VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Killer diváka nezabíjí, spíš ubíjí

Praha /RECENZE/ - Slovenská filmařka Mira Fornay natáčí ideální kousky pro festivalové sekce. Minimálně se dají označit za „zvláštní", nad čímž obvykle zajásají dramaturgové alternativních přehlídek, zatímco filmovým novinářům se povětšinou udělá mdlo. A hůř jsou na tom – pokud jde o pochopení autorského záměru – i běžní diváci.

15.4.2013
SDÍLEJ:

Můj pes KillerFoto: CinemArt

Už její celovečerní debut Lištičky, příběh Slovenky, jež se snaží jako au-pair v Londýně najít chlapa i své místo v životě, budil tento dojem. Způsobem kostrbatého, zcela nesouvislého vyprávění a neschopností přiblížit hlavní hrdinku byl obtížně pochopitelný. V podobném duchu se nese i její druhý film Můj pes Killer, jehož ocenění na festivalu v Rotterdamu v podstatě dokládá výše řečené. Fornay, jež si píše vlastní scénáře, přináší na plátno dalšího vykořeněného hrdinu. Mladý Marek žije s otcem na vinici na moravsko-slovenském pomezí, daleko od lidí a potenciálních vztahů. Za pomyslné přátele považuje partu hooligans ve vzdáleném městě a de facto jediným přítelem se zdá být jeho pes. Mladík mu příznačně říká Killer a trénováním jeho bojovnosti a trháním kořisti si víceméně zvedá chybějící sebevědomí (sám má na krku vytetované velké K). Setkání s matkou, jež rodinu kdysi opustila a obchod, který s ní má kvůli vinici uzavřít, prohloubí jeho citový chlad, pocit křivdy a absenci sociální empatie.

Na hranici divácké únosnosti

Fornay si libuje v dlouhých záběrech a jakési polodokumentární, často ruční kameře, jíž se snaží navodit autenticitu charakterů a prostředí. Délka statických záběrů je však často na hranici divácké únosnosti (třeba scéna na lavičce v obchoďáku), nemluvě o jejich časté nelogické skladbě. Přestože se od Lištiček Killer odlišuje snahou o přesnější studii postav, daří se to jen střídavě. A tak sledujeme řetězení těžko uchopitelných obrazů a nevysvětlených situací (dlouho vůbec netušíme, že žena je mladíkovou matkou), aniž by se vázaly do sebe a směřovaly a zpřehledňovaly vývoj příběhu. Navzdory tomu, že filmové titulky hlásí dva dramaturgy pod scénářem, je na první pohled patrná právě slabá dramaturgie. Máloco z toho, co čteme v anotaci k filmu („příběh o víře, proč v něco věříme a jak zpětně víra ovlivňuje naše životy"), opravdu vidíme a spoluprožíváme. Nestačí jen ilustrovat - například shromáždit „herce" u stolu a nechat je se modlit.

Můj pes Killer

Film se diváka emocionálně nedotkne

Režisérčiným největším prohřeškem tak je, že se jí opakovaně nedaří odvyprávět, co bylo jejím záměrem. Řadu motivů, o které asi šlo, jen tušíme: rasismus, citová rodinná prázdnota, nezaměstnanost. Na plátně je ale vše jen neuměle načrtnuto. Pokus artovým způsobem zacházení s filmovou řečí (ruční kamera, dlouhé záběry, neherci) něco sdělit. Daří se to minimálně a nejvíc film selhává ve finále, jehož tragédie se diváka prakticky netkne. Svůj nešťastný díl na tom mají i neherci, s nimiž režisérka nedokázala adekvátně pracovat – což se týká hlavně Ireny Bendové v roli Markovy matky. V pokusu o jakési neorealistické sociální drama zůstala Fornay v půli cesty.

A tak patří dík zejména kameře Tomáše Sysla, která dala Killerovi alespoň přesvědčivou syrovou náladu. K zdárnému výsledku to ale nestačilo.

Autor: Jana Podskalská

15.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
1

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Ilustrační foto.
29

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Pětice sexuálních asistentek, jejichž služby využívají lidé s postižením či senioři, poskytla za téměř rok a půl svého působení na 250 asistencí. Na speciálně vyškolené pracovnice se obracejí nejen přímo klienti, ale také jejich příbuzní i zařízení pro handicapované. Společnost počítá do budoucna s vyškolením dalších asistentek, ale také asistentů.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies