VYBERTE SI REGION

Jaký je český Bob Dylan? Skromný a osobitý

Písek - Student písecké filmové školy natočil krátký dokument o písničkářovi Jiřím Smržovi (60), držiteli dvou cen Anděl.

15.1.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
Portrét písničkáře Jiřího Smrže, držitele dvou cen Anděl, (na snímku na chalupě) natočil jako krátký dokument Tadeáš Bognár, student Filmové akademie Miroslava Ondříčka 
v Písku.

Portrét písničkáře Jiřího Smrže, držitele dvou cen Anděl, (na snímku na chalupě) natočil jako krátký dokument Tadeáš Bognár, student Filmové akademie Miroslava Ondříčka 
v Písku.Foto: Archiv Tadeáše Bognára

Chvíli ladí, prohrábne struny a začne zpívat Marnosti, ustup! To jsou první vteřiny dokumentu, který o Jiřím Smržovi, písničkáři a držiteli dvou cen Anděl natočili studenti druhého ročníku Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Má název Proti proudu a snímek se stopáží 15 minut, který vznikl jako školní cvičení, zveřejnili na serveru youtube.

„Pokud člověk tvoří zcela za sebe čili pro radost našeho pánaboha, tak nemůže osekávat to, co si myslí a co skrze něj přichází jako inspirace ze zdroje, který tak přesně neznáme. Ti opravdoví umělci to takhle dělali, Andrej Tarkovskij taky moc nemyslel na to, jak a jestli jeho filmy přijme většinový divák: prostě dělal, co musel, co jeho talent žádal. Odpovědnost umělce je vůči talentu, ne vůči posluchači,“ říká ve filmu Jiří Smrž, šedesátiletý rodák z Písku.

Autorem námětu, scénáře 
a režisérem snímku je student Tadeáš Bognár. Jiřího Smrže natáčel – i v typickém zeleném triku – na chalupě u Putimi, na koncertě v pražském klubu Kaštan a v místě zvaném Proti proudu, kousek za Pískem, kam písničkář chodíval s dědečkem. Je to jeho první dokument, podle zadání se měl vázat k Písecku. Když hledal námět, objevil, že jistý Jiří Smrž dal mj. dohromady album Pavlíny Braunové, zmizelé zpěvačky Minnesengrů. „Člověk, který se neživí hudbou, má dvě ceny Anděl… Naposlouchal jsem jeho hudbu 
a říkal jsem si: mazec!“ líčí první dotek s písničkářem.

Nejdřív se bál – byl to prý hloupý předsudek, kterému se teď směje – jestli Jiří Smrž bude chtít točit se studentem. Když mu zavolal, písničkář byl v telefonu skromný, tichý, plachý, ale ochotný se druhý den sejít. Na to setkání v kavárně nezapomene. „Seděl, mluvil potichu, skromně, velmi inteligentně. Nejvíc mě zaujalo, jak pracoval s rukama, nonverbální komunikace,“ říká 26letý filmař.

Postupně se sbližovali. Když se viděli potřetí, pozval ho písničkář k sobě domů a nabídl tykání. „Poznal jsem i jeho paní, úžasná bytost. Doma jsme si povídali o hudbě, filozofii, 
o víře, ukazoval mi deníkové záznamy, které si posledních deset let píše," říká Tadeáš 
Bognár, který jeden ze Smržových aforismů vetkl před úvodní titulky.

V dokumentu o písničkáři Jiřím Smržovi mluví i písničkář Vladimír Merta.Ve filmu vystupují ještě další písničkáři. Třeba Vladimír Merta. Připomíná, že sám začínal jako sólista, tj. když vypadne z rytmu, tak to nevadí. „Kdežto kluci, kteří začínali v kapele, v sobě mají řád. A Jirka je písničkář hluboce prožitého řádu, žádný frivolní bluesman nebo brnkálista. Básník a jako každý správný folkař má seriózní zaměstnání mimo hudbu. A opravdový chlap – bedna,“ říká Merta 
o Jiřím Smržovi.

Jiná jeho kolegyně, Jana Šteflíčková, má pocit, že se u něho snoubí plachost a velká naléhavost. Písničkář Michal Bystrov se v dokumentu zamýšlí nad tím, proč se říká, že Jiří Smrž je český Dylan (na kytaře má mimochodem řemen, který k němu doputoval právě od Dylana).

„Je schopen dějovosti, vypráví docela velké příběhy 
s různými odbočkami, zvraty a zákrutami, to je to dylanovství v něm, to u nás mají jenom on, Merta a Jarda Svoboda z Trabandu. Vždy mě u jeho písní napadá, co řekl Jerry García ze skupiny Grateful Dead o Dylanovi: V jeho písničkách se dá procházet.“

To jsou jen zlomky toho, co Tadeáš Bognár, rodák z Jindřichova Hradce, o 'osamělém písničkáři' natočil. Materiálu má na další dobrý dokument. Z hudby Jiřího Smrže zatím nejvíc vstřebal desku Kořeny, oslovila ho písnička Jack a já, velmi epická a velmi intimní, napsaná na jeden zátah. Pro filmaře jsou důležité jeho texty, když o nich přemýšlel, nabíhaly mu v hlavě obrazy.

V dokumentu o písničkáři Jiřím Smržovi mluví i herečka a písničkářka Jana Šteflíčková.

Cení si reakcí lidí, kteří psali, že se sice o folk nezajímají, ale dokument je zasáhl. „Jsem moc rád, že lidé jako Jiří Smrž existují: skromní, pracovití a velmi osobití, kteří, i když se jim občas může zdát, že to, co dělají, je zbytečné, to stále dělají,“ říká Tadeáš Bognár.

K filmu ho přivedli rodiče. Doma fungoval rituál, že již jako pětiletý chodil s bratrem do videopůjčovny a na víkend si směli donést pár VHS kazet. Načerno chytali kanály pro děti a občas se na základní škole stávalo, že předstíral nachlazení jenom kvůli tomu, aby se mohl dívat. A potom 
v 15 letech propadl filmům Federica Felliniho či Françoise Truffauta. Tedy přes dětské animáky a akční snímky 
90. let k nové vlně.

Láska k filmu je na něm vidět a sálá i ze snímku o Jiřím Smržovi. Ten v něm promlouvá i o svém postoji k písním 
a životu. „Co je důležité, je pohled na svět. Jaký člověk je, tak se dívá na svět, a to se ve všech formách a tématech projeví. Zůstat pravdivý, zůstat věrný sám sobě, to se mi zdá nějak důležité, ale jestli to dělám, to nevím. Ale aspoň se o to snažím…“

Jiří Smrž se narodil 3. května 1954 v Písku. Začínal v 70. letech ve skupině Zvoníci, pak hrál s Jiřím Kovářem, s ním hraje dodnes. Psal texty pro skupiny Sem tam a Minnesengři. Ve druhé jmenované působil za éry Pavlíny Braunové, jí předloni produkoval i vzpomínkové album Bílé místo. Vydal tři sólová alba (Dědičná krev, Poslední láska, Kořeny), získal dvě ceny Anděl. Hraje sám i s kapelou Dobrovod.

Tvůrci filmu
Námět, scénář a režie: Tadeáš Bognár; Kamera: Anton Evdoshenko; Střih: Dominik Dolejš; Zvuk: Václav Mottl; Dramaturgie: Tereza Holubová; Produkce: Aleš Koutenský

Autor: Václav Koblenc

15.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
42

Senát schválil zákaz kouření v restauracích. Zbývá podpis prezidenta

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Miliardové dostihy. Real už není nejbohatším klubem. Kdo ho zastínil?

Vlastní nejlepšího fotbalistu světa Cristiana Ronalda, vyhrál milionářskou Ligu mistrů, přesto byl Real Madrid sesazen z trůnu. Alespoň co se týče příjmů. Nejbohatším fotbalovým klubem se stal za minulou sezonu podle žebříku společnosti Deloitte Manchester United.

AKTUALIZOVÁNO

V zasypaném hotelu našli italští záchranáři už čtyři mrtvé

Už čtyři mrtvé nalezli dnes záchranáři v italském hotelu Rigopiano na úpatí pohoří Gran Sasso, který zasypala lavina stržená středečním zemětřesením. Tři těla se podařilo vyprostit, čtvrté zůstává v troskách, informovala s odvoláním na policii agentura ANSA. Zkázu přežili nejméně dva lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies