VYBERTE SI REGION

Kouzlo osobnosti: odtajněné deníky M. Z.

Praha /RECENZE, VIDEO/ - Osobní dokument Století Miroslava Zikmunda vypráví o posedlosti cestami, psaní, i ceně, kterou za to člověk platí.

4.9.2014
SDÍLEJ:

Lepší je nevědět, soudí Miroslav Zikmund o určitém výseku své utajené minulosti. Foto: Bioscop

Půvabná procházka napříč časem i hlavou jednoho známého českého cestovatele. To je celovečerní dokument Století Miroslava Zikmunda, který měl včera premiéru v pražském kinu Lucerna. Natočil ho dokumentarista a cestovatelův dlouholetý obdivovatel Petr Horký, jemuž dnes už šestaosmdesátiletý Miroslav Zikmund dovolil nahlédnout do svých prakticky neznámých deníků.

Právě díky systematičnosti, s níž kdysi přiměl svého přítele a spolujezdce Jiřího Hanzelku psát zápisky ze všech cest, vznikly jejich slavné knihy. A Petr Horký mohl natočit svůj film. Důkladný a tak trochu osobní. Především proto, že byl už jako dítě nadšeným čtenářem zmíněných cestopisů, které prý ukládal hned vedle verneovek, a jeho nadšení se do filmu pozitivně promítlo.

Vyváženost mezi hravostí a úctou

Století Miroslava Zikmunda není pouhý záznam života jednoho cestovatele (Jiří Hanzelka zemřel v roce 2003). Ani pieta, byť režisér a zároveň autor scénáře svůj film šikovně vyvažuje mezi hravostí a úctou. Je to poctivá dokumentární práce, při níž si autor pohrál i s formou a kde citlivě kombinuje dobové záběry, ilustrace a fotografie s rodinným videem a dotáčkami s hlavním protagonistou.

Dodejme ovšem, že mít před kamerou otevřenou osobnost Zikmundova typu, která každou chvíli vybalí zajímavou historku, přizná své slabosti, vzpomíná na řadu osobností, které potkala, a s pozoruhodným odstupem, a přitom s citem shrnuje vše, co prožila, musela být radost.

Stejně jako vybírat z deníků, které si cestovatel a publicista celý život nesmírně pečlivě a se smyslem pro detail psal. A Horký vybíral šťastně první zápisky teenagera psané těsnopisem, „aby maminka nečetla, co píšu o holkách", vzpomínka na atentát na Heydricha, první lásku, která skončila v Osvětimi, seznámení s Hanzelkou, první tříletá cesta známou tatrovkou, únor 1948, který zastihl cestovatele u Pygmejů, návrat do „jiného" Československa, odchod do Zlína, okupace 1968, vystoupení ze strany, rozvod, hořké časy normalizace, sametová revoluce…

Některé postřehy jsou roztomilé (třeba výstup na Kilimandžáro kvůli krásné Ruth nebo narozeninová přání vkleče na kůži u cestovatele v obýváku), jiné dojemné (dětské dopisy: „Tatíčku, proč mi nepíšeš?") či moudré, jako ten nad svazkem StB („Lepší je nevědět. Dělám za vším tečku a jsem zklamán."). Mnohé komentuje Zikmund sám, část úryvků z deníků čtou herci, mj. Kryštof Hádek a Aleš Procházka, něco odehraje režisér skrze scény z představení Palubní deníky Z+H ve zlínském divadle.

Jak se ze Zikmundových věcných i emotivních vzpomínek skládá jeho osobitý portrét, defilují na plátně i klíčové mezníky naší novodobé historie, s nimiž byl život obou cestovatelů spojen. Svůj díl emocí přináší i hudba a zpěv Radůzy, zakomponovány do filmu vcelku s citem.

Chtěl na plátně odehrát co nejvíc

Jen jedna věc celkovému tvaru poněkud škodí. Osobní přístup, který byl autorovi klíčem ke způsobu vyprávění, ho ve finále zrazuje. Jako by se nedokázal vzdát některých archivů a promluv a chtěl na plátně odehrát co nejvíc (boje ve střižně byly asi muka), uchyluje se k několika koncům. Přitom setkání s dnešními cestovateli ze sociálních sítí nabízelo onu pověstnou symbolickou tečku.

I tak je ale Horkého dokument nevšední a poučná podívaná, shrnující cennou zkušenost člověka, který zasvětil život cestám a psaní a jeho soukromí si za to vybralo svou daň. Své si v ní najde každý, nejen fanoušci Zikmunda a Hanzelky.

Autor: Jana Podskalská

4.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Na pohádky se o Vánocích dívá 83 procent Čechů

Praha - Na pohádky se během Vánoc dívá v televizi 83 procent Čechů. Třetina lidí kvůli návštěvám ale televizní program nestíhá. Vyplývá to z průzkumu agentury ipsos pro O2. Zážitek ze sledování pohádek až 95 procentům diváků kazí reklamní přestávky. Kolem 70 procent lidí by chtělo sledovat program v televizi bez reklam nejen o Vánocích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies