VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Střezte se záludných Revolutionary Roads

Praha - Britský režisér Sam Mendes se ve svém Nouzovém východu vrací k tématu devastující maloměstské prázdnoty.

1.2.2009
SDÍLEJ:

Frank s April (Leonardo DiCaprio a Kate Winsletová) plánují budoucnost. Zatím jako šťastní, výjimeční lidé. Nudné předměstí s nimi ale časem udělá své. Foto: Bontonfilm

Nápad na adaptaci knihy Američana Richarda Yatese Revolutionary Road vznikl prakticky hned po jejím vydání v roce 1962. Nakonec byla ale cesta k jejímu zpracování delší, než se původně zdálo. A tak svou Revolutionary Road natočil až Sam Mendes – pětačtyřicet let poté, kdy se knížka objevila na pultech. Na síle textu se ale navzdory času nic nezměnilo.

„Lidská tragédie spočívá v tom, že ať se jakkoliv snažíme, nakonec zůstáváme vždycky sami,“ shrnul myšlenku své knihy Yates. Přesněji asi nemohl téma vyjádřit. A protože Sam Mendes ohromil už před deseti lety diváky svou Americkou krásou, čekal očividně příběh o dvou smutných postavách uvízlých v „bezvýchodnosti prázdnoty“ právě na něj. Mendes má totiž pro své hrdiny a patový stav, v němž se ocitly, mimořádné pochopení. Leckomu by mohl připadat osud dvojice zasazený do společenské atmosféry 60. let nezajímavý, ale Mendes uměl spolu se scenáristou Justinem Haythem vyhmátnout jeho nadčasovost.

Frank a April se seznámí na večírku, prohodí spolu pár slov, a vzápětí je časový střih přenese do divadelního sálku, kde právě končí nepodařená premiéra s hereckou účastí April. Hádka, kterou pokažený večer mezi oběma (již manželi) vyvolá, je jakýmsi prologem k příběhu. Teprve po této scéně, v níž Mendes exponuje hlavní postavy, následují titulky. Je jasné, že vás nečeká žádná tuctová love story, nýbrž pěkně uleželá manželská krize, kde se občas i poznáte.

Pocity prázdnoty a vnitřní nespokojenosti (Frank dochází den co den do nezáživného úřadu, April místo hraní škrábe brambory a šoupe popelnici na vylidněnou ulici plnou navlas stejných popelnic) jsou mantinely, v nichž do sebe Frank s April narážejí. Aprilin pokus vybřednout z marasmu odjezdem celé rodiny do Paříže nakonec ztroskotá na dvou nejobyčejnějších věcech života – neplánovaném těhotenství a zvýšení Frankova platu…

Mendesovy postavy nepotká zdánlivě nic tak dramatického – ale střízlivění z iluzí o tom druhém a z promarněné šance na osvěžující změnu má v sobě zárodky tragédie.

Mendes její stále větší blízkost mistrně buduje konfrontací mladého páru s jeho okolím – sousedy žijícími v typickém měšťáckém pokrytectví a malých ambicích (výmluvné jsou řeči Frankových spolupracovníků u piva, upjaté návštěvy nebo slunění všech místních na přeplněné pláži). Fantastická je ovšem zejména scéna nevinné sousedské návštěvy, během níž psychicky labilní John, syn Wheelerových známých, krutě pojmenuje situaci, v níž se Frank s April ocitli („Víte, kým jsem rád, že nejsem? Tímhle vaším nenarozeným děckem…“).

Nikoli náhodou získal jeho představitel Michael Shannon nominaci na Oscara. Zasloužili by si to i Leonardo DiCaprio a Kate Winsletová, těm je ale akademie kdoví proč upřela (Kate má za April jen Zlatý glóbus). Jejich přerod z veselých osobností v šedivé obyvatele domu v ulici ironicky zvané Revolutionary Road je strhující (zdůrazněný i kostýmy: originální sexy šaty vymění Kate v závěru za unylou blůzu a sukni).

Jakkoli jsou postavy Nouzového východu zaklesnuté do životního stylu 60. let (skvělá dobová výprava a kostýmy mají další oscarové nominace), jejich drama přináší díky Mendesovi silnou zobecňující výpověď o partnerských vztazích a samotě v nich, určenou i nám.

Autor: Jana Podskalská

1.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sněmovna, ilustrační foto
2 8

Parlament dostane v příštím roce přidáno. Na fasádu i odchodné

Kamionová doprava na dálnici
16 4

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Petr Janda: Nechci se rouhat, ale hudebních nápadů mám pořád mraky

/ROZHOVOR, VIDEO/ Ještě držím pohromadě to je nejen název nové desky Petra Jandy, kterou mu k nedávným pětasedmdesátinám vydal Supraphon, ale i jasný vzkaz fanouškům, že je tento guru českého bigbítu stále ve skvělé formě.

Bez přesčasů by chyběly tisíce lékařů a sester

Čtyři stovky lékařů a tisíc sester. Přesně tolik nových zaměstnanců by musely sehnat české nemocnice, pokud by měly ze dne na den začít dodržovat zákoník práce. Vyplývá to z propočtů Asociace krajů České republiky. Pro představu: zhruba stejný počet zdravotníků pracuje ve všech špitálech Karlovarského kraje.

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš polepil zemi plakáty, v nichž se ptá, o čem lidé sní. Kdyby měl odpovědět sám, možná by uvedl číslo 9,99. Právě takový volební zisk lidovců a STAN by přivítal. O nesnadno dosažitelné hranici pro vstup do sněmovny ale nemluví jen on. I proto Babiš nevěří, že tuto volební koalici křesťanští demokraté nakonec schválí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies