VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fjodor Bondarčuk: Otec byl můj největší filmový učitel

Praha, Ostrava /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Fjodor Sergejevič Bondarčuk, známý ruský režisér, herec a producent, syn slavného filmaře a pedagoga Sergeje Bondarčuka (1920 až 1994), přiletěl ve čtvrtek na skok do České republiky, aby si zahrál epizodní roli v novém českém filmu nazvaném 7 dní. Scénář k němu napsal Josef Urban, který žije a tvoří v Opavě, producentem a dramaturgem je Dan Krzywoň z Ostravy a režíruje ho Jiří Chlumský. Tento snímek byl inspirován skutečnými událostmi, které se udály v sedmi poválečných dnech na Šumpersku roku 1945. Hlavní postavy v něm ztvární Ondřej Vetchý, Vica Kerekešová, Anna Šišková, Jiří Schmitzer, Jarek Hylebrant a další. Fjodora Sergejeviče Bondarčuka jsme v této souvislosti požádali o rozhovor.

20.8.2011
SDÍLEJ:

Na polsko-českém pomezí začalo natáčení nového českého filmu 7 dní režiséra Jiřího Chlumského. Na snímku účinkující členové Klubu vojenské historie nadšeně vítají ruského herce Sergeje Fjodoroviče Bondarčuka - na snímku uprostřed, Foto: ČTK

Proč jste se rozhodl přijmout epizodní roli ruského důstojníka v českém filmu?

Samozřejmě, že při mé volbě je rozhodující scénář. Když jednám s různými produkcemi, poznám velmi brzy, zda se jedná o solidní partnerství a spolupráci, což v tomto případě rozhodlo. V umění se mají posunovat hranice možností a je dobré si vyzkoušet zahrát si také mimo Rusko. A když jsem získal informace o práci režiséra a scenáristy filmu… A navíc české teritorium, to je evropská kultura, která se liší od americké, a vyvolává respekt.

V České republice, vlivem novodobých dějinných událostí, určitě moc nemáme pozitivní vztah k ruským vojákům. Myslíte si, že vaše postava, kterou vytváříte ve filmu 7 dní, může pomoci změnit tento názor?

Domnívám se, že názor se asi nezmění. Ale tato postava by mohla změnit určitý pohled na lidi. Bohužel, dějinná zátěž zde zůstala. To jsem pozoroval i po režii svého filmu 9. rota (vypráví o působení a traumatech někdejších sovětských vojáků v Afghánistanu – pozn. aut.). Film byl vnímán našimi diváky jako politická invaze sovětských vojsk do cizí země. A přitom jako by se na pozadí filmu ztrácely osudy našich mladých vojáků, kteří tam obětovali své životy. Ve filmu 7 dní vytvářím roli majora Uvarova a nejde v tom jenom o politiku, ale především o lidské osudy.

Jste synem slavného otce – režiséra a herce Sergeje Bondarčuka. Znamenalo to pro vás nějaké trauma v mládí, jít ve šlépějích uznávaného umělce?

Byl to samozřejmě problém, který už dávno neřeším, neboť vím, kolik existuje hereckých a režisérských rodin, a v mnohých ztroskotali na tom, že se pořád srovnávali a vládla u nich nesmiřitelná rivalita dětí s rodiči. Sám jsem se rozhodl, že si musím zvolit svoji vlastní cestu. A když byl můj film 9. rota nominován za Rusko na Oscara, byť se do užšího výběru nedostal, tak jsem si řekl: Nevadí, ještě mám všechno před sebou.

Film 9. rota jste věnoval památce svému otci…

Právě tento film byl pro mě zlomový a ani jsem netušil, jaký bude mít dopad. Když jsem se druhý den po jeho premiéře probudil a zapnul mobilní telefon a zjistil jsem, že mám na něm osmdesát esemesek, tak jsem si říkal, že to není samo sebou a snímek bude opravdu průlomový. A to věnování otci bylo naprosto přirozené, protože byl můj největší učitel. Jsem pozdní dítě, otec pro mě zemřel příliš brzy, a zůstává pro mě nejdůležitějším člověkem dodneška. Co mě těší, je, že ono věnování bylo napsáno na konci filmu malými písmeny, a lidé si toho všimli.

Jaký je Fjodor Sergejevič Bondarčuk člověk v soukromí?

Nemám soukromí, jsem nemocný a posedlý svou prací. Podílím se jako producent na stavbě největšího filmového studia v Evropě. Nemám čas na osobní život, který u mě prakticky neexistuje. Odpočívat neumím, přitom se nudím…

Když se řekne český film, co se vám vybaví?

Všechno dobré, protože v Praze jsem byl mnohokrát a filmy vnímám přes lidi a mám zde řadu přátel. A české filmy obdivuji. Už jsem si vytvořil svůj názor, a nedám na to, když se řekne, že Češi nemají rádi Rusy. Neřeším to, protože to bych se mohl zbláznit. Vždycky posuzuji člověka při individuálním setkání, a ne co říkají druzí. Navíc, máme v sobě zafixováno ještě z dob existence Sovětského svazu, že Československo bylo naším přítelem. Takže dneska děti, které nemají o tom ani ponětí, když slyší pojem Česká republika, tak mají kladný vztah k této zemi.

V roce 2009 jste natočil sci-fi film Obydlený ostrov, který stál čtyřicet milionů dolarů. Některé recenze uvádějí, že se v něm objevila kritika současné ruské politické scény…

Mám rád ambiciózní projekty. Pracuji vždycky pro velké publikum -a to je velké riziko. Ale pokud budu mít dostatek sil, budu se vždycky pokoušet právě o takové věci. Nikdy jsem nepracoval za státní dotace a nikdy jsem nežebral stát o peníze. Vždycky se snažím realizovat všechno z vlastních finančních zdrojů. Samozřejmě, že je to obrovská odpovědnost a riziko. A ty, kdo pracují za státní podporu, vnímám jako nějakou mateřskou školu. Jistě, dovedu s pomocí poměrně lehké techniky natočit film třeba pro dva herce, ale musím k tomu mít opravdu skvělý scénář.

Kdy se cítíte nejšťastněji? Po poslední klapce „na place“, anebo až na premiéře filmu?

Nejhorší asi je první víkend po premiéře filmu. A nejšťastnější jsou pondělky, kdy dostávám zprávy z distribuce, jaká je návštěvnost. Ale o tom není radno mluvit, abych to nezakřikl.

Když dokončíte film, jak dlouho se vám ještě promítají v hlavě některé jeho scény?

Okamžitě zapomínám a dokonce se na filmy, které natočím, nedívám. 9. rotu jsem dokonce ještě ani jednou neviděl. A víte proč? Podívám se, a budu chtít všechno přepracovat.

Co vás čeká v nejbližších dnech?

Už koncem srpna začínáme natáčet v Petrohradu filmu Stalingrad. A z České republiky odjíždím do Milána za jedním hudebním skladatelem, který píše hudbu k tomuto snímku.

Kdo je Fjodor Sergejevič Bondarčuk?

Fjodor Sergejevič Bondarčuk je synem slavného ruského režiséra Sergeje Bondarčuka. Narodil se v květnu roku 1964 v Moskvě. Roku 1991, tedy krátce po zániku Sovětského Svazu, v jehož éře se otec Sergej Bondarčuk proslavil, přišel čas i pro Fjodora.

Tohoto roku totiž založil se svým kamarádem produkční společnost ,Art Pictures Group'. V letech 1985 až 1991 studoval filmařinu pod taktovkou jiného známého ruského režiséra- Jurije Ozerova.

Fjodor Bondarčuk se věnuje televizi, filmu, režírování a produkci. Jeho nejslavnějším filmem je zatím 9. rota z roku 2005. Válečný film, odehrávající se na konci osmdesátých let během sovětské intervence v Afghanistánu byl natočen podle skutečné události a sám Fjodor Bondarčuk si zahrál vedlejší roli důstojníka Chochlova. Jeho holou hlavu a silnou postavu ve filmu nepřehlédnete. Na konci filmu se pak objevilo věnovaní Fjodorovu otci Sergejovi (Věnovánu mému otci), který umřel roku 1994.

Fjodor Bondarčuk je ženatý a má jednoho syna.


Autor: Břetislav Uhlář

20.8.2011
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies