VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Krejčík, režisér "vyšších principů"

Praha - Český filmový a televizní tvůrce slaví životní jubileum – dnes je mu devadesát let

26.6.2008
SDÍLEJ:

PERFEKCIONISTA. Režisér má vždycky pravdu. U devadesátiletého Jiřího Krejčíka to vždycky platilo a platí dvojnásob.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Patří k režisérům, bez nichž si nelze český film, divadlo ani televizi představit. Stačí vyslovit tituly jako Svědomí, Vyšší princip či Prodavač humoru. Jeho filmy jsou precizní a nesmlouvavé. Jako jejich tvůrce. O málokterém filmaři koluje tolik historek spjatých s režisérským „násilím“ před kamerou jako o něm. Na kontě má víc než třicítku filmů, herecké roličky (Slavnosti sněženek, Pelíšky) a Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

Od povídek k etice

Svůj první celovečerní film natočil roku 1947 podle námětu Jana Nerudy a nazval ho Týden v tichém domě. 50. léta některé jeho filmy poznamenala dobovou ideologií (Nad námi svítá, Frona), povídkový film O věcech nadpřirozených z roku 1958, kam Krejčík natočil povídku Gloria, byl už mnohem zajímavějším projektem. Za Glorii získal o rok později na festivalu v Locarnu druhou cenu.

Vrcholem byla pro Jiřího Krejčíka léta šedesátá. Zahájil je Vyšším principem líčícím na příběhu studentské třídy dobu heydrichiády. V jedné ze svých životních rolí tu excelovala mladičká Jana Brejchová. Pension pro svobodné pány, adaptace O´Caseyho divadelní hry (Bedtime Story) sklízel (rovněž v Krejčíkově režii) nejprve úspěch na prknech Činoherního klubu. Mimochodem, kvůli filmu musel režisér pro autorská práva k natáčení zajet do Londýna sám a vdovu po dramatikovi tak okouzlil, že mu je dala zdarma.

Velký ohlas měl i film o Emě Destinnové Božská Ema. Jeho spolupracovníci odcházeli z natáčení s různými pocity, na Jiřího Krejčíka však šlo těžko zapomenout. „Při natáčení jedné scény filmu Hry lásky šálivé mě bral Pavel Landovský za ruku. Já měla tehdy na pravé nalomenou kůstku. Prosila jsem ho, aby mě bral za levou,“ vzpomíná Magda Vášáryová. „Ale on mě pokaždé neomylně chytil za pravou. Když jsme to jeli asi po dvacáté, slzy mi už tekly bolestí, a tak jsem řekla – pojďme točit naostro! Pan Krejčík pravil: Dobře. Lanďák mě znovu uchopil – za poraněnou ruku, a já po skončení záběru řekla – a končím. Načež pan Krejčík pronesl – stejně to bylo bez kamery… Skočila jsem po něm, začala ho škrtit a křičela jsem – jestli na mě ještě promluvíte, přetrhnu vás vejpůl. No, vzal to a pak měměl možná ještě raději…“

Spor s Werichem

Ne vždy to tak končilo, spolupráce s Janem Werichem na filmu Císařův pekař a Pekařův císař vzala za své, protože Werichovy představy o filmu se zkrátka s Krejčíkovými osudově míjely, nemluvě o odlišných charakterech obou pánů (režisérův perfekcionismus kráčel kolem jiných kaváren než Werichův rozvolněný styl). Přesto je málo těch, kteří na práci s ním vzpomínají ve zlém. Za všechny to shrnula Nina Divíšková, jež hrála v Krejčíkově Prodavači humoru. „Málem mě umlátil deštníkem, když mi nešlo praštit v jedné konfliktní scéně Julia Satinského. Pan Krejčík se tehdy dost zlobil – to přece nejde, paní Nino, je vidět, že se před tou ránou zastavíte, nevypadá to přesvědčivě. Ale nezlomil mě. I když chápu, jak to myslel. A mám ho moc ráda, je to výborný a poctivý profesionál.“

Dokumentaristka Alena Činčerová zná pana Krejčíka velmi dobře, ostatně natočila s ním do GENu portrét pro Febio a teď pracuje na filmu o posledním režisérově filmu pro Českou televizi (k níž se režisér uchýlil v posledních letech). „Spolupráce s ním je vždy náročná,“ potvrzuje. „Herečky podle mě nebije, jen nepřistupuje na kompromisy a je velký maximalista. A maximum chce i od ostatních. A má pravdu! To víte, že když jsem točila jeho portrét, cítil se být automaticky jeho režisérem. Já se tomu pochopitelně bránila, byl to můj film! Měl tendenci dirigovat mé kameramany. Ptali se mě – co máme dělat? Tak jsem jim řekla – dělejte, že ho posloucháte, ale řiďte se mými pokyny…“ A jedním dechem dodává, co se od něj profesně naučila. „Jsem zvyklá se párat ve střižně se začátky, babrám se v ukecaných monolozích. Ale pak si vzpomenu na jeho heslo, které razí – přímo k záležitosti. A to mě spolehlivě probere.“

26.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies