VYBERTE SI REGION

Dejdar: Díky Maděrovi jsem prožil kus naší historie

Praha - „Přál bych si, aby u nás Zdivočelá země zůstávala jenom v názvu seriálu, ať se za tu naši zemi nemusíme stydět,“ pronesl Martin Dejdar při křtu soundtracku s hudbou z tohoto seriálu České televize, jehož premiérová třetí řada se právě objevuje na obrazovkách.

24.11.2008
SDÍLEJ:

Režisér Hynek Bočan, hudební skladatel Zdeněk Barták, scénárista Jiří Stránský a herec Martin Dejdar (zleva) pokřtili soundtrack k oblíbenému televiznímu seriálu Zdivočelá zeměFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Hlavní hrdina Antonín Maděra, jehož příběh vystavěl scenárista Jiří Stránský na reálných základech, v ní zestárl, poněkud se uklidnil a zmoudřel. Zároveň do něj ale vstoupila ještě větší skepse. „Maděra pociťuje beznaděj z toho, že naše vláda podlehla diktátu Rusů a umožnila, aby k nám oné osudné srpnové noci

v roce 1968 vlítla vojska Varšavské smlouvy. Převládá u něj pocit, že vlastně potřetí během čtyřiceti let prodaly západní mocnosti, za jejichž tichého souhlasu se vše odehrálo, nás Čechy východu. To je hlavní rys, který se táhne celým příběhem,“ uvedl Dejdar, představitel Maděry.

S postavou Antonína Maděry žijete už jedenáct let. Jak to jde?

Velice dobře. Vždycky když jsem dostal informaci, že se bude v natáčení Zdivočelé země pokračovat, jsem měl obrovskou radost. Perspektiva toho, že se budu moci s Hynkem Bočanem a Jiřím Stránským znovu podílet na téhle výborné práci, která mapuje poválečnou historii naší země až do roku 1990, je moc příjemná. Jsem šťastný, že jsem díky Maděrovi mohl část té historie prožít.

Zmínil jste rok 1990, třetí řada seriálu se ale zatím odehrává v normalizační době. Z toho vyplývá, že jeho čtvrtá série je na spadnutí.

Přesně tak, dali jsme si teď krátkou pauzičku, než se zase všichni znovu při natáčení sejdeme. Mělo by to být v roce 2010, 2011, zhruba tak.

Když jsem byla loni v létě při natáčení aktuální řady seriálu v Radíči u Sedlčan, bylo zrovna šílené vedro. Říkala jsem si, že jste si často museli sáhnout na dno svých sil, možností a schopností. Jak náročné to bylo?

Tehdy jsme zrovna natáčeli scénu ze srpna 1968, kdy na statek v pohraničním Svatém Štěpánu přijíždí okupační jednotka východoněmecké armády. Její členové, kteří si v těch černých kombinézách užili v onom horku nejvíc, na nás měli vyzvídat nejrůznější informace. My jsme je opili a nasměrovali úplně někam jinam, než původně chtěli…

Je to vždycky náročné, když se točí v exteriérech a počasí se nedá naplánovat či odhadnout. Ale to k naší práci nějak patří. Pokud herec bere svoji postavu vážně, prožívá s ní její osudy, tak ví, že extrémní podmínky jsou často pro tu danou chvíli, pro tu situaci, přímo ideální. Což se v našem případě potvrdilo na sto procent.

Hrajete ve spoustě jiných seriálů, ale stejně mám pocit, že u vás hraje Zdivočelá země prim, že jste s ní srostl.

Zdivočelá země je něco tak specifického, že to naprosto odděluju od všeho ostatního, co jsem kdy točil. Tohle není na rozdíl od jiných prací fikce, je to nejpravdivější a nejtvrdší svědectví našich dějin, které dosud nikdo tak rozsáhle nezpracoval. Jen si to vezměte – poválečné období, rok 1948, padesátá léta, osmašedesátý rok… Nedá se to s ničím srovnat.

Se kterou historickou události jste se nejvíc srovnával vy sám?

Když se nad tím zamyslím, tak vlastně se všemi. Díky odborným poradcům a lidem, kteří ty události zažili na vlastní kůži, jsem se během toho několikaletého natáčení mnoho dozvěděl, otevřel jsem si obzory. Do té doby jsem měl velmi zkreslené informace – něco jsem zaslechl, něco si přečetl, něco se učil – na které jsem musel úplně zapomenout. Když jsem studoval, tak nás učili bláboly, prostě jinou historii, než jakou točíme ve Zdivočelé zemi.

Na obrazovkách se teď objevujete pravidelně dvakrát týdně – v pondělí ve Zdivočelé zemi, ve čtvrtek v Comebacku na Nově. Prožíváte plodné pracovní období.

Měl jsem obavy, aby – když jdou oba ty seriály současně – se nestalo, že bude divák zmatený nebo otrávený, protože má sledovat pořád ten samý obličej. V Comebacku jsme ale moji postavu pojali tak, že jsem tam za úplně jiného člověka. Nedávno mi volal jeden kamarád a říkal mi – v Comebacku dabuješ jednoho týpka, co? Prostě mě nepoznal, a to mě docela potěšilo. Snad je takových víc.

Spatřujete v tom sitcomovém herectví nějaké odlišnosti?

Tvrdím, že herectví je jenom jedno. Teď mě ale vlastně napadá, že v tom sitcomovém musíte každou vteřinu dbát na zachování žánru. Ve chvíli, kdy z něj uhnete, ať textově, pointově nebo výrazem, tak se všechno rozsype a musí se to točit znovu. Navíc je každý z nás zainteresovaných zvyklý na jiný herecký styl, který si zachovávají jednotlivá divadla. Například ten náš ypsilonkovský v Divadle Ypsilon se od toho v Národním divadle nebo kdekoliv jinde liší.

A když se pak sejdou lidi z takhle vyhraněných scén, musí se na tom jednom jediném stylu sejít, což může být velmi náročné.

Bylo pro vás těžké stylizovat se do postavy bigbíťáka Ozzáka?

Docela ano, protože jsem k bigbíťákům přičichl až v pozdním věku, tíhl jsem vždycky spíš k popíkářům. Do figury Ozzáka jsem šel systémem naprosto proti Stanislavskému, který jsem vystudoval, to znamená, že jsem ji uchopil zvnějšku, podle vizáže. A myslím, že se to vyplatilo.

Autor: Gabriela Kováříková

24.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies