VYBERTE SI REGION

Jánošík byl teenager, který měl obrovské charisma, říká režisérka

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - S režisérkou Agnieszkou Holland o filmu Jánošík, který má právě premiéru a který bourá mýtus legendy…

9.9.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Z natáčení filmu o Jánošíkovi

Z natáčení filmu o JánošíkoviFoto: Bioscope

Jánošík. Legenda, která provokuje umělce a na kterou jsou jeho slovenští rodáci citliví. Před osmi lety zlákal i režisérku polského původu, jež žije a tvoří často ve Francii, Agnieszku Holland, a její dceru Kasiu. Rozpočet tehdy dosahoval téměř dvou a půl milionu dolarů, a nejspíš i proto někteří soukromí investoři během natáčení, jež začalo v říjnu 2002, z projektu odstoupili. Na plac se obě režisérky vrátily až o šest let později, kdy se roztočeného filmu ujala polská společnost Apple Film.

Věřila jste během vynucené pauzy, že projekt dotáhnete do konce?

To nikdy nemůžete vědět. Natáčení je velká loterie a jde v ní o peníze. Zvlášť když je to finančně náročný snímek, jakým náš Jánošík byl. Jsem maximalistka, vím, co film potřebuje a Jánošíka jsem nemohla natočit jako levnoprojekt. Stalo se mi to poprvé. Byla smůla, že na rozdíl od Hollywoodu náš film nebyl pro podobné případy pojištěn. Rudolf Biermann je fajn a nadšený producent, ale chybí mu víc prozíravosti. Za daných okolností bylo lepší práci přerušit. Ale doufala jsem, že ne napořád.

Byl návrat těžký?

Je pravda, že jsme s Kasiou měly obavy. Že herci zestárli, ztloustli, že materiál starý šest let zkombinovaný s novým může působit archaicky a že nás potká neúspěch. Ale když se sešel celý tým, byť z půlky obměněný, bylo jasné, že nemusíme přešívat staré kostýmy (jen tak na okraj, půlku z nich mezitím stejně někdo ukradl). Všichni byli projektem tak okouzleni a v ustavičné pohotovosti, že jsem dodnes přesvědčená, že silou vůle zastavili stárnutí…

Vašeho Jánošíka provází pověst hrdiny, který se vymyká zažité legendě. Jste připravená na výtky a nelibost ze strany diváků, pro něž je jeho mýtus nedotknutelný?

Ale ovšem. Helejte, já už toho zažila. To mě právě na Jánošíkovi scenáristky Evy Borušovičové přitahovalo – že je jiný. Odvedla obrovský kus práce, dělala na scénáři sedm let, sbírala fakta, chodila do knihoven, navštěvovala místa, kde jánošíkovská legenda ještě žije. Líbí se mi, že Češi jsou schopni vidět svou historii s nadhledem, nebojí se věci obracet naruby, to Slovákům moc nejde. Ostatně, Jánošík má ještě jeden půvab – přivlastňují si ho dva národy: Slováci i Poláci. A pro oba je velkým mýtem – pro první jakýmsi Robinem Hoodem, pro druhé romantickou postavou mimo realitu – hotovým Supermanem. O tom jsem ale točit nechtěla.

Jaký podle vás byl Jánošík?

Určitě ne hrdina. Byl to kluk, který měl jisté charisma a chtělo se mu blbnout, a vlivem okolností se z něj stal dobrodruh s pověstí. Bavilo ho loupit a rozdávat peníze, ale rozhodně v tom nebylo žádné třídní cítění. Šlo spíš o rozmar, životní styl – právě v tom je současným hrdinou. Jeho kamarádi také byli v podstatě spíš anarchisté než romantičtí zbojníci, svými výboji si dodávali pocit důležitosti a – kupovali si přízeň lidí, kteří je mohli ochránit před nepřáteli. Hodně se blížili partyzánskému stylu. Ovšem – za zábavu se taky musí platit, někdy cenou nejvyšší.

Natáčela jste společně s dcerou. Je to výhoda nebo někdy obtíž? Nikdy se nehádáte?

Ne. Ženy se umí dohodnout, nemají takové ego a potřebu se prosazovat jako muži. Já si kontroluju celek, plac, umím pořádně zakřičet, když je potřeba. Kasia jako mladší obstarává storyboard, vizuální věci, fyzicky náročnější akce. Když se točí na kopci, leze nahoru ona, já sedím hezky pod ním…

Proslýchá se, že plánujete adaptaci Čapkovy Války s mloky. Jak daleko je projekt?

Čapkovu knihu miluju od mládí! Hned po studiích na FAMU jsem ji přepsala pro polskou televizi, ale pak se netočila. Dnes nemohu rukopis nějak najít. Ale i tak by bylo potřeba napsat nový scénář, pracovala bych s kamarádkou z Ameriky, kde jsem nedávno připravovala pilotní díl seriálu Treme pro stanici HBO. Válka s mloky je krásný, ale náročný projekt. Jeho pojetí, stylizace se musí dobře promyslet, je to běh na hodně dlouhou trať.

Působíte dojmem, že vůbec nepotřebujete odpočívat. Jak relaxujete?

Ale potřebuju. A jak! Zrovna po Jánošíkovi jsem byla hodně unavená. Přebývám často ve francouzské Bretani, mám tam takový domeček, zahrádku. Sedávám jako ta babička s knihou v ruce a čtu. To je moje nejlepší relaxace.

Autor: Jana Podskalská

9.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Igor Dodon, prezident Moldávie
5 4

Kreml, nebo Brusel? Moldavský prezident má jasno

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Degiro slibuje neuvěřitelně nízké poplatky, klidně si ale naúčtuje 10 tisíc

Jestli někdo zvažuje nákup akcií na burze, mohla by ho zlákat nabídka brokerské firmy Degiro. Ta se totiž chlubí tím, že její „účtované poplatky jsou pro všechny investory neuvěřitelně nízké". Bohužel realita je odlišná. Poplatek ve výši zhruba 41 procent celkové hodnoty transakce rozhodně není neuvěřitelně nízký, ale spíše neuvěřitelně vysoký.

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

O vydání nemovitostí po sedlácích, emigrantech či obětech války žádají tisíce Čechů ročně. Uspějí jen stovky z nich.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies