VYBERTE SI REGION

Habermannův mlýn: Režisér Herz položil palec do dosud nezhojené rány

Praha /FOTOGALERIE/ - Ve čtvrtek 7. října má premiéru nejnovější počin režiséra Juraje Herze, film Hebermannův mlýn. Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Pro Juraje Herze je Habermannův mlýn velmi osobní téma, protože sám prošel německým koncentračním táborem v Sachsenhausenu. „Myslím si, že zlo se nemá odplácet zlem. Natočil jsem tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany,“ říká režisér Juraj Herz.

6.10.2010 3
SDÍLEJ:

Habermannův mlýn: Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Foto: BontonFilm

Příběh se odehrává v Sudetech



Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Tento příběh se stal před více než 60 lety, přesto dodnes nepozbyl na naléhavosti. Chceme-li porozumět přítomnosti, musíme vědět, co se tenkrát stalo. Příběh ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. Krutosti, která provázely vyhnání, zůstávají dodnes tabu. Mnoho Čechů nechce, aby jim byly připomínány, mnoho Němců setrvává na mínění, že bylo učiněno příkoří, které nebylo nikdy odčiněno. Mezitím se ale narodila nová mladá generace se silnou potřebou po objasnění minulosti a o tom všem tento film je.

„Když jsem ve svých 10 letech opouštěl bránu koncentračního tábora v Sachsenhausenu, ve snu mne nenapadlo, že se někdy budu vracet myšlenkami a dokonce s nějakou výpovědí k této degradující a ne moc příjemné etapě mého života“ – říká režisér filmu Juraj Herz. „Realizace uvedeného projektu pro mne osobně znamená částečné vyrovnání se s minulosti, stejně jako věřím, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulosti i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili. Je to obrovská výzva a zodpovědnost současně.“

Celkový rozpočet dosáhl 87 milionů

Příběh odehrávající se v Sudetech v době nacistické okupace vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval ve své stejnojmenné knize spisovatel Josef Urban. Urbanova kniha vyšla v roce 2001 a na jejím základě vytvořil společně s Milanem Maryškou filmový scénář, který byl v roce 2002 oceněn 2. místem v Ceně Sazky. Projekt doznal mnoha změn, včetně změn na postech scenáristy i režiséra. Realizace náročného dobového projektu s celkovým rozpočtem kolem 87 miliónů korun se látka dočkala až s příchodech zahraničního producenta. Výše vkladu české strany je cca 20 miliónů Kč.

Ústřední postava případu, Hubert Habermann, byl mlynář z Bludova, vesnice na severu Moravy. To, že se z osudů úspěšného, zámožného podnikatele, stala téměř antická tragédie, bylo způsobeno dobou a místem, kde žil. Tedy v pohraničí prvorepublikového Československa konce 30. let. Habermann byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně, s některými se úzce přátelil, mluvil dobře česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Jeho žena byla Češka, on sám za války některým Čechům pomáhal. Po osvobození záhadně zmizel. Vyšlo najevo, že byl v květnu 1945 brutálně zavražděn. Zločin nebyl nikdy řádně objasněn, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi odsunuta.

Vždy jde o charakter člověka, ne dobu

Producent Habermannova mlýna Karel Dirka z německá produkční společnost ART OKO FILM o filmovém příběhu mimo jiné říká: „V případě tohoto filmu nejde jen o otázku, jak se chovali Češi nebo Němci za války a po ní, jedná se víceméně o charakterovou stránku člověka, která nemá s nacionalismem ani fašismem nic společného. Příběh filmu se mohl stejně odehrávat v bývalé Jugoslávii, v Mexiku, kdekoli. Když je charakter lidí narušený, je něco v nepořádku a může to mít fatální důsledky. A o tom je tenhle film. Vypjatá doba pak ještě víc umožňuje lidské zlobě vyvřít.“

Za českou stranu je pod filmem podepsána produkční společnost KN Film Company – producenti Jan Kuděla a Pavel Nový: „Česká strana měla na starost kompletně přípravy a celé zajištění výroby, tedy natáčení se vším, co to obnáší – dopravu, české herce, motivy, kostýmy, karavany a samozřejmě nalezení a zajištění vhodných lokací. Hlavní exteriér historického mlýna jsme našli nedaleko obce Hradiště na říčce Blanici, dále jsme točili v okolí Vlašimi, na nádraží Kácov, v okolí Slap a interiéry Habermannova domu se točily v dobové vile v Hýskově u Berouna. Hlavní producent, německé Art Oko Film, zajišťoval postprodukci v Mnichově,“ prozrazují čeští producenti. „Film je zajímavý i z hlediska jazykového. Němečtí herci v něm hovoří německy, čeští česky, ale ne dogmaticky. Třeba ve scénách, kdy spolu hrají Habermann čili Waschke s Březinou neboli Rodenem, což jsou v příběhu velmi dobří přátelé, hovoří Habermann česky, i když špatně, s německým akcentem. Ovšem česká verze bude mít i pár titulků. Kvůli autenticitě chceme, aby postavy mluvily svým rodným jazykem.“

Film Habermannův mlýn (v Německu uváděný pod distribučním názvem Habermann) byl z loni vyrobených 60 německých (a koprodukčních) filmů oceněn dvěma Bavorskými filmovými cenami udělovanými ministerským předsedou Bavorska – a to za režii pro Juraje Herze a za herecký výkon v hlavní roli pro Marka Waschkeho.

(zdroj: BontonFilm)

Autor: Anna Vančová

6.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies