VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dva z nejlepších balkánských filmů se vracejí do kin

Praha - Dva jugoslávské filmy, Kusturicův Dům k pověšení a Sud prachu Gorana Paskaljeviče, se od čtvrtka znovu hrají v českých kinech.

4.8.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: DENÍK/ Milan Jaroš

„Dům k pověšení byl uveden v Projektu 100 již před dlouhými dvanácti lety, rozhodli jsme se dle nejen mého názoru nejlepší Kusturicův film uvést znovu. Sud prachu naplánovala jako obnovenou premiéru naše partnerská Asociácia slovenských filmových klubov a nabídli nám práva na znovuuvedení i v Čechách, což jsme s radostí přijali,“ vysvětluje Pavel Bednařík z Asociace českých filmových klubů, proč jugoslávské snímky vrátili do kin.

„Oba filmy byly poměrně výrazně navštěvovány v době prvního uvedení. Balkánská kinematografie má pro české diváky nezaměnitelné kouzlo,“ dodává.

Nejznámější balkánský filmař, v Bosně narozený Emir Kusturica díky fresce o romském chlapci, který se kvůli své lásce vydává do Itálie, získal v roce 1989 na festivalu v Cannes cenu za režii. K příběhu Domu k pověšení ho inspiroval článek v novinách o zatčení skupiny jugoslávských Romů, které italská policie obvinila z vykupování dětí z chudých romských rodin a jejich převážení do Itálie, kde musely žebrat, krást a prostituovat.

Dokumentární záznam této skutečnosti ale magický realista Kusturica propojil se symbolickým příběhem plným zázraků, zjevení a jímavých obrazů. „Film se vyjadřuje ve velkých obrazech a výjevech a ukazuje bídu postav a chování lidí v její rozporuplné kráse a dvojznačnosti,“ říká Pavel Bednařík.

Sud prachu pochází z roku 1998, francouzskou premiéru měl shodou okolností přesně v den, kdy začalo NATO bombardovat Miloševičovu Jugoslávii. Dramatická mozaika nezhojitelných poválečných stigmat a traumat se odehrává v Bělehradu v průběhu 24 hodin. Její hrdinové pocházejí z rozdílných generací a sociálních i kulturních skupin, spojují je ale pouta iracionální nenávisti, brutality, barbarství, vášně a lho〜stejnosti.

„Sud prachu sice reaguje na srbsko-bosenskou válku v 2. polovině 90. let, ale je metaforou iracionality jakékoliv lidské nesnášenlivosti a agrese a tím je nadčasový i dnes,“ myslí si Bednařík. Snímek, který se ironií osudu stal prvním srbským filmem promítaným na celém území bývalé Jugoslávie a uspěl u diváků v Srbsku i v Bosně, získal cenu filmových kritiků FIPRESCI na festivalu v Benátkách i na Evropských filmových cenách.

IVA PŘIVŘELOVÁ

Autor: Redakce

4.8.2009
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies