichshofu. „Lidé sem přicházeli a odcházeli, já tu kvůli matce, jež svůj život na dlouho s komunou spojila, strávil dvanáct let," řekl režisér na debatě s diváky. „Zakladatel komuny, vídeňský akcionista Otto Mühl, dokumentoval její život den co den, takže jsem díky archívu našel cenný materiál." Z pěti tisíc hodin archivu a dotáček s některými členy komuny, včetně režisérovy matky, vzniklo autentické svědectví o společenství, na jehož začátku byla snaha o maximálně svobodný způsob života prostý jakýchkoli rodinných vazeb, ale na konci deziluze a hořkost.

MOJE ŽÁDNÁ RODINA. Film, který vzbudil oprávněnou pozornost.

„V normální škole jsem prakticky nemohl fungovat," přiznal Robert. „Ani navazovat partnerské vztahy, přišlo mi to nepatřičné. Natáčení filmu ale nemělo být mou terapií, i když jsem natočené záběry a archiv konfrontoval se svou matkou. Šlo mi o to zjistit, co se vlastně tehdy stalo a jak to zúčastněné poznamenalo." I přes jistou vykořeněnost dítěte uprostřed masy lidí (v níž dlouho marně hledal i svého otce) a absenci citu tradiční rodiny mu ale tato zkušenost dala i něco pozitivního. „Dodnes si myslím, že člověk nemá chtít někoho vlastnit, ani se upínat k majetkům a penězům. Do života jsem si odnesl poznání, že nejdůležitější jsou vztahy," uzavírá třiatřicetiletý režisér, který si mimochodem za Moji žádnou rodinu odváží čerstvě cenu z londýnského filmového festivalu, kde se jeho dokument představil po pražské zastávce o víkendu. Třeba si ho všimnou i čeští distributoři nebo aspoň dramaturgové České televize. Svým ohlédnutím za částí evropské historie, o níž jsme v době železné opony neměli ani tušení, i otázkami ohledně variací na (ne)rodinné modely je to provokativní a nadčasové dílo.

Autor: Jana Podskalská

22.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies