VYBERTE SI REGION

Přibrzděte. Řítí se k vám VALL I

Praha - Celovečerní animovaný hit mistrů z Pixaru vstupuje do českých kin

13.8.2008
SDÍLEJ:

Poslední zvukovou prací Bena Burtta je VALL–I.Foto: Falcon

Dlouho jsme na něj čekali. A konečně je tu. S výjimkou Indiany Jonese, Harryho Pottera a Jamese Bonda snad nejsou žádní další hrdinové diváky tak nadšeně vyhlíženi jako jejich animovaní konkurenti. Jedním z nich je i hodně nestandardní robot VALL-I, který má po Nemovi, Randym z Příšerek a krysákovi Remym ten nejlepší předpoklad stát se populárním, zcela odzbrojujícím hrdinou.

Nápad natočit příběh o robotovi, kterého nechají lidé na Zemi jako trosečníka, dostali věhlasní veteráni z Pixaru Andrew Stanton, John Lasseter, Pete Docter a zkušený vypravěč Joe Ranft na obědě už před čtrnácti lety. V ateliérech studia tehdy právě vznikaly záběry k jejich prvnímu celovečernímu filmu Příběh hraček. Muži, kterým učaroval animovaný svět, doufali, že když se kovboj Woody prosadí, budou mít šanci točit i další filmy. „Jedním z nápadů, které se tehdy probíraly, byl i film o malém robotovi, kterého lidé nechají na Zemi,“ vzpomíná Stanton. „Neměli jsme pro něj žádný příběh. Byl to takový Robinson Crusoe – příběh bytosti, kterou – kdyby lidstvo muselo opustit Zemi – zapomněl někdo vypnout. A tenhle robot netuší, že by mohl přestat dělat to, co dělá… Neboli ukládá odpad.“

Tvůrci hledali inspiraci

u klasických scifi filmů sedmdesátých let. „Snímky jako 2001: Vesmírná odysea, Hvězdné války, Vetřelec, Blade Runner nebo Blízká setkání měly specifický styl, dokázaly mě pohltit a já vděčně věřil tomu, že ty světy existují,“ vysvětluje Stanton. „Řekl jsem si, že se pokusím o něco podobného.“

Natáčení předcházely velké přípravy – animační tým Pixaru se vypravil na exkurze do linek na zpracování odpadu, aby sledoval obří drtičky a další zařízení. Tvůrci se setkali s lidmi, kteří navrhují skutečné roboty, s vědci NASA

v Jet Propulsion Laboratory, navštívili konference o robotice a několik robotů si odnesli i do studia, včetně policejního robota pro hledání výbušnin. Každého robota navrhli speciálně podle funkce, kterou měl vykonávat. Když ho animovali a vytvářeli jeho osobnost, snažili se držet těchto funkčních omezení.

„Začali jsme VALL-I natáčet jako komedii, ale asi ve třetině jsme si uvědomili, že je to i romantický příběh,“ vysvětluje Stanton. „VALL-I je nevinný hrdina, který bezděčně ovlivní celý svět. Příběh se soustředí ale i na EVU. Její postava se v průběhu filmu ze všech nejvíc mění. Je pohledná, techno-sexy a vypadá futuristicky. On je navržený tak, aby dobře odváděl svou práci, a je orezlý, špinavý a ošklivý. Od začátku jsme si říkali, že to je skvělý základ pro dobrý pár a romantickou zápletku.“

Hello Dolly, sci–fi a Peter Gabriel

Výtvarník Ralph Eggleston (Úžasňákovi, Hledá se Nemo, Příběh hraček) se pro film inspiroval návrhy, které v padesátých a šedesátých letech vytvořila NASA, a také návrhy k Disneyho zábavnímu parku Tommorowland. „Nechtěli jsme vytvářet vizi toho, jak bude budoucnost vypadat. Zkusili jsme si představit, jak by mohla vypadat – což je mnohem zajímavější. Chtěli jsme, aby diváci věřili, že by takový svět mohl existovat,“ vzpomíná.

Tomu napomáhá i způsob, jakým je film natočen. „VALL-I vypadá úplně jinak než kterýkoliv jiný animovaný film. Vzhled a atmosféru jsme odvodili od zásadních scifi filmů šedesátých a sedmdesátých let. Hodně jsme si pohráli s nastavením kamerového software, aby se záběry víc podobaly 70mm kamerám Panavision, na které se tyto filmy natáčely,“ říká hlavní kameraman Jeremy Lasky.

Pokud jde o hudbu, měl Stanton jasno. Při práci na filmu Hledá se Nemo potkal skladatele Thomase Newmana, s nímž si báječně porozuměl. Oslovil ho tedy i pro film Vall –I.

„Práce s ním byla pro mě vždycky snem,“ říká. „Vzpomínám si, že o tomhle novém projektu jsem se mu poprvé zmínil v roce 2004 na Oscarech, když jsme tam byli kvůli Nemovi. Řekl jsem mu, že mám takový nápad, který kombinuje Hello Dolly a scifi. A upřímně jsem se bál, že už se mnou nepromluví. Ale ukázalo se, že hudbu k Hello Dolly složil jeho legendární strýc, Lionel Newman, takže šlo

v podstatě o rodinnou návaznost.“ Tvůrčí tým doplnil ideálně Peter Gabriel, který napsal skladbu Down to Earth, jež zní na konci filmu. „Tom si jel s Peterem do Londýna zajamovat a byla to láska na první pohled,“ říká Stanton o Newmanovi. „Najednou jsme měli úžasnou píseň Down to Earth, která překonala moje nejdivočejší představy. Peterův text je famózně prostý, ale přitom naprosto výstižný. Prostě paráda!“

Dodejme, že v české verzi uslyšíme Jana Maxiána, Terezu Bebarovou, Tomáše Racka, Milana Šteindlera, Aleše Hámu, Naďu Konvalinkovou a další.

Autor: Jana Podskalská

13.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies