Zajímavá sci-fi, která se v ironické poloze zamýšlí nad tím, jak těžké je najít sám sebe, se letos účastnila soutěže karlovarského festivalu. Jeho autorka a režisérka, Francouzka, jež studovala v USA a usadila se tu, prý dostala inspiraci díky snu.

„Zdál se mi sen, kde jsem najednou byla ve společnosti Woodyho Allena, v laboratoři, kde nám ukázali naše duše,“ svěřila se na tiskové konferenci ve Varech, kde film dostal cenu za herecký výkon. „Jeho vypadala jako zrnko cizrny, moje nebyla skoro vůbec vidět. Když jsem procitla, pořád jsem nad tím přemýšlela a probírala sen s partnerem, kameramanem Andrijem Pa〜rekhem. Rozhodla jsem se, že o tom natočím s Woody Allenem film. Pak mi ale došlo, že to nepůjde, že je zaneprázdněný a že nemůžu být hned zkraje takhle naivní a myslet si, že by hrál v mém prvním filmu. A napadl mě Paul. Šla jsem za ním na jednom festivalu, vysvětlila mu příběh svého filmu a on zareagoval fantasticky – podíval se na mě a řekl: jo, beru to.“

Natáčení s Giamattim si chválí. A to i přesto, že herec měl za sebou půlroční práci na seriálu John Adams a byl unavený. „Jeho mírná apatie a únava se nám hodila, skvěle to souznělo s charakterem jeho postavy,“ řekla Barthesová o práci s hercem.

Giamatti hraje ve filmu vlastně sám sebe – divadelního herce, který se trápí zkouškami Čechovova Strýčka Váni. Totálně vyčerpaný bloumá ulicemi New Yorku a narazí na Úschovnu duší, soukromou laboratoř, která nabízí lidem úlevu od břemen duše. Paul si nechá svou duši vyjmout, jeho život je ale poté ještě horší. Pronajme si tedy duši, jež údajně patří neznámému ruskému básníkovi – ta mu sice umožní hluboké porozumění role v Čechovovi, zároveň ho ale zavede do zvláštního světa bizarních postav, praktik a nekalých obchodů. „Rusko příliš neznám,“ připouští autorka na adresu země, kde se film také odehrává. „Jen z literatury a filmů. A tak je můj film spíš jakousi karikaturou Ruska. Točili jsme na Ukrajině i v Petrohradu, i když nás doma varovali.

Američané se tu bojí natáčet, jezdí jinam na Východ. Ale já žádné potíže neměla. Rusové navíc znali Paula z filmů Bokovka a Iluzionista, a jak ho viděli, už nosili na stůl lahve s vínem…“