Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klasická kina v Praze významně doplňují distribuční filmovou síť

Praha - Klasická kina jsou v hlavním městě nadále významnou součástí distribuční filmové sítě. Zatímco do multiplexů přišlo během prvních devíti měsíců roku 2,7 milionu diváků, klasické kinosály jich přivítaly přes půl milionu, tedy téměř šestinu. Na celkových tržbách měly zhruba osminový podíl, řekl tajemník Unie filmových distributorů Jaroslav Pecka.

21.10.2016
SDÍLEJ:

Kinosál Lucerny. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Nejnavštěvovanějším pražským kinem je Lucerna, kam ve sledovaném období přišlo 122.809 lidí. Následují Světozor, Oko, Aero, Atlas a Evald. Podle šéfa Lucerny Bedřicha Němce už nelze nazývat klasická kina jednosálovými, neboť Lucerna, Světozor či Atlas disponují dvěma sály. "U nás jsme otevřeli druhou projekci před dvěma lety. Byla to nutnost, od ledna do dubna hostíme ve velkém sále nejrůznější festivaly," řekl Němec.

Aero oslaví osmnáct let existence 

Některá z klasických kin jsou na takzvané Ose 9, tedy na trase této tramvaje. "Tramvaj číslo 9 jezdí stále stejnou trasou a přátelské vztahy a spolupráce s kiny Světozor, Evald a Mat pokračuje," uvedla Radka Urbancová z kina Aero.

Aero oslaví 18 let novodobé existence. Do "dospělosti" vstupuje s rostoucí návštěvností a průměrným počtem 60 diváků na představení, což dvakrát až třikrát přesahuje průměrnou návštěvu multikin.

První promítání připomene muzeum na Florenci 

"Letos jsme představili tvorbu Woodyho Allena, Alfreda Hitchcocka a chystáme snímky Stanleyho Kubricka," dodala Urbancová a připomněla i oblibu festivalu otrlého diváka.

V říjnu uplynulo 120 let od první pražské projekce "živoucích fotografií", tedy filmu. Událost připomínají výstavami Národní technické muzeum na Letné a Muzeum hlavního města Prahy na Florenci. To vydalo i publikaci věnovanou biografům a jejich historii.

Řada sálů se změnila např. v kluby 

Po dlouhém čase rozkvětu pražských kin, kterých bývalo až sto, přišlo po listopadu 1989 jejich rušení a přestavování. Nebylo to kvůli unifikovaným multiplexům - jejich doba nastala až na přelomu tisíciletí.

Řadu tradičních sálů noví majitelé přeměnili v noční kluby, herny, divadla, kancelářské nebo skladové prostory. Fotograf Martin Plitz v roce 1996 pořídil snímky mnoha z nich a zachytil tak ono výnosnější využití, případně jen obraz prostého zmaru. I proto je jako filmový fanoušek rád, že se klasická kina obnovují.

Klasická kina vstávají z popela 

V poslední době se to týká vršovického kina Pilotů či břevnovského Dlabačova. Z popela pomalu vstává kdysi premiérové Kino 64 U hradeb. I tak je atmosféra potemnělých sálů s vrzajícími řadami dřevěných sedadel, do kterých pozdně příchozí směrovaly uvaděčky za svitu baterky, nenávratně pryč.

Stejně tak desítky plakátů, vylepovaných týden co týden v pražských ulicích a informujících o programu kin. Zájemci si to mohou připomenout až do února 2017 na zmiňované výstavě v muzeu na Florenci.

Čtěte také: Pražské kino Aero nabídne filmy pro otrlé diváky

Autor: ČTK

21.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libye.
7

Stovky těl bojovníků Islámského státu čekají na repatriaci z Libye

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Na hranici možného: 3,5 tisíce kilometrů „čtyřicítkou“

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejrychleji v historii zvládl Tour de France Lance Armstrong. Jenže dopoval.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení