Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Emir Kusturica: Chodili jsme do Mánesa, chlastali a blbli

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ - Jeden z nejvýznamnějších evropských režisérů druhé poloviny 20. století Emir Kusturica se po čase vrátil do Prahy. Města, které stálo na počátku jeho úspěšné kariéry. V roce 1978 totiž absolvoval na místní FAMU v ročníku Otakara Vávry. Teď tu v rámci Festivalu Praha – Sen letní noci odehrál na Vltavě koncert se svou kapelou The No Smoking Orchestra a zúčastnil se vernisáže výstavy fotografií z natáčení jeho zatím posledního hraného filmu Závěť (dál už natáčel „jen“ dokument o někdejší fotbalové star Maradonovi). Podařilo se mi ho na pár minut „urvat“. Až dosud jsem ho znal jen prostřednictvím jeho filmů a různých povídaček a nemohu popřít, že osobně mě docela překvapil. Říká se totiž o něm, že je konfliktní a náladový. Těžko říct, co je na těchto povídačkách pravdy, ale v Praze zřejmě měl náladu dobrou. Nechal se minuty fotit s husou, kterou dostal od převozníka pražského Zdeňka Bergmana jako symbolický dárek připomínající scénu z jeho filmu Černá kočka, bílý kocour. Náš rozhovor byl krátký, ale bylo vidět, že kdyby do něho nezasáhli pořadatelé, kteří už Kusturicu potřebovali „mít“ na jiném místě, povídal by si o Praze, Vávrovi a filmech klidně mnohem déle. Od primátora Bohuslava Svobody dostal na památku klíč od města Prahy. „Říká se, že tímto klíčem otevřete nejen všechny domy v Praze, ale srdce všech pražských dívek,“ pověděl mu ke svému dárku Svoboda a Kusturica byl zřetelně dojatý.

25.7.2011
SDÍLEJ:

V PRAZE dostal bosenský režisér Emir Kusturica nejen klíč od hlavního města, ale i svatomartin­skou husu.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Dárky od politiků asi nepatří k těm, kteří by si umělci vystavovali na nejvyšších místech svých domácích sbírek. Ale je vidět, že klíč od primátora Svobody vás dojal. Čím to?

Dostávám klíč od města, kde jsem studoval a kde jsem dělal první kroky v umění. Takže je to opravdu dobrý pocit. Když jsem se tu v 74. roce dostal, v životě by mě nenapadlo, že jednou budu mít takový klíč.

Jak jste v Praze v době studií trávil volný čas?

Bydlel jsem na Hlávkově koleji a se spolužáky jsme chodili do různých podniků, nejvíc do Mánesa a Orlíku. Tam jsme opravdu chlastali a blbli (směje se).

Inspirovalo vás pražské prostředí i k nějakým scénářům?

Ani ne. Ale na zdejší školu, FAMU nedám dopustit. Dělali jsme prakticky i teoreticky. A po teoretické stránce byl nejlepším profesorem Otakar Vávra.

Čím si vás tak získal?

Každá přednáška byla jiná, ale pokaždé bylo jasné, že ten člověk moc dobře ví, o čem mluví. Měl velký historický rozhled, věnovali jsme se třeba komparaci, srovnávali různá umělecká díla. Myslím, že dnes už to takto neexistuje. Pohled na kinematografii je jiný, lidé ji neberou tak vážně, nejdou při jejím sledování tak do hloubky.

Vávra vás nastartoval do začátku kariéry, ale vážíte si ho podobně i po profesní a lidské stránce?

Ano. Pro mě je Vávra po filmařské stránce na stejné úrovni jako třeba Jean Renoir, i když Češi to možná neberou tak jako Francouzi. Třeba Kladivo na čarodějnice nepřestanu obdivovat. Vávra je klasik, dnes je mu 100 let a pro mě je velkou ctí, že se s ním můžu potkat.

Chtěl bych si s ním povídat o tom, čím si ho získalo Vávrovo Kladivo na čarodějnice. O Vávrově kontroverzi. Polemizovat o tom, že dnes už se na filmy nenahlíží komparativně. Jeho program je však měřen na minuty. Po pražském koncertu vyrazil na slavnostní zahájení Letní filmové školy do Uherského Hradiště.

Autor: Ondřej Leinert

25.7.2011
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení