VYBERTE SI REGION

Emir Kusturica: Chodili jsme do Mánesa, chlastali a blbli

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ - Jeden z nejvýznamnějších evropských režisérů druhé poloviny 20. století Emir Kusturica se po čase vrátil do Prahy. Města, které stálo na počátku jeho úspěšné kariéry. V roce 1978 totiž absolvoval na místní FAMU v ročníku Otakara Vávry. Teď tu v rámci Festivalu Praha – Sen letní noci odehrál na Vltavě koncert se svou kapelou The No Smoking Orchestra a zúčastnil se vernisáže výstavy fotografií z natáčení jeho zatím posledního hraného filmu Závěť (dál už natáčel „jen“ dokument o někdejší fotbalové star Maradonovi). Podařilo se mi ho na pár minut „urvat“. Až dosud jsem ho znal jen prostřednictvím jeho filmů a různých povídaček a nemohu popřít, že osobně mě docela překvapil. Říká se totiž o něm, že je konfliktní a náladový. Těžko říct, co je na těchto povídačkách pravdy, ale v Praze zřejmě měl náladu dobrou. Nechal se minuty fotit s husou, kterou dostal od převozníka pražského Zdeňka Bergmana jako symbolický dárek připomínající scénu z jeho filmu Černá kočka, bílý kocour. Náš rozhovor byl krátký, ale bylo vidět, že kdyby do něho nezasáhli pořadatelé, kteří už Kusturicu potřebovali „mít“ na jiném místě, povídal by si o Praze, Vávrovi a filmech klidně mnohem déle. Od primátora Bohuslava Svobody dostal na památku klíč od města Prahy. „Říká se, že tímto klíčem otevřete nejen všechny domy v Praze, ale srdce všech pražských dívek,“ pověděl mu ke svému dárku Svoboda a Kusturica byl zřetelně dojatý.

25.7.2011
SDÍLEJ:

V PRAZE dostal bosenský režisér Emir Kusturica nejen klíč od hlavního města, ale i svatomartin­skou husu.Foto: Deník/Ondřej Leinert

Dárky od politiků asi nepatří k těm, kteří by si umělci vystavovali na nejvyšších místech svých domácích sbírek. Ale je vidět, že klíč od primátora Svobody vás dojal. Čím to?

Dostávám klíč od města, kde jsem studoval a kde jsem dělal první kroky v umění. Takže je to opravdu dobrý pocit. Když jsem se tu v 74. roce dostal, v životě by mě nenapadlo, že jednou budu mít takový klíč.

Jak jste v Praze v době studií trávil volný čas?

Bydlel jsem na Hlávkově koleji a se spolužáky jsme chodili do různých podniků, nejvíc do Mánesa a Orlíku. Tam jsme opravdu chlastali a blbli (směje se).

Inspirovalo vás pražské prostředí i k nějakým scénářům?

Ani ne. Ale na zdejší školu, FAMU nedám dopustit. Dělali jsme prakticky i teoreticky. A po teoretické stránce byl nejlepším profesorem Otakar Vávra.

Čím si vás tak získal?

Každá přednáška byla jiná, ale pokaždé bylo jasné, že ten člověk moc dobře ví, o čem mluví. Měl velký historický rozhled, věnovali jsme se třeba komparaci, srovnávali různá umělecká díla. Myslím, že dnes už to takto neexistuje. Pohled na kinematografii je jiný, lidé ji neberou tak vážně, nejdou při jejím sledování tak do hloubky.

Vávra vás nastartoval do začátku kariéry, ale vážíte si ho podobně i po profesní a lidské stránce?

Ano. Pro mě je Vávra po filmařské stránce na stejné úrovni jako třeba Jean Renoir, i když Češi to možná neberou tak jako Francouzi. Třeba Kladivo na čarodějnice nepřestanu obdivovat. Vávra je klasik, dnes je mu 100 let a pro mě je velkou ctí, že se s ním můžu potkat.

Chtěl bych si s ním povídat o tom, čím si ho získalo Vávrovo Kladivo na čarodějnice. O Vávrově kontroverzi. Polemizovat o tom, že dnes už se na filmy nenahlíží komparativně. Jeho program je však měřen na minuty. Po pražském koncertu vyrazil na slavnostní zahájení Letní filmové školy do Uherského Hradiště.

Autor: Ondřej Leinert

25.7.2011
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies