Máte-li rádi retro, zejména pak spojené s tancem a hudbou, nenechte si ujít irský snímek Kena Loache Jimmyho tančírna. Spoluautorem scénáře je režisérův častý kolega Paul Laverty, podepsaný též pod Loachovým půvabným snímkem Andělský podíl. Hrdina tančírny Jimmy Gralton otevře před začátkem irské občanské války pro radost sobě i ostatním klub, kde se lidé mohou „veselit, přemýšlet, naslouchat, tančit i milovat." Ostrůvek radosti na irském venkově, který vzbudí zájem nejen mladých. Jeho koncept ale bohužel nesdílejí všichni. Zástupce zdejší církve je přesvědčen, že v „klubu je líheň čehosi zlého" a Gralton a jeho spříznění hosté a přátelé jsou nehodní „ateisti". Pod surovým tlakem, jenž sílí, je přinucen klub zavřít a prchne ze země. Po deseti letech se vrací do obce a střetává se znovu se snahami potlačovat svobodu a kulturu. A rozhodne se tančírnu obnovit, navzdory všemu… Hlavní roli ve filmu, jenž je holdem svobodné lidské vůli, odvaze i retro hudbě, si zahrál Barry Ward.

Zdroj: Youtube

Také hrdina dalšího, francouzského filmu s výmluvným titulem Dejte mi pokoj! Michel Leproux má slabost pro hudbu. Navíc na bleším trhu právě objevil vzácný unikát, první gramodesku Neila Youarta. Rád by si ji v klidu a domácí samotě poslechl. Jako naschvál však ve chvíli, kdy založí desku do gramofonu, vypukne nevídaný provoz. Neohlášeně dorazí syn, soused buší do zdi, uklízečka začne uklízet, drnčí telefon, a co hůře - je obviněn z nevěry a na scéně se ke všemu zjeví milenka… Režisér Patrice Leconte obsadil do hlavní role komedie, jež vznikla podle populární divadelní hry, Christiana Claviera. Známe ho mimo jiné z obdobné komedie Co jsme komu udělali? nebo fantasy Návštěvníci, k níž mimochodem napsal scénář.

Zdroj: Youtube

Poslední (obnovenou) premiérou je Klub rváčů, slavná filmová adaptace patrně nejvýznamnějšího románu amerického spisovatele Chucka Palahniuka (u nás vyšel v nakladatelství Volvox Globator poprvé v roce 2000). Natočil ji v roce 1999 mistr filmové atmosféry a zkratky David Fincher a do hlavních rolí obsadil tehdy ještě málo známého Edwarda Nortona, Brada Pitta a Helenu Bonham Carterovou. Leccos z knihy musel vypustit, její hořkost a cynický pohled na konzumní americkou společnost ale trefil mimořádně výstižně. Málokdy vás tak mrazí ze sugestivně natočených scén, jež ve výsledku skládají negativní životní pocit a vzpouru proti systému. Ne že by to bylo dvakrát konstruktivní, ale podívaná je to excelentní. Díky hereckým výkonům, Fincherově brilantní režii a hudbě Dust Brothers.

Zdroj: Youtube