VYBERTE SI REGION

Eva Holubová: Natáčení je dřina a je jedno, zda hrajete Kleopatru nebo dělnici

Praha /ROZHOVOR/  - Ve čtvrtek má v českých kinech premiéru komedie Cesta do lesa, pokračování úspěšné Cesty z města Tomáše Vorla z roku 2000. Film je komedie. Ve srovnání s předcházejícím filmem ovšem trochu drsnější a autentičtější. Jak říká Tomáš Vorel: „Nebude se tam tolik zpívat. Hudba však bude opět podmanivá."  Jelikož film navazuje na Cestu z města, objeví se zde známé tváře a postavy, včetně Ludvy a Vlastičky Bolka Polívky a Evy Holubové.

4.10.2012 1
SDÍLEJ:

Eva Holubová si ve Vorlově Cestě do lesa, která má ve čtvrtek premiéru, zopakovala roli i partnera z deset let starého snímku Cesta z města.Foto: 2media

Cesta do lesa se vrací po deseti letech od premiéry Cesty z města. Jaké to je, vracet se po tolika letech ke stejné postavě?

Já si myslím, že tu o to tolik nejde, ty dva filmy a tedy i postavy v nich, se dají vnímat odděleně. Co ale bylo příjemný a svým způsobem pro mne i pro roli obohacující, je to, že jsem se vracela do míst, kde jsme už točili, že mými hereckými partnery byli většinou kamarádi a kolegové, se kterými jsem už hrála, a dokonce někteří hráli to samé, co v prvním filmu, a ti noví skvěle zapadli. Možná i díky tomu jsme na sebe líp slyšeli, než kdybychom se v tomto seskupení setkali poprvé.

Můžete prozradit, v čem se vaše postava, Vlastička Papošová, změnila či nezměnila oproti prvnímu filmu?

Je odhodlaná bojovat za sebe, což znamená i za svého muže, svou rodinu. Pouští se statečně a svobodně na stezky, které nezná, kudy nikdy nešla. To je její boj. Odváží se vyjít z kruhu, do nějž ji život zaklel, do něhož většinu z nás uvrhá a z něhož se, narozdíl od Vlastičky, bojíme často vystoupit. V tom je příkladná.

V Cestě z města prodávala Vlasta v potravinách, v Cestě do lesa je pomocná síla v lese. Jaký máte vztah k těmhle pracím?

Opravdu nevím, co vám na to mám říct… Já jsem to osobně jako Holubová nikdy nedělala. Mám- li mluvit za Vlastičku, tak si myslím, že ji prodávání v malém obchůdku mohlo těšit, je pracovitá a má ráda lidi, tedy kontakt s nimi ji mohl uspokojovat, ba dokonce dělat radost, kdyby tu nebyl fakt, že to není žádná obchodnice, a kdyby se tím nemusela zároveň živit. Navíc konkurence obrovských hromadných zásobáren potravin a spotřebního zboží je neúměrně silnější, tam Vlasta prohrává, lidé se raději zásobují než komunikují. Klidně přijmou odcizení, které to přináší, když tam dostanou za míň víc. Ji samotnou by práce v takovém supermarketu ničila, jak jsme to ukázali ve filmu Skřítek, jenž je také jakýmsi pokračováním Cesty z města. Před jeho natáčením jsem absolvovala jeden den za kasou. Soucítím s lidmi, kteří to dělají. Takový press, hmotná zodpovědnost a za tak málo peněz! A skláním se před těmi, kteří při tom dovedou být laskaví, mají sílu a vůli se usmát, prohodit vlídné slovo.

No, a práce v lese? Vlastička má ráda přírodu, je její součástí, pomáhá jí, aniž o tom musí přemýšlet, je zvyklá dělat a práce jí jde od ruky. Je v partě žen, se kterými je ráda, v tom není problém, ale má své limity, věkové i zdravotní… Navíc ta dřina není kdovíjak dobře placená, takže na nějaký relax na dovolený ani pomyšlení, i kdyby manžel Ludva nakrásně souhlasil. Je to prostě špatně ohodnocená rumařina a já obdivuji všechny, kdo ji přesto dělají poctivě a pečují nám tím o naše lesy! A zdravím ženský z Rabštejna a hajnýho Slávka!

Ve filmu se vůbec hodně pracuje: manuálně, se stroji… Skoro každý herec dře… seče, klestí, seká, orá… První otázka: baví vás točit takovéhle scény, kdy jste v terénu a opravdu fyzicky dřete?

Jak baví?! To je prostě moje role, moje zaměstnání, to není zájmová činnost. Copak se můžete zeptat herce, jestli ho baví hrát vraha, oběť, Hitlera, prostitutku nebo nebo hlupáka, jenž vždycky naletí? Mě baví moje práce. Je pravda, že u českého filmu bývá často náročná, neboť nejsou prostředky na takový servis, který by z ní nedělal takovou dřinu. Podmínky jsou někdy stejné nebo horší než v reálu. V zimě hrajete léto, v létě zimu, a nemůžete se zahřát nebo ochladit, kdy chcete nebo potřebujete, jako byste to udělala v opravdovém životě. Pak jste vděčná za každého, kdo vám mezi záběrem podá vodu nebo teplý čaj. Nemůžete si přesednout či poposednout, i když  vás kouř štípe do očí, protože byste „vypadla z kantny", což by způsobilo, že by vás nesejmula kamera atd. Chvíle čekání, než přijdete na řadu, naopak musíte trávit mimo plac, ale hodně blízko, aby se pak na vás zase nečekalo, nejlépe skrčeni za pařezem, aby vás fakt nebylo vidět v kantně, tedy v kameře. Ono totiž samo o sobě natáčení je docela dřina a je jedno, zda hrajete Kleopatru nebo pomocnou dělnici.

A druhá otázka: bavilo by vás dělat takovouhle práci? V přírodě, pracovat rukama…?

Ráda pracuju rukama, uklidňuje mne to, mám ráda přírodu, uklidňuje mne, ale nejsem nijak zvláště zručná a jsem pomalá. To mi tak nevadí, co by mne ale ničilo, je stres, který by asi díky mé nedostatečné šikovnosti a díky mému tempu nastal. Když mohu pracovat, jak umím a jak mi to vyhovuje, tak z toho mám potěšení.

Co vůbec vy a les?

Miluju ho.

A vy a příroda, únik od civilizace, což je hlavní téma jak Cesty z města, tak Cesty do lesa?

Miluju ji, obdivuju se ji, ctím ji.

S Tomášem Vorlem točíte už poněkolikáté – proč? Co vás na jeho filmech baví?

Vorel.

Myslíte, že může Cesta do lesa něco lidem vzkázat? Mít na ně nějaký vliv?

Když budou  chtít a když toho budou schopni, tak je možné, že jim připomene dvě věci, které podle mne patří mezi priority. Lásku k životu a víru v naději. Ale já jsem ten film ještě neviděla, vlastně popisuju to, co upevnil ve mně, když jsem ho točila.

(zdroj: 2media)

Autor: Redakce

4.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies