VYBERTE SI REGION

Killer diváka nezabíjí, spíš ubíjí

Praha /RECENZE/ - Slovenská filmařka Mira Fornay natáčí ideální kousky pro festivalové sekce. Minimálně se dají označit za „zvláštní", nad čímž obvykle zajásají dramaturgové alternativních přehlídek, zatímco filmovým novinářům se povětšinou udělá mdlo. A hůř jsou na tom – pokud jde o pochopení autorského záměru – i běžní diváci.

15.4.2013
SDÍLEJ:

Můj pes KillerFoto: CinemArt

Už její celovečerní debut Lištičky, příběh Slovenky, jež se snaží jako au-pair v Londýně najít chlapa i své místo v životě, budil tento dojem. Způsobem kostrbatého, zcela nesouvislého vyprávění a neschopností přiblížit hlavní hrdinku byl obtížně pochopitelný. V podobném duchu se nese i její druhý film Můj pes Killer, jehož ocenění na festivalu v Rotterdamu v podstatě dokládá výše řečené. Fornay, jež si píše vlastní scénáře, přináší na plátno dalšího vykořeněného hrdinu. Mladý Marek žije s otcem na vinici na moravsko-slovenském pomezí, daleko od lidí a potenciálních vztahů. Za pomyslné přátele považuje partu hooligans ve vzdáleném městě a de facto jediným přítelem se zdá být jeho pes. Mladík mu příznačně říká Killer a trénováním jeho bojovnosti a trháním kořisti si víceméně zvedá chybějící sebevědomí (sám má na krku vytetované velké K). Setkání s matkou, jež rodinu kdysi opustila a obchod, který s ní má kvůli vinici uzavřít, prohloubí jeho citový chlad, pocit křivdy a absenci sociální empatie.

Na hranici divácké únosnosti

Fornay si libuje v dlouhých záběrech a jakési polodokumentární, často ruční kameře, jíž se snaží navodit autenticitu charakterů a prostředí. Délka statických záběrů je však často na hranici divácké únosnosti (třeba scéna na lavičce v obchoďáku), nemluvě o jejich časté nelogické skladbě. Přestože se od Lištiček Killer odlišuje snahou o přesnější studii postav, daří se to jen střídavě. A tak sledujeme řetězení těžko uchopitelných obrazů a nevysvětlených situací (dlouho vůbec netušíme, že žena je mladíkovou matkou), aniž by se vázaly do sebe a směřovaly a zpřehledňovaly vývoj příběhu. Navzdory tomu, že filmové titulky hlásí dva dramaturgy pod scénářem, je na první pohled patrná právě slabá dramaturgie. Máloco z toho, co čteme v anotaci k filmu („příběh o víře, proč v něco věříme a jak zpětně víra ovlivňuje naše životy"), opravdu vidíme a spoluprožíváme. Nestačí jen ilustrovat - například shromáždit „herce" u stolu a nechat je se modlit.

Můj pes Killer

Film se diváka emocionálně nedotkne

Režisérčiným největším prohřeškem tak je, že se jí opakovaně nedaří odvyprávět, co bylo jejím záměrem. Řadu motivů, o které asi šlo, jen tušíme: rasismus, citová rodinná prázdnota, nezaměstnanost. Na plátně je ale vše jen neuměle načrtnuto. Pokus artovým způsobem zacházení s filmovou řečí (ruční kamera, dlouhé záběry, neherci) něco sdělit. Daří se to minimálně a nejvíc film selhává ve finále, jehož tragédie se diváka prakticky netkne. Svůj nešťastný díl na tom mají i neherci, s nimiž režisérka nedokázala adekvátně pracovat – což se týká hlavně Ireny Bendové v roli Markovy matky. V pokusu o jakési neorealistické sociální drama zůstala Fornay v půli cesty.

A tak patří dík zejména kameře Tomáše Sysla, která dala Killerovi alespoň přesvědčivou syrovou náladu. K zdárnému výsledku to ale nestačilo.

Autor: Jana Podskalská

15.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies