Kachyňa byl moje životní štěstí, vzpomíná Karel Čabrádek

Absolvent  Střední filmové školy v Čimelicích pracoval  ve Filmovém studiu Barrandov, kde se jako asistent produkce podílel na natáčení Markéty Lazarové a dalších filmů. Písek ho však v roce 1969 povolal zpátky. Karel Čabrádek pracoval v Divadle Fráni Šrámka, ale dění kolem filmu neopustil. Brzy se stal uznávaným scénáristou.

Dva Karlové, Čabrádek a Kachyňa

Při natáčení snímku Už zase skáču přes kaluže  se seznámil s režisérem Karlem Kachyňou. Začala tak dlouholetá a velmi úspěšná spolupráce  dvou Karlů, Čabrádka  a Kachyni, na jejímž konci bylo devět filmů.

„On byl moje životní štěstí. Nebýt jeho, na tohle dobrodružství bych se nikdy nevydal," uvedl v jednom z rozhovorů pro Deník Karel Čabrádek a pokračoval: „Stali se z nás přátelé. Pamatuji roky, kdy padesát z dvaapadesáti víkendů trávil na chalupě u Písku. Sedávali jsme spolu stovky hodin, pracovali jsme, chodili na houby, pálili slivovici. Co znám, jsem se naučil díky němu."

Karel Čabrádek je podepsán  pod náměty a scénáři k filmům  Dobré světlo, Duhová kulička, Počítání oveček, Upír ve věžáku, Kožené slunce, Cesta byla suchá, mnohdy mokrá  a dalším.

Učí budoucí filmaře

V současné době učí budoucí filmaře na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, ale nepíše nic. Jak sám říká, stáhl roletu. „Nemám s tím žádný problém. Co by mě mohlo mrzet a mrzí,  jsou zatím tři nerealizované  scénáře, byť dva oceněné. Ale nebrečím, když těch peněz je málo třeba i ve zdravotnictví, tak by asi bylo marnotratné upřednostňovat komedianty," myslí si  písecký scénárista.

Životní jubileum nemohlo uniknout jeho přátelům a spolupracovníkům. Písecký spisovatel Ladislav Beran mu za sebe i za manželku popřál hodně zdraví a životní pohodu a také hodně dobrých scénářů, které dělají lidem radost.

„Karel byl u počátku mého  malování, to byl ještě na okresním kulturním středisku a měl na starosti ZUČku, pro ty mladší, zájmovou uměleckou činnost. Takže byl u mých „hámot", rozuměj lyrické abstrakci, kterou mě v sedmdesátých letech nakazil písecký malíř Václav Rožánek. Oslavil se mnou v aťasu v Čechovce  první a i poslední mezinárodní úspěch, to když se mých pět obrazů dostalo na několik výstav do zahraničí. Karel byl také  jednou ze tří dobrých sudiček, které při mně stály při začátku mého psaní, a byl tenkrát jeden z prvních, kterému jsem dal své krimi povídky přečíst. Byl u křtu mé prvotiny Aukce.  Karel je zkrátka dlouholetý kamarád, který nezklame. Je to nejen dobrý scénárista, jehož filmy umí člověka naladit i pohladit po duši," tvrdí Ladislav Beran.

Drama v soukromí rád nemá

Karel  Čabrádek, známý i pod přezdívkou „Čabrda", byl u zásadních životních milníků památkáře a pracovníka v kultuře Jiřího Hladkého.

„Byl tím, kdo se o mě staral, když jsem nastoupil do okresního kulturního střediska,  kdo mě vedl s několika zastávkami do bran kasáren na vojnu, kdo mi v prostorách hradu Zvíkov svědčil na svatbě. Byl to on, se kterým jsem prožil báječná léta v píseckém divadle, kdo mě přesvědčil, abych napsal knihu o Kamenném mostě a napsal mi krásný text na záložku. Je to on, jehož filmy a inscenace mě vždycky přesvědčí o tom, že Karel umí  oslovit, potěšit duši, rozesmát a rozplakat. Je a bude to vždy pro mě  on, který ve svých nádherných sedmdesátinách je ten Karel s duhovou kuličkou u oka proti slunci  měnící barvy života a čekající, až se v rybníce zase ukáží víly," uvedl Jiří Hladký.

I když Karel Čabrádek  jubileum slavit příliš nechce, jedno přání má. „Je to možná banální, ale přeji zdraví všem v rodině. A jak je mé psaní založeno na dramatech, tak je ve svém soukromém životě a v rámci rodiny nemám rád," zdůraznil  Karel  Čabrádek.