VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plátna potemní válečnými běsy, úzkostí 50. let a depresí z konzumu

Praha - Do kin přijde řada nových filmů. My diváci bychom se ale na ně měli duševně připravit – o nějaké relaxaci s kornoutem popcornu totiž nemůže být ani řeči.

30.4.2008
SDÍLEJ:

ČEŠI V AFRICE. Herci válečného dramatu Václava marhoula v potu a prachu pouště.Foto: 2media

Komedií a lovestory je mezi nimi poskrovnu, zato nás tuzemští filmaři zahltí ohlédnutím za válkami a 50. léty i deziluzí ze současnosti. Na panelu plzeňského festivalu Finále představilo České filmové centrum sedmdesát nových projektů, devatenáct z nich přijeli prezentovat sami autoři.

Komiks i hraný film

Jedním z nejočekávanějších je Alois Nebel, adaptace trilogie z pera Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99, který produkuje Negativ Pavla Strnada a který kombinuje hereckou akci s kresleným filmem. Z dalších výtvarných počinů to budou animované Autopohádky, na kterých se podílí mj. Břetislav Pojar a Aurel Klimt a hudbu k nim píší Chinaski, nebo Poslední děti z Aporveru v režii Tomáše Krejčího (tvůrce televizní Redakce), které slibují fantasy pro mládež a rodiče.

Dalším „animákem“, k němuž píše hudbu známá tvář hudební scény – David Koller – bude Extáze 2 – označovaná tvůrci za generační válku s dobrým koncem, k níž napsala scénář Olga Dabrowská. Velká část představených projektů už tak odlehčená není – řada autorů se kupodivu ohlíží za válkou a tuhými léty čistek i normalizace. Američané mají svůj vietnamský syndrom, čeští filmaři, zdá se, cítí potřebu vyslovit se k minulosti válečné a totalitní.

Do tohoto šuplíku patří kupříkladu Lidice producenta Adama Dvořáka (Bobule), Peníze od Hitlera podle stejnojmenné knihy Radky Denemarkové v režii Tomáše Mašína a s účastí Annie Girardotové, Habermannův mlýn režiséra Juraje Herze na námět Josefa Urbana, Tobruk Václava Marhoula a konečně i Ševčíkův Normal ze 30. let v Německu s Dagmar Havlovou a Milanem Kňažkem.

Do období 50. let se vrací film Jána Nováka Jméno, kde se mladý pár náhle octne ze současnosti v době tuhé totality a rovnou v komunistickém žaláři a na krutých výsleších. Anglické jahody Vladimíra Drhy jsou o desetiletí dál – na příběhu mladíka, kterému horké léto 1968 změnilo život, se ohlíží za srpnovou okupací. K téže době se vrací i Irena Pavlásková filmem Zemský ráj to napohled podle scénáře Terezy Boučkové. Na osudu Marty a jejích dětí přibližuje autorka události okupace i štvanici kolem Charty 77´. Ani Princip K. z dílny Ivana Fíly nebudí právě veselé pocity – autor vypráví příběh muže odsouzeného za vraždu, kterou nespáchal. Jeho marná cesta skrze zkorumpovaný policejní aparát připomíná známý kafkovský příběh o muži s iniciálou K.

Cesta koprodukce

Jestli si myslíte, že alespoň snímky ze současnosti nabídnou jistý oddech, mýlíte se. Scénáře Ireny Hejdové Nohama nahoru o rodině, která tráví život v konzumu, se ujal Martin Dolenský. Vypráví mj. o tom, jak na nás působí reklama. „Teď po dvou letech je to téma snad ještě aktuálnější,“ řekla na adresu svého scénáře autorka. Pocity vraha Dana Svátka se vrací ke kauze heparinového vraha, Nelítostně režiséra Zbyňka Fialy nahlíží do případu podivné vraždy mladé dívky, remake filmu z roku 1937 Hlídač č. 47 režiséra Filipa Renče řeší otázky osobní morálky, viny i trestu.

Ne všechny projekty, které centrum každý rok představí, se nakonec dostanou do kin. Ne všechny se podaří a asi málokteré z nich nás naplní optimismem. Na některé se však těšit rozhodně můžeme. Zajímavě vyhlíží Děti noci autorky Ireny Hejdové, jichž se ujala Michaela Pavlátová a které budou mít předpremiéru na karlovarském festivalu. Líčí život dívky, jež se upíná k metám a lidem, kteří jí těžko mohou vyvést ze zoufalství a stereotypu, v němž žije.

Držet palce se určitě vyplatí i adaptaci Topolova románu Sestra, kterou připravuje režisér Vít Pancíř, nebo filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál (původně O červené Terezce) z produkce Bionauts Films. Panel producentů a filmařů potvrdil také jednu zásadní věc – že východisko z finanční nouze pro český film je v zahraniční koprodukci. „Je dobré mít určitý finanční základ z domácí země,“ dokládá producent Jiří Konečný z Endorfilmu. „A kontakty na lidi z ostatních evropských zemí. Mně se vyplatilo jezdit po festivalech a akcích pro filmaře z eurofondů. Získaĺ jsem výhodné kontakty a tipy na televizní společnosti nebo produkce, které na určitý typ filmu slyší.“


Autor: Jana Podskalská

30.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
16 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies