VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plátna potemní válečnými běsy, úzkostí 50. let a depresí z konzumu

Praha - Do kin přijde řada nových filmů. My diváci bychom se ale na ně měli duševně připravit – o nějaké relaxaci s kornoutem popcornu totiž nemůže být ani řeči.

30.4.2008
SDÍLEJ:

ČEŠI V AFRICE. Herci válečného dramatu Václava marhoula v potu a prachu pouště.Foto: 2media

Komedií a lovestory je mezi nimi poskrovnu, zato nás tuzemští filmaři zahltí ohlédnutím za válkami a 50. léty i deziluzí ze současnosti. Na panelu plzeňského festivalu Finále představilo České filmové centrum sedmdesát nových projektů, devatenáct z nich přijeli prezentovat sami autoři.

Komiks i hraný film

Jedním z nejočekávanějších je Alois Nebel, adaptace trilogie z pera Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99, který produkuje Negativ Pavla Strnada a který kombinuje hereckou akci s kresleným filmem. Z dalších výtvarných počinů to budou animované Autopohádky, na kterých se podílí mj. Břetislav Pojar a Aurel Klimt a hudbu k nim píší Chinaski, nebo Poslední děti z Aporveru v režii Tomáše Krejčího (tvůrce televizní Redakce), které slibují fantasy pro mládež a rodiče.

Dalším „animákem“, k němuž píše hudbu známá tvář hudební scény – David Koller – bude Extáze 2 – označovaná tvůrci za generační válku s dobrým koncem, k níž napsala scénář Olga Dabrowská. Velká část představených projektů už tak odlehčená není – řada autorů se kupodivu ohlíží za válkou a tuhými léty čistek i normalizace. Američané mají svůj vietnamský syndrom, čeští filmaři, zdá se, cítí potřebu vyslovit se k minulosti válečné a totalitní.

Do tohoto šuplíku patří kupříkladu Lidice producenta Adama Dvořáka (Bobule), Peníze od Hitlera podle stejnojmenné knihy Radky Denemarkové v režii Tomáše Mašína a s účastí Annie Girardotové, Habermannův mlýn režiséra Juraje Herze na námět Josefa Urbana, Tobruk Václava Marhoula a konečně i Ševčíkův Normal ze 30. let v Německu s Dagmar Havlovou a Milanem Kňažkem.

Do období 50. let se vrací film Jána Nováka Jméno, kde se mladý pár náhle octne ze současnosti v době tuhé totality a rovnou v komunistickém žaláři a na krutých výsleších. Anglické jahody Vladimíra Drhy jsou o desetiletí dál – na příběhu mladíka, kterému horké léto 1968 změnilo život, se ohlíží za srpnovou okupací. K téže době se vrací i Irena Pavlásková filmem Zemský ráj to napohled podle scénáře Terezy Boučkové. Na osudu Marty a jejích dětí přibližuje autorka události okupace i štvanici kolem Charty 77´. Ani Princip K. z dílny Ivana Fíly nebudí právě veselé pocity – autor vypráví příběh muže odsouzeného za vraždu, kterou nespáchal. Jeho marná cesta skrze zkorumpovaný policejní aparát připomíná známý kafkovský příběh o muži s iniciálou K.

Cesta koprodukce

Jestli si myslíte, že alespoň snímky ze současnosti nabídnou jistý oddech, mýlíte se. Scénáře Ireny Hejdové Nohama nahoru o rodině, která tráví život v konzumu, se ujal Martin Dolenský. Vypráví mj. o tom, jak na nás působí reklama. „Teď po dvou letech je to téma snad ještě aktuálnější,“ řekla na adresu svého scénáře autorka. Pocity vraha Dana Svátka se vrací ke kauze heparinového vraha, Nelítostně režiséra Zbyňka Fialy nahlíží do případu podivné vraždy mladé dívky, remake filmu z roku 1937 Hlídač č. 47 režiséra Filipa Renče řeší otázky osobní morálky, viny i trestu.

Ne všechny projekty, které centrum každý rok představí, se nakonec dostanou do kin. Ne všechny se podaří a asi málokteré z nich nás naplní optimismem. Na některé se však těšit rozhodně můžeme. Zajímavě vyhlíží Děti noci autorky Ireny Hejdové, jichž se ujala Michaela Pavlátová a které budou mít předpremiéru na karlovarském festivalu. Líčí život dívky, jež se upíná k metám a lidem, kteří jí těžko mohou vyvést ze zoufalství a stereotypu, v němž žije.

Držet palce se určitě vyplatí i adaptaci Topolova románu Sestra, kterou připravuje režisér Vít Pancíř, nebo filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál (původně O červené Terezce) z produkce Bionauts Films. Panel producentů a filmařů potvrdil také jednu zásadní věc – že východisko z finanční nouze pro český film je v zahraniční koprodukci. „Je dobré mít určitý finanční základ z domácí země,“ dokládá producent Jiří Konečný z Endorfilmu. „A kontakty na lidi z ostatních evropských zemí. Mně se vyplatilo jezdit po festivalech a akcích pro filmaře z eurofondů. Získaĺ jsem výhodné kontakty a tipy na televizní společnosti nebo produkce, které na určitý typ filmu slyší.“


Autor: Jana Podskalská

30.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
AKTUALIZOVÁNO
1 17

Prezident zítra odvolá ministra financí Babiše, jmenuje Pilného

První dáma se setkala s Jiřím Kajínkem.
3 14

Je to tady! Jiří Kajínek opustí vězení, před pár minutami dorazila soudkyně

Bouře na magistrátu. Vznikne Blanka II?

Vedení města se nemůže dohodnout na podobě dokončení severovýchodní části městského okruhu. Ve hře jsou dvě varianty.

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

/INFOGRAFIKA/- Část pohřebních služeb vydělává až miliony korun ročně na neetické dopravě zemřelých do krematorií.

Vaření bez hranic aneb Varné desky bez vymezených varných zón

Také vás nudí hledat hrnce, které svým dnem přesně padnou na velikost plotýnky? Nebo už jste od tohoto hledání osvobozeni, vaříte podle libosti v čemkoliv, a přesto neplýtváte energií?

Prach a mrtvá těla: svědci popisují útok v Manchesteru

Svědci popsali scény chaosu a hororu po smrtelném výbuchu na konci koncertu americké popové hvězdy Ariany Grandeové v Manchesterské aréně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies