VYBERTE SI REGION

Kateřina Saparová: Dějepisu chybí příběhy, souvislosti a spojení se současností

Střední Čechy, Praha /ROZHOVOR, PŘEHLED FILMŮ/ - Koordinátorka projektu Příběhy bezpráví Kateřina Saparová Deníku přiblížila letošní Měsíc filmu na školách, který učitelé využívají k tomu, aby studenty bezprostředně seznámili s moderními dějinami.

13.11.2013 2
SDÍLEJ:

K 67 nabízeným filmům z edice Příběhy bezpráví patří i dokument Olgy Sommerové Sedm světel, který přibližuje osudy šesti židovských pamětnic, které oživují zasuté vzpomínky na holocaust a druhou světovou válku. Foto: ČT

Můžete už letošní ročník a zájem o promítání srovnat s těmi předchozími?

Až do loňského roku počet škol každý rok mírně rostl, vloni to bylo 776 základních a středních škol. Letos se zapojilo již více než 650 škol a očekáváme, že ještě pár jich přibude i během listopadu, nicméně skončíme s o něco nižší číslem. Důvod je hlavně ten, že kromě filmu na DVD nabízíme nově učitelům filmy i na portále jsns.cz, kde je mají k dispozici po celý rok, mohou je streamovat či stáhnout a pustit později. Používají tedy filmy ve výuce celoročně, za což jsme rádi.

Podle jakých kritérií vybíráte filmy?

Hlavním kritériem je silný příběh. Pracujeme s mladým publikem, předáváme jim poměrně náročné téma nedávnou totalitní minulost našeho národa a proto volíme formu, které je jim blízká. Filmy který vybíráme vyprávějí příběhy konkrétních lidí, lidí, kteří nejsou hrdiny ve smysl supermanů, zato měli tu odvahu zachovat se správně. Samozřejmě hraje roli i kvalita zpracování, délka filmu nebo srozumitelnost. U filmů, kde si nejsme jisti, pořádáme zkušební projekce pro žáky a studenty a zjišťujeme jejich reakce.

Kdo shání pamětníky k besedám? Každým rokem jich ubývá, dostanou se do každé školy?

My školám poskytujeme zdarma filmy, ale hosty na besedy si pak hledají sami pedagogové. Ideální je, pokud najdou pamětníka z svého regionu. Jeho vzpomínky, týkající se míst, které žáci znají, pro ně jsou přístupnější a atraktivnější, než kdybychom pamětníky do regionů posílali z Prahy. Navíc, pokud si pamětníka najdou sami žáci či studenti, mají pak k němu bližší vztah. Takový člověk pak často navštěvuje školu opakovaně.

Co na studenty obvykle působí nejsilněji?

Rozhodně je to příběh člověka, kterého vidí před sebou. Film v tomto případě funguje jako odrazový můstek k diskusi. Film dokáže vyvolat v mladých lidech emoce a vzbudit zájem. Mají-li okamžitě po filmu možnost klást otázky někomu, kdo strávil roky v dolech za rozmnožování protikomunistických letáků, nebo za převádění přes hranice, je to pro ně velmi silný okamžik. Pamětník se v tu chvíli pro ně stává hrdinou. A to hrdinou reálným, z masa a kostí, se kterým se mohou ztotožnit. Navíc jim leckdy až ve chvíli besedy dochází, že doba, kdy se u nás popravovali političtí vězni, není zas tak daleká.

Je běžné, že učitelé spolupracují dlouhodobě, využívají průběžně i doplňkových aktivit a podobně?

Velká řada vyučujících se zapojuje do projektu Měsíc filmu na školách rok co rok. Postupně si i přidávají vlastní aktivity, kromě projekce a besedy organizují například projektové dny nebo pořádají exkurze na místa spojená s komunistickým či nacistickým bezprávím. Zároveň roste počet pedagogů, které používají filmy ve výuce i po zbytek roku. Pak si většinou nezvou hosty, ale využívají připravených audiovizuálních lekcí, což je hotový balíček film plus různé aktivity do hodiny který mohou rovnou použít například v hodině dějepisu či občanské výchovy.

Jaký je zájem například o zapůjčení výstav?

Každoročně máme v listopadu více zájemců o putovní výstavy, než můžeme uspokojit. Letos nabízíme školám čtyři výstavy, které celý měsíc kolují v regionech. Během roku je poptávka menší a tak většina škol, které projeví zájem, mají možnost si výstavů zapůjčit.

Jaké hlavní nedostatky má výuka moderních dějin ve školách?

Asi největším problémem je, že výuka velmi často končí druhou světovou válkou a k období komunistického režimu v Československu se vůbec nedostane. To je z velké míry způsobeno již zmiňovanou vytížeností učitelů  - prostě jim na konci roku již nezbude čas, nebo tím, že jim k tématu chybí učebnice a pomůcky. Ale jsou i učitelé, které se období po druhé světové válce záměrně vyhýbají. Buď se obávají otázek žáků na svoji vlastní minulost, nebo se bojí reakcí rodičů žáků.

Hraje svou roli i způsob výuky?

Druhým, obecnějším problémem je právě způsob, jak je historie žákům předkládána data, čísla, jména. Chybí příběhy, souvislosti a důraz na to, že naše minulost utváří naší současnost.

Co jsou… Příběhy bezpráví

Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, a navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že současná svoboda není samozřejmá, že je třeba ji chránit. Aby si to uvědomovala i generace mladých lidí, kteří se narodili po pádu komunismu, byl vytvořen projekt Příběhy bezpráví. V rámci projektu Příběhy bezpráví nabízí Jeden svět školám dokumentární i hrané filmy a další pomůcky vhodné k výuce dějepisu. Na stovkách škol v celé republice se pořádají filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky a filmaři.

Filmy o československých dějinách

Bez milosti
Kristina Vlachová, Marie Šandová / ČR / 1998  / 52 min.

Vzácné filmové archivní záběry a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na dramatické události lidské i profesní dráhy Heliodora Píky – legionáře v první světové válce, důstojníka Československé armády, diplomata, velitele československé vojenské mise v Moskvě, nositele třiceti válečných řádů a nakonec politického vězně, který byl v roce 1949 popraven komunisty. Pod rozsudkem smrti generála Píky i pod zamítnutím žádosti o milost jsou podepsáni konkrétní lidé, z nichž někteří dosud žijí. Ani po padesáti letech však necítí vinu, neomluvili se a nebyli voláni k odpovědnosti. Příběh života a smrti Heliodora Píky je tak i příběhem demokracie v naší republice.

České děti
Karel Strachota / ČR / 2012 / 38 min.

Rok před sametovou revolucí rozčeřil i tak neklidné vody pozdně normalizačního Československa manifest Českých dětí – hnutí převážně mladých lidí, které patřilo k nejvýraznějším protikomunistickým iniciativám pozdních 80. let a které významnou měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989. Dokumentární film Karla Strachoty se zaměřuje především na mladé lidi, kterým chce zprostředkovat temnou normalizační dobu, praktiky StB a působení disentu. Snímek vypráví příběh vzniku manifestu a popisuje důsledky, které měl především pro svého iniciátora Petra Placáka. Autoři kombinují dobové záběry a materiály s hranou rekonstrukcí tehdejších událostí. Vizuálně atraktivní pojetí podtrhuje dynamický střih a originální hudba.

Deset bodů (DVD Trezorové filmy)
Milan Maryška / ČR / 1969 / 22 min.

V listopadu 1968 vyhlásili vysokoškolští studenti na protest proti posrpnovému vývoji třídenní okupační stávku. Vyjádřili tak podporu „studentskému desateru" zaslanému politickému vedení a požadujícímu mimo jiné zrušení cenzury nebo svobodu slova a shromažďování. Cenné autentické záběry zaznamenali tehdejší posluchači  FAMU.

Hanin kufřík
Larry Weinstein / Kanada / 2009 / 60 min.

Hanin kufřík (Inside Hana´s Suitcase) je velice působivý film, který vznikl na základě skutečné události. Vše odstartoval Fumiko Ishioka, který se začal zajímat o osud kufříku Hany Bradyové z Tokijského muzea holocaustu. Podle tohoto příběhu napsala Karen Levine knihu a jeho zfilmování se ujal Larry Weinstein. Bratr Hany George, který narozdíl od jeho sestry holocaust přežil, vypráví ve filmu tuto rodinou tragédii, kterou doplňují hlasy dětí z Čech, odkud rodina Bradyů pochází, Japonska, kam se Hanin kufřík dostal, a Kanady, kde nyní žije její bratr.

Hej Gusto – Z letopisů Máselné Lhoty 1985
Petr Slavík / ČR / 1995 / 19 min.

„Hej Gusto, je husto!" – tak začíná parodická píseň tehdejších studentů ČVUT Pavla Křivky a Pavla Škody, kterou složili v roce 1982 jako reakci na smrt sovětského prezidenta Leonida Brežněva. Komponovali ji na hudbu známé Rybovy České mše vánoční. Pavla Křivky si Státní bezpečnost všimla už dříve v souvislosti s jeho ekologickým aktivismem. Ten byl také důvodem domovních prohlídek, při kterých byl objeven zmíněný text písně, zesměšňující prezidenta ČSSR Gustava Husáka, a následoval soudní proces. Ani jeden z autorů nevěřil, že by je za takovou malichernost mohli odsoudit. Rozsudek však zněl jasně. Pavel Křivka byl odsouzen na tři roky za podvracení republiky, Pavel Škoda na dvacet měsíců za pobuřování. Snímek Jana Slavíka ukazuje, nakolik totalitní vláda potlačovala jakékoli projevy svobody, byť se jednalo o neškodnou píseň.

Hitler, Stalin a já
Helena Třeštíková / ČR / 56 min. / 2001

Ústřední postavou filmu je Heda Blochová, která se narodila v židovské rodině spoluzakladatele pražské továrny Koh-i-noor. Záhy po rozpoutání druhé světové války byla s celou rodinou odvezena do lodžského ghetta a později deportována do Osvětimi. Po nástupu komunistů k moci byl její manžel v rámci stranických čistek odsouzen k trestu smrti. Z Hedy Blochové se rázem stala manželka „zrádce lidu". Přišla o práci a ocitla se se svým dítětem ve velké izolaci. Ponižování, diskriminace a rozčarování z vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci.

Holocaust III. – za hradbou ghett
Milan Maryška, Petr Jančárek / ČR / 57 min. / 2005

Snímek vypráví o osudu českých Židů po jejich návratu z koncentračních táborů. Ukazuje, jak obtížné bylo jejich opětovné včlenění do společnosti. V pozadí vyprávění se tak vynořuje skutečnost, že na jejich utrpení se za války i po ní podíleli nejen Němci, ale i samotní Češi. Dokument se zabývá i antisemitismem v období komunistického režimu a pravicovým extremismem. Film je vhodný pro studenty středních škol, kteří už mají povědomí o holocaustu za druhé světové války.

Charta 77
Angelika Hanauerová / ČR / 60 min. / 1997

S využitím dobových archivních materiálů, amatérských filmových záznamů, ukázek z propagandistických pořadů Československé televize a z výpovědí signatářů a sympatizantů mapuje dokument prvních deset let existence Charty 77. „Můj film nemohl postihnout všechny a všechno. Snaží se ale vyjádřit jádro tohoto svérázného protestu proti režimu včetně postojů, které nám pomáhaly přežít v době všeobecného mravního rozkladu," říká režisérka Angelika Hanauerová, která Chartu podepsala v únoru 1977.

In nomine patris
Jaromír Polišenský / ČR / 97 min. / 2004

Snímek je fiktivní rekonstrukcí pozadí tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se v prosinci 1949 během mše v kostele v malé vesničce Číhošti několikrát pohnul půlmetrový krucifix na oltáři. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Číhošťský farář Josef Toufar byl zatčen, vystaven krutým výslechům a nucen k přiznání, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem. Komunistické orgány mezitím nechaly dvěma mladými filmaři natočit na téma číhošťského zázraku propagandistický snímek, který měl katolickou církev usvědčit z podvodu a očernit ji v očích veřejnosti.

Jakou řečí mluví Pánbůh…?
Pavel Štingl / ČR / 59 min. / 2001

Film zachycuje na pozadí života sudetského Němce Friedricha Kneifela dramatické události minulého století a proměnu jeho rodiště na svazích Krkonoš. Po obsazení Sudet Hitlerem narukoval Friedrich Kneifel do oddílů SA a byl odvelen na východní frontu. Po návratu domů byl jen díky vlastnictví průkazu o povolení práce se dřevem, který byl vystavován jen spolehlivým Němcům, ušetřen smrti a později také odsunu. „Rodinná kronika Friedricha Kneifela v sobě obsáhla tolik ze skupinového portrétu tradičních obyvatel východních Krkonoš, že by byl hřích se do filmu o něm nepustit," říká režisér.

Kauza Uherské Hradiště
Kristina Vlachová / ČR / 57 min. / 2007

Od konce 40. let byly ve věznici v Uherském Hradišti komunisty vězněny a mučeny tisíce politických vězňů. Skupina vyšetřovatelů vedená Aloisem Grebeníčkem, Vladimírem Zavadilíkem a Ludvíkem Hlavačkou patřila k nejkrutějším v zemi. Kromě bití a různých forem psychického týrání začali Grebeníček a jeho „kolegové" používat při výsleších elektrické šoky. Investigativní film na základě výpovědí bývalých vězňů odhaluje nelidské poměry, které ve věznici panovaly, a pojmenovává některé z konkrétních viníků. Dodnes nebyl nikdo z trojice brutálních vyšetřovatelů odsouzen.

Kousek nebe
Petr Nikolaev / ČR / 2005 / 84 min.

Film, natočený na motivy povídky J. Stránského Štěstí, vypráví milostný příběh z krutého prostředí komunistického kriminálu 50. let. Je výpovědí o lásce, přátelství a soudržnosti, která pomáhala důstojně přežít v nejtěžších obdobích jejich života. Hlavními hrdiny jsou Luboš, odsouzený za „záškodnické spiknutí" k dvanácti letům odnětí svobody, a Dana, odpykávající si desetiletý trest. Z několika nesmělých pohledů a drobounkého jiskření mezi nimi vznikne za zdmi pankrácké věznice milostný cit, díky němuž překonávají útrapy komunistického žaláře.

Masakr na Švédských šancích
Jana Hádková / ČR / 2000 / 28 min.

Dokument Jany Hádkové je filmovou rekonstrukcí tragické události z noci na 19. června 1945, která je výmluvným svědectvím, že lidské utrpení na našem území zdaleka neustalo s koncem druhé světové války. Zároveň ukazuje, jak v tehdejším Československu využili samozvaní soudci a mstitelé nacionalistických a protifašistických nálad a ve jménu národní očisty vraždili nevinné lidi, jejichž jediným "proviněním" byla německá národnost. "Film měl být příspěvkem k diskusi o problému kolektivní viny, inspirován citátem z J. J. Rousseaua: Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pácháme ji sami," říká režisérka Jana Hádková.

Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse
Ján Novák / ČR / 2007 / 52 min.

Snímek popisuje ve vzpomínkách spoluvězňů a komentářích historiků příběh letce RAF Josefa Brykse, který byl za druhé světové války sestřelen a vězněn v nacistických táborech. Po skončení války se stal – stejně jako mnozí další vojáci, kteří bojovali v západních armádách – na základě vykonstruovaného procesu obětí komunistické perzekuce. Z komunistického vězení se již nevrátil: v roce 1957 zemřel v jednom z jáchymovských lágrů. Snímek je působivým svědectvím o odhodlání a vlastenectví muže, jehož osud poznamenaly dva zločinecké režimy.

Nebe nad Evropou
Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 56 min.

František Peřina, Jan Wiener a František Fajtl patřili mezi řadu českých letců, kterým se po nacistické okupaci Československa podařilo odjet do Anglie, kde ve službách Britského královského letectva bojovali proti nacistům. Po skončení druhé světové války se do vlasti vrátili jako hrdinové. S nástupem komunistů k moci se ale z národních hrdinů bojujících v Anglii stali na základě vykonstruovaných procesů a nesmyslných obvinění vlastizrádci. Dokument Heleny Třeštíkové vzdává s využitím archivních záběrů a vzpomínek našich letců a jejich manželek hold jejich hrdinství a připomíná, jakým způsobem se jim odvděčil komunistický režim.

Nikomu jsem neublížil
Pavel Křemen / ČR / 2011 / 43 min.

Dokument Pavla Křemena pátrá po motivech, které za minulého režimu vedly lidi ke spolupráci se Státní bezpečností (StB). Někdo se bál o rodinu či kariéru, pro dalšího představovalo být agentem svého druhu dobrodružství. Ve filmu otevřeně vypovídají jak bývalí spolupracovníci StB, tak samotní důstojníci komunistické tajné policie. Každý se ke své minulosti staví po svém – jedni alibisticky prohlašují, že vědomě „nikomu neublížili", druzí dodnes zpytují svědomí. Dokument působivě ilustruje, jak rafinovanými způsoby korumpoval komunismus lidské charaktery.

O zlém snu
Pavel Štingl / ČR / 2000 / 49 min.

Snímek Pavla Štingla je dokumentární pohádkou na motivy vzpomínkové knihy Evy Erbenové, v níž autor dynamicky střídá archivní záběry s barevně se proměňující stylizací i s jednoduchými animačními postupy. Daří se mu tak citlivou formou zachytit utrpení malé Evy, která jako dítě z židovské rodiny přežila hrůzy nacistického holocaustu.

Ó, ty černý ptáčku
Břetislav Rychlík / ČR / 1997 / 59 min.

Za 2. světové války vznikly v Protektorátu Čechy a Morava dva nacistické koncentrační tábory určené k likvidaci romské populace. Dokument přináší šokující svědectví o útrapách dvou žen, které přežily. Vypovídá také o znevážení památky mrtvých Romů komunistickým režimem.

Pavel Tigrid - Evropan
Helena Třeštíková / ČR / 2003 / 42 min.

Pavel Tigrid, jeden z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století, zemřel v srpnu roku 2003. Poslední dny a měsíce života strávil mimo jiné rozhovory s filmařkou Helenou Třeštíkovou, která o něm a jeho životních osudech sestavila unikátní dokumentární film. Představuje Pavla Tigrida jako významného pozorovatele zásadních událostí, které provázely český národ v průběhu 20. století. Publicista je komentuje s ironií a moudrým nadhledem sobě vlastním.

Postavení mimo hru
Ivan Biel / ČR / 2010 / 57 min.

Odstranit vše a všechny, kteří by mohli ohrozit vládou nastolený totalitní režim v Československu – to byla běžná praxe komunistické strany po roce 1948. Hokejové národní mužstvo, které dvakrát získalo titul mistrů světa, takové nebezpečí představovalo. Hokejisté se tak v roce 1950 na mistrovství světa do Londýna už nepodívali. Po zásahu StB skončili ve vězení, před soudem, a nakonec v uranových dolech v Jáchymově. Nejvyšší z trestů zněl 15 let odnětí svobody. Mladíci, kteří sotva tušili, proč se ze dne na den ocitli na seznamu zrádců národa, tak na vlastní kůži pocítili, jak významnou roli hraje politika i ve sportu.

Přerušené jaro - Jaro je tady
Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min.

V první části své dokumentární trilogie se tvůrci zabývají atmosférou Pražského jara, jeho politickými souvislostmi a okolnostmi, které k němu vedly.

Přerušené jaro - Normalizační noc
Milan Maryška / ČR / 1998 / 75 min.

Závěrečná část dokumentární trilogie Přerušené jaro je věnována definitivnímu konci celonárodní euforie spojené s uvolněním poměrů během Pražského jara a postupnému nastolení tzv. normalizace. Kromě výpovědí mnoha aktérů či pozorovatelů tehdejších událostí tvůrci ve snímku využili i nespočet unikátních archivních záběrů.

Přerušené jaro - Srpen jako kladivo
Milan Maryška / ČR / 1998 / 76 min.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 definitivně končí Pražské jaro. Tři sta tisíc vojáků „spřátelených zemí" s podporou 6300 tanků a 800 letadel překračuje naše hranice a v krátké době obsazuje celé území Československa. Tvůrci dokumentu doplnili archivní záběry o názory dosud žijících představitelů hlavních rolí tehdejšího dramatu, ať už je to jeden z údajných autorů "zvacího dopisu" Vasil Biľak či ruští generálové, kteří jsou dodnes přesvědčeni o užitečnosti zásahu a o tom, že kdyby naši zemi neobsadili oni, udělala by to vojska NATO.

Případ Dr. Horáková
Jan Mudra / ČR / 1990 / 55 min.

„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála," napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před popravou. Ta následovala po komunisty vykonstruovaném procesu. A to i přes dopisy z celého světa žádající milost (mimo jiné od Alberta Einsteina), které prezident Gottwald denně dostával. Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu. Pátrali přitom v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové.

Sedm světel
Olga Sommerová / ČR / 2008 / 57 min.

Dokument přibližuje osudy šesti židovských pamětnic, které oživují zasuté vzpomínky na holocaust a druhou světovou válku. Ve svých příbězích nás zavádějí do Terezína, Osvětimi a Belzecu a vzpomínají také na partyzány a odboj, do něhož se aktivně zapojily. Každá z žen se svěřuje nejen se svým vlastním „návodem" na přežití nacistického režimu, ale zamýšlí se i nad vlastním chováním ve chvílích, kdy byla vystavena krajní životní situaci.

Sladké století
Helena Třeštíková / ČR / 1998 / 58 min.

Hlavní postavou dokumentu Heleny Třeštíkové je Alka Palkosková, narozená v roce 1908. V jejích vzpomínkách a archivních záběrech ožívá šťastný věk první republiky i následné strádání během německé okupace. Zásadní zlom v jejím životě nastal v únoru 1948, kdy byla jako profesorka na Vysoké škole sociální a politické zatčena a za účast na demonstraci proti nastupujícímu komunistickému režimu odsouzena. Společně se svými přítelkyněmi se po letech vydává do prostor věznice, ve které strávili velkou část svého života a na pozadí osobních vzpomínek odkrývají zločinnost komunistického režimu.

Swingtime
Jaromír Polišenský / ČR / 2006 / 90 min.

Film je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny. V rámci tzv. akce Kameny je spolupracovníci StB převáděli přes falešnou státní hranici do „západní" zóny, kde od nich fiktivní Američané získávali důležité informace. Poté byli zatčeni a uvězněni. Hlavní hrdina filmu, klavírista Pavel, je při jedné takové akci zadržen. Aby ochránil svou ženu, která zůstala v Čechách, stává se součástí celého komplotu.

Tenkrát
Robert Sedláček / ČR / 1999 / 101 min.

Jádrem dokumentu jsou události mezi 17. listopadem a koncem roku 1989 z pohledu hlavních aktérů "sametové revoluce". Autoři dokumentu, kteří v průběhu práce provedli rešerše více než 250 hodin archivních audiovizuálních materiálů, říkají: "Náš film se nechce zaobírat historickými kuriozitami, jako jsou krátké kalhoty nově zvoleného prezidenta. Klademe si za cíl zaujmout komplexním analytickým pohledem ve stylu velkých dokumentů BBC, ve kterém by se měl snoubit náš subjektivní (dokumentaristický) pohled s objektivními poznatky historiografie a dalších věd, které se tímto tématem zabývají."

TGM Osvoboditel
Věra Chytilová / ČR / 1990 / 60 min.

Dokument režisérky Věry Chytilové přibližuje život filozofa, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Bohatý archivní materiál nám přibližuje Masarykův intenzivní politický život ale chvíle klidu v nejužším rodinném kruhu.

The Plastic People of the Universe
Jana Chytilová / ČR / 2001 / 74 min.

Hudba jako produkt nespoutané mysli, tak vnímali svou tvorbu nekonformní hudebníci ze skupiny The Plastic People of the Universe – kultovní kapely československého undergroundu. Skupina vznikla v září 1968 a už od počátku byla komunistickému režimu trnem v oku. „Plastici" se totiž odmítali účastnit veřejných přehrávek v rámci cenzurní praxe. Začalo tak zatýkání, výslechy a věznění nezávislých muzikantů. Po monstrprocesu s Plastiky se začala formovat občanská iniciativa Charta 77. Dokument Jany Chytilové ukazuje, jakou roli může plnit hudba v procesu ustavování svobody v totalitním státě.

Ticho (DVD Trezorové filmy)
Milan Peer / Česká republika / 1969 / 11 min.

Filmové záběry natočené v lednu roku 1969 doprovází píseň Bohdana Mikoláška Ticho, která odráží pocity a nálady lidí v tehdejším Československu. V silně emotivním snímku se prolínají obrázky umírajícího Jana Palacha ležícího na popáleninovém oddělení, jeho matky tiše plačící nad hrobem a statisíců lidí, kteří v němé bolesti pokládají květiny a věnce k rakvi.

Václav Havel, Praha – Hrad
Petr Jančárek / ČR / 2009 / 57 min.

Po svém zvolení prezidentem v prosinci 1989 převzal Václav Havel se svými poradci na Pražském hradě svůj úřad. Jejich cílem bylo dovést zemi k prvním svobodným volbám a dosáhnout co nejrychlejšího odsunu sovětských vojsk z československého území. Dokument se věnuje prvnímu půlroku Havlova působení ve funkci prezidenta, sleduje jeho první cesty do zahraničí a návštěvy významných hostů. Očima jeho spolupracovníků i zahraničních osobností představuje bývalého disidenta, který přešel z opozice náhle do čela svobodného demokratického státu.

Věž smrti
Kristina Vlachová / ČR / 2002 / 59 min.

Mladý dělník Jaroslav Lukeš byl v roce 1949 odsouzen za zběhnutí z vojenské prezenční služby a pokus o překročení hranic na 14 let těžkého žaláře. Výkon trestu vykonával na Jáchymovsku, v nelidských podmínkách uranových dolů v lágru "L", který vězni nazývali táborem "likvidačním". Z dokumentu, který se kriticky vyjadřuje k nedostatku vůle české společnosti vypořádat se se svou komunistickou minulostí, je zřejmé, že Jaroslavu Lukešovi a ostatním bývalým politickým vězňům zbyl kromě trvalých zdravotních následků jen trpký pocit, že ani jeden z "bachařů" bývalých koncentračních lágrů na Jáchymovsku nebyl odsouzen.

Ztracená duše národa - Ztráta důstojnosti /zkrácená verze/
Olga Sommerová / ČR / 2010 / 22 min.

Během let 1949–1950 byla „odstraněna" polovina důstojnického sboru československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno. Společnost, která dopustí likvidaci svých důstojníků a generálů, ztrácí důstojnost. Snímek přibližuje osudy plukovníka Luboše Hrušky a generálmajora Miroslava Káchy. Ve filmu se dále objeví plukovník Julian Slepecký a generálporučík Tomáš Sedláček. Všichni byli komunistickým režimem na dlouhá léta uvězněni.

Ztracená duše národa - Ztráta slušnosti /zkrácená verze/
Olga Sommerová / ČR / 2010 / 22 min.

Snímek ukazuje, jak brutálně zacházel komunistický režim s třídními nepřáteli z řad žen. Společnost, která dovolí, aby se ublížilo ženám, ztrácí podle tvůrců snímku slušnost. Film začíná příběhem Dagmar Skálové, jež byla odsouzena na doživotí a ve vězení strávila 16 let. Pokračuje pak životním osudem Ludmily Šteflové, které byla za údajnou velezradu a protistátní činnost odsouzena na 10 let. Takto se k praktikám svých věznitelů vyjadřuje Dagmar Skálová: „U výslechu jsem nebrečela, ale styděla jsem se za ty chlapy, který se nestyděli týrat ženskou."

Ztracená duše národa - Ztráta víry /zkrácená verze/
Olga Sommerová / ČR / 2010 / 22 min.

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Církev si ale právo na víru uhájila i za nejkrutějších podmínek a ze zápasu s komunisty vyšla naopak vnitřně posílena. Zato společnost, která toto zacházení dopustí, ztrácí víru. Ve filmu se setkáme s křesťanskými duchovními Václavem Vaškem, Annou Magdalénou Schwarzovou, ThDr. Otou Mádrem a arcibiskupem Karlem Otčenáškem, kteří perzekuce komunistů vůči katolické církvi zažili na vlastní kůži.

Ztracená duše národa I. - Ztráta důstojnosti
Olga Sommerová / ČR / 2001 / 60 min.

Během let 1949 - 1950 byla odstraněna polovina důstojnického sboru Československé armády. Tisíce vojáků byly uvězněny, několik desítek popraveno. Dokumentární snímek Olgy Sommerové přibližuje osudy plukovníků Luboše Hrušky a Juliana Slepeckého, generálmajora Miroslava Káchy a generálporučíka Tomáše Sedláčka, kteří byli komunistickým režimem na dlouhá léta uvězněni. Film vedle výpovědí čtyř obětí komunistické perzekuce využívá množství archivních záběrů i ukázek z dobových propagandistických snímků.

Ztracená duše národa II. - Ztráta tradice
Olga Sommerová / ČR / 1998 / 59 min.

V 50. letech bylo v tehdejším Československu vystěhováno z rodových hospodářství na 5000 selských rodin. Všem byl postupně zabaven veškerý majetek a mnoho jich bylo uvězněno. Dokument Olgy Sommerové odhaluje výpověďmi čtyř perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu a dospívá ke zjištění, že národ, který ničí selské rody, ztrácí svou tradici.

Ztracená duše národa III. - Ztráta slušnosti
Olga Sommerová / ČR / 2001 / 57 min.

Dokumentární snímek přibližuje na čtyřech osudech brutální zacházení komunistického režimu s ženami označenými za třídní nepřátele. Film začíná příběhem Edy Ottové, která byla v roce 1951 odsouzena na deset let vězení. Dagmar Skálová byla za organizování pokojné demonstrace mladých skautů odsouzena dokonce na doživotí, ve vězení nakonec strávila šestnáct let. Třetí hrdince filmu, Růženě Krásné, během výslechů vyšetřovatelé vyrazili zuby, pálili ji cigaretou a jinak mučili. Poslední příběh vypráví Ludmila Šeflová, která byla za údajnou velezradu a protistátní činnost odsouzena na deset let.

Ztracená duše národa VI. - Ztráta víry
Olga Sommerová / ČR / 2001 / 57 min.

Komunistický režim se ihned po svém nástupu k moci snažil oslabit pozici katolické církve. Církev si ale právo na víru uhájila i za nejkrutějších podmínek. Ze zápasu s komunisty vyšla naopak vnitřně posílena. Ve filmu Olgy Sommerové se setkáme s křesťanskými duchovními Václavem Vaškem, Annou Magdalénou Schwarzovou, ThDr. Otou Mádrem a arcibiskupem Karlem Otčenáškem, kteří perzekuce komunistů vůči katolické církvi zažili na vlastní kůži. I přes dlouholeté věznění a ponižování neztratili nic ze svého křesťanského postoje, podle nějž je nutno milovat své nepřátele a modlit se, aby jim Bůh odpustil jejich hříchy.

Ztracená duše národa – Ztráta tradice /zkrácená verze/
Olga Sommerová / ČR / 2010 / 22 min.

V 50. letech bylo v tehdejším Československu vystěhováno z rodových hospodářství na 5000 selských rodin. Všem byl postupně zabaven veškerý majetek a mnoho jich bylo uvězněno. Společnost, která ničí selské rody, ztrácí svou tradici. Film toto téma naší historie ukazuje na příkladech Ladislava Křivánka a Buhumila Louckého. Oba pocházejí z rodin, které přišly o půdu, na níž hospodařily. Ladislav Křivánek dostal 16 let za velezradu a Bohumila Louckého poslali na dva roky do uranových dolů.

Ztráta paměti 2.
Milan Maryška / ČR / 2000 / 60 min.

Druhý díl dokumentární tetralogie, jehož motto zní "Žalář je čest, ne ponížení…", je orámován záběry z pohřbu Ludmily Olšaníkové, která byla s celou svou rodinou vězněna v tvrdých podmínkách komunistických žalářů. Pohřební obřad tak symbolicky naznačuje nebezpečnou "ztrátu paměti" ve vztahu k historickým událostem. Výpovědi bývalých vězňů o podmínkách ve věznicích, o krutém zacházení a mučení i unikátní archivní materiál rozkrývají skutečnost ve vší hrůznosti: komunistický režim poslal na šibenici 241 lidí, tisíce jich zemřely ve vězeních a lágrech, další desetitisíce v nich prožily dlouhá léta.

Autor: Sandra Bejšáková

13.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies