VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když se lidé chovají jako koně

Praha /RECENZE, VIDEO/ - Do kin dorazil pozoruhodný film islandského režiséra Benedikta Erlingssona. Dějí se v něm i kruté věci, ale autor se jim směje.

5.9.2014
SDÍLEJ:

KOUZLO NECHTĚNÉHO. Láska si nevybírá. Ta zvířecí kráčí bez ohledu na překážky, třeba i vlastního majitele (Ingvar Eggert Sigurðsson). Foto: Film Europe

O koních a lidech. Takto obyčejně nazval svůj pozoruhodný debut islandský režisér Benedikt Erlingsson, který věnoval matce. Film se promítal mimo jiné na karlovarském festivalu a teď vstupuje do kin. A nabízí strhující podívanou i zamyšlení nad životem lidí a koní v odlehlé islandské vísce z poněkud netradičního úhlu pohledu. Skoro se chce říct – z pohledu koní.

Ti jsou totiž rovnocennými hrdiny spolu s ostatními postavami filmu. A nejen to. Erlingsson, který je autorem scénáře, nabízí ve svém esejisticky laděném snímku zajímavou konfrontaci života lidí a jejich čtyřnohých přátel. A dlužno přiznat, že ti první z ní nevycházejí zrovna dvakrát lichotivě. Na rozdíl od koní, kteří jsou tu představeni jako v zásadě klidná a rozumná zvířata, ctící zákony přírody, jejich majitelé si často počínají jako smyslů zbaveni. Už úvodní pasáž, která představí místního starého mládence, jehož si směle namlouvá energická přespolní sousedka (stejně jako jeho klisnu její hřebec), naznačí, že o překvapení nebude v téhle originální podívané nouze. Poté, co sousedčin kůň dostihne muže na zpáteční cestě a poslušen samčího volání vykoná bez okolků na klisně za zády sedícího majitele svůj akt, je jejich kratičká láska majiteli nelítostně ztrestána. Klisna zastřelena a hřebec vykastrován… Tečka. Prostě tak to dle zdejších mravů mezi lidmi a koňmi chodí. Zvlášť když potupný akt sledovala v přímém přenosu, byť na dálku, většina místních. S dalekohledem a dopolední kávou v ruce.

Erlingsson rezignoval na jakýkoli dějový oblouk, podobně jako v uvozující etudě vypráví i dál volným tempem a jen v kratičkých črtách a obrazech. O svérázném životě na chladném a nezalidněném Islandu však řekne prakticky vše. A protože existence v kraji, kde studené slunce během minuty vystřídá ledová vánice, je pěkně drsná, je drsné a bláznivé i chování jeho obyvatel. Překupník s kořalkou, pro kterou si sem tam vyrazí na koni doslova zaplavat k ruské lodi kotvící daleko od břehu, a protože špatně rozumí rusky, vypije „živou vodu" neředěnou a už nedojede domů… Muž odmítající připustit, že kdysi veřejná cesta je teď součástí soukromého pozemku, a zběsilé přeštípávání ostnatého drátu se jemu i rozzuřenému sousedovi v traktoru krutě vymstí. Nebo mladík zamilovaný do místní krásné a zdatné jezdkyně, který se bez zkušeností pustí na výlet v sedle, ztratí se své skupině a mrazivou vánici přežije v koňském břiše, z něhož nejdříve vyprázdnil nožem obsah…

Syrový život na severu vylíčený s vytříbeným smyslem pro humor

Co dodat? Snad jedině tolik, že navzdory výše řečenému vás nečeká – s výjimkou pár scén - brutální podívaná. Naopak, syrový život na severu líčí režisér s vytříbeným smyslem pro humor, pravda, místy poněkud černým. Nemluvě o úchvatných záběrech islandské přírody a koňských stád, i výkonech herců (Helgi Björnsson, Halldóra Geirharđsdóttir, Kristbjörg Kjeld). Výtečně a přitom minimalisticky pracuje režisér i s hudbou, především s hravými banjovými motivy, navozujícími takřka westernovou náladu.

Eringssonův film O koních a lidech je malé zjevení v kinech. Originálně napsaná a drsně i poeticky natočená zpráva o tom, jak se žije v jednom kousku světa. S příchutí nezaměnitelného severského humoru. Mimochodem, při natáčení nebyl zraněn jediný kůň a členové štábu i herci jsou velkými milovníky koní…

Autor: Jana Podskalská

5.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hasiči na brnířovské návsi čerpají vodu pro boj s ohněm.
AKTUALIZUJEME
14

Požár na Domažlicku zasáhl asi tři hektary lesa

Ilustrační foto.
29

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Útočník z Londýna neměl vazby na IS

Britská policie nenašla žádné důkazy svědčící o tom, že by útočník z Londýna Khalid Masood měl vazby na radikály z takzvaného Islámského státu (IS) nebo Al-Káidy. Muž, který minulou středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, se ale zajímal o džihád, uvedla policie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies