Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Josef Váňa: Manželce se nelíbilo, že jsem šel čůrat

Praha /ROZHOVOR/ - Největší závod je život sám, tak zní podtext časosběrného filmového dokumentu Váňa, který nahlíží do života známého žokeje Josefa Váni. Dokument režiséra Jakuba Wagnera měl v září premiéru v kinech, 5. prosince vyšel také na DVD.

31.12.2012 1
SDÍLEJ:

JOSEF VÁŇA sám pokřtil filmový dokument „Váňa“ autorů Jakuba Wagnera a Kryštofa Šafera. Foto: Deník

Osminásobný vítěz Velké pardubické a čerstvý šedesátník ho osobně pokřtil v úterý 11. prosince.

„Už nyní patří Váňa do první desítky nejúspěšnějších dokumentů od roku 1995 a mezi tři nejúspěšnější dokumenty letošního roku," uvedl režisér Jakub Wagner, který strávil ve společnosti dostihového jezdce více než rok. V časosběrném dokumentu zachytil zákulisí dostihového sportu, chovatelství a tréninku koní i zásadní výpovědi neudolatelného sportovce Váni.

Váňa i o své klinické smrti

Žokej na něm otevřeně hovoří například o klinické smrti, kterou prožil v roce 1994 v Baden Badenu, stěžejní pasáží dokumentu je také zvuková nahrávka rozhovoru Váni s pracovnicí záchranné služby krátce poté, co žokej letos v dubnu spadl z koně a zlomil si stehenní kost. Divákovi při jeho poslechu zůstává rozum stát nad absurditou daného momentu…

„Součástí DVD je také exkluzivní průřez všemi 26 ročníky Velké pardubické, kterých se Josef Váňa zúčastnil," informuje Wagner a s nadsázkou dodává, že už nyní připravuje druhý díl dokumentu. Disk obsahuje také videoklip k písničce V nedohledné dálce cíl Michala Horáčka a Lucie Šoralové, kterou nazpíval Michael Kocáb.

Josef Váňa: Kamery jsem si nevšímal

Josef Váňa vyhrál neslavnější český dostih, Velkou pardubickou, osmkrát v pozici žokeje, devětkrát v něm pak triumfovali svěřenci, které Váňa trénuje. Ačkoli letos oslavil šedesáté narozeniny, stále tvrdě trénuje a nebrání se ani dalšímu závodění.  Dokument „Váňa" z dílny Jakuba Wagnera a Kryštofa Šafera, který vychází v prosinci na DVD, nahlíží do zákulisí dostihového sportu i do osobního života slavného žokeje.

Součástí dokumentu, který nahlíží do vašeho života, je záznam vašeho telefonátu na záchrannou službu těsně po pádu z koně. Jak se cítíte, když ho posloucháte s odstupem času?

Teď už se tomu spíše směji, protože už jsem to párkrát slyšel. Když s tím ale kluci přišli poprvé, tak jsem opravdu koukal a nechápal (smích). Nyní si říkám, že jsem měl s paní zdravotnicí jednat mnohem důrazněji a tolik se s ní nevybavovat.

Sledujete vy sám televizní dokumenty?

Moc ne, nemám na to čas… Většinou se k sledování televize nedostanu vůbec.

Jaká byla vaše první reakce, když za vámi tvůrci dokumentu přišli?

Nejspíše to vymyslel producent Kryštof Šafer, ale za mnou s tím přišel jeho nevlastní tatínek, kterému trénuji klisnu Sixteen a několik dalších koní. Protože mě živí, tak jsem to samozřejmě neodmítl (smích).

Co bylo nesložitější na dennodenním soužití s kamerou?

Neměl jsem s tím vůbec problém, kluci za mnou sice pořád lítali s kamerou, ale já jsem se choval naprosto normálně, jako kdyby tam nebyli. Občas to obtěžovalo jen ostatní kluky ze stájí.

Podílel jste se na finální podobě dokumentu, dali vám tvůrci prostor mluvit do výroby?

Vůbec ne. Kluci měli 52hodinový materiál, a co z něj režisér nakonec vybral, je pouze jeho volba. Já jsem film viděl poprvé až den před premiérou.

Bylo něco, co vás na výsledku překvapilo?

Asi ne… Možná jsem jen očekával, že tam bude mnohem více průšvihů, které jsme při natáčení zažili. Mojí manželce se třeba nelíbil záběr, kdy jsem se šel v Baden Badenu vyčůrat. Možná, že kdyby ho tam kluci nedali, tak bych měl doma větší klid, ale s tím už se nedalo nic dělat (smích).

Režisér Wagner předeslal, že připravuje druhý díl dokumentu. Co je na tom pravdy?

Vůbec o tom nic nevím, možná to byl jen žert (smích). Nicméně kdyby s něčím takovým přišel, šel bych do toho.

Jaké jsou vaše sportovní plány a cíle do roku 2013?

Myslím si, že nás čeká velmi šťastný rok, protože věřím, že třináctka je šťastné číslo. Budu se snažit natrénovat co nejvíce vítězů a já sám uvidím, jestli se v říjnu opět zúčastním Velké pardubické. Byl bych za to moc rád, pokud mi bude sloužit zdraví.

MICHAELA ROZŠAFNÁ

Autor: Redakce

31.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Injekční stříkačky. Ilustrační fotografie.
9 12

Stát chce zpřístupnit závislým náhražky za tvrdé drogy

Ivan Hoffman
2 16

Komentář Deníku: Sen o dvou premiantech Evropy nevyšel

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Otázky a odpovědi. Juventus měl strach, teď Schick rybaří

Měl to být přestup léta. A nejen pro české fotbalové fanoušky. Ságou jménem Patrik Schick alias možná posila velkoklubu za třicet milionů eur dlouho žila celá Itálie.

Reforma polské justice prošla Senátem, Duda ji nejspíš nezastaví

Horní komora polského parlamentu, Senát, schválila dnes v noci bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda. Zbývá podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Podle kritiků nová norma ohrožuje nezávislost justice.

Praha chce vlastní městský blešák. Jako mají ve Vídni

Kam se starou, ale funkční věcí? Vyhodit, prodat, opravit? Novou alternativou pro Pražany by mohl být městský blešák. Podobný už funguje v rakouské metropoli, v Brně a brzy přibude i v Liberci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení