VYBERTE SI REGION

Jiří Krejčík, režisér "vyšších principů"

Praha - Český filmový a televizní tvůrce slaví životní jubileum – dnes je mu devadesát let

26.6.2008
SDÍLEJ:

PERFEKCIONISTA. Režisér má vždycky pravdu. U devadesátiletého Jiřího Krejčíka to vždycky platilo a platí dvojnásob.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Patří k režisérům, bez nichž si nelze český film, divadlo ani televizi představit. Stačí vyslovit tituly jako Svědomí, Vyšší princip či Prodavač humoru. Jeho filmy jsou precizní a nesmlouvavé. Jako jejich tvůrce. O málokterém filmaři koluje tolik historek spjatých s režisérským „násilím“ před kamerou jako o něm. Na kontě má víc než třicítku filmů, herecké roličky (Slavnosti sněženek, Pelíšky) a Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

Od povídek k etice

Svůj první celovečerní film natočil roku 1947 podle námětu Jana Nerudy a nazval ho Týden v tichém domě. 50. léta některé jeho filmy poznamenala dobovou ideologií (Nad námi svítá, Frona), povídkový film O věcech nadpřirozených z roku 1958, kam Krejčík natočil povídku Gloria, byl už mnohem zajímavějším projektem. Za Glorii získal o rok později na festivalu v Locarnu druhou cenu.

Vrcholem byla pro Jiřího Krejčíka léta šedesátá. Zahájil je Vyšším principem líčícím na příběhu studentské třídy dobu heydrichiády. V jedné ze svých životních rolí tu excelovala mladičká Jana Brejchová. Pension pro svobodné pány, adaptace O´Caseyho divadelní hry (Bedtime Story) sklízel (rovněž v Krejčíkově režii) nejprve úspěch na prknech Činoherního klubu. Mimochodem, kvůli filmu musel režisér pro autorská práva k natáčení zajet do Londýna sám a vdovu po dramatikovi tak okouzlil, že mu je dala zdarma.

Velký ohlas měl i film o Emě Destinnové Božská Ema. Jeho spolupracovníci odcházeli z natáčení s různými pocity, na Jiřího Krejčíka však šlo těžko zapomenout. „Při natáčení jedné scény filmu Hry lásky šálivé mě bral Pavel Landovský za ruku. Já měla tehdy na pravé nalomenou kůstku. Prosila jsem ho, aby mě bral za levou,“ vzpomíná Magda Vášáryová. „Ale on mě pokaždé neomylně chytil za pravou. Když jsme to jeli asi po dvacáté, slzy mi už tekly bolestí, a tak jsem řekla – pojďme točit naostro! Pan Krejčík pravil: Dobře. Lanďák mě znovu uchopil – za poraněnou ruku, a já po skončení záběru řekla – a končím. Načež pan Krejčík pronesl – stejně to bylo bez kamery… Skočila jsem po něm, začala ho škrtit a křičela jsem – jestli na mě ještě promluvíte, přetrhnu vás vejpůl. No, vzal to a pak měměl možná ještě raději…“

Spor s Werichem

Ne vždy to tak končilo, spolupráce s Janem Werichem na filmu Císařův pekař a Pekařův císař vzala za své, protože Werichovy představy o filmu se zkrátka s Krejčíkovými osudově míjely, nemluvě o odlišných charakterech obou pánů (režisérův perfekcionismus kráčel kolem jiných kaváren než Werichův rozvolněný styl). Přesto je málo těch, kteří na práci s ním vzpomínají ve zlém. Za všechny to shrnula Nina Divíšková, jež hrála v Krejčíkově Prodavači humoru. „Málem mě umlátil deštníkem, když mi nešlo praštit v jedné konfliktní scéně Julia Satinského. Pan Krejčík se tehdy dost zlobil – to přece nejde, paní Nino, je vidět, že se před tou ránou zastavíte, nevypadá to přesvědčivě. Ale nezlomil mě. I když chápu, jak to myslel. A mám ho moc ráda, je to výborný a poctivý profesionál.“

Dokumentaristka Alena Činčerová zná pana Krejčíka velmi dobře, ostatně natočila s ním do GENu portrét pro Febio a teď pracuje na filmu o posledním režisérově filmu pro Českou televizi (k níž se režisér uchýlil v posledních letech). „Spolupráce s ním je vždy náročná,“ potvrzuje. „Herečky podle mě nebije, jen nepřistupuje na kompromisy a je velký maximalista. A maximum chce i od ostatních. A má pravdu! To víte, že když jsem točila jeho portrét, cítil se být automaticky jeho režisérem. Já se tomu pochopitelně bránila, byl to můj film! Měl tendenci dirigovat mé kameramany. Ptali se mě – co máme dělat? Tak jsem jim řekla – dělejte, že ho posloucháte, ale řiďte se mými pokyny…“ A jedním dechem dodává, co se od něj profesně naučila. „Jsem zvyklá se párat ve střižně se začátky, babrám se v ukecaných monolozích. Ale pak si vzpomenu na jeho heslo, které razí – přímo k záležitosti. A to mě spolehlivě probere.“

26.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
12 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
1 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Identifikace obětí nehody maďarského autobusu potrvá několik dní

Identifikace 16 obětí nehody autobusu s maďarskými středoškoláky na severu Itálie může trvat několik dní. Autobus se studenty, kteří se vraceli z lyžařského zájezdu ve Francii, havaroval v pátek večer u Verony. Nehodu nepřežilo 16 osob, mnoho ostatních bylo zraněno a čtyři z nich jsou stále v nemocnici.

V zasypaném hotelu v Itálii jsou vzduchové kapsy, v nichž mohou být živí

V hotelu zavaleném lavinou ve střední Itálii jsou vzduchové kapsy. Záchranáři dnes sdělili, že pod troskami mohou být stále živí lidé. Lavina se na hotel zřítila ve středu, záchranářské týmy dosud vyprostily 11 živých lidí a pět mrtvých. Stále se pohřešuje 23 osob. Podle italských médií se z hotelu 24 hodin neozvaly žádné hlasy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies