VYBERTE SI REGION

Krkavci jsou radostná podívaná

Praha /RECENZE/ - Chytrá, vtipná a především filmařsky čistá. Taková je nová česká pohádka režisérky Alice Nellis Sedmero krkavců. Pražskou premiéru si odbyla v úterý, dnes vstupuje do dalších kin. A je radost říct, že se po čase potkalo v domácím filmu výsostné řemeslo s nosnou látkou. Jestli budou „Krkavci" stejně úspěšní jako Svěrákovi Tři bratři, je předčasné hádat. Divácký potenciál ale mají.

4.6.2015
SDÍLEJ:

Sedmero krkavců.Foto: Bohemia Motion Pictures

Pohádková předloha bratří Grimmů (a potažmo Boženy Němcové) se dočkala už jednoho domácího přepisu, v roce 1993 ji natočil v televizní verzi Ludvík Ráža, a vůbec ne špatně. Režisérka a autorka scénáře Alice Nellis měla výhodu filmového plátna. A využila ji vrchovatě. Napsala dobrý scénář, který pracuje s čistým jazykem a milým humorem, aniž by se jakkoli podbízel divákovi, zkušeně zvolila herce a velkoryse pojala obrazovou stránku.

Výsledkem je poctivá pohádka, která zručně kloubí žánrové prvky jako moudrost, odvahu i dobrodružství s moderním výrazem. Výchozí dramatickou zápletku o prokletí sedmi synů, z nichž se stali krkavci, Nellis posunula dál do příběhu, takže o jejich osudné chvíli se dozvídáme až později. Pro neznalé dětské diváky tím vzniká zajímavé tajemství, jež objevují spolu s Bohdankou. Zbytek víceméně kopíruje předlohu: aby hrdinka zlomila kletbu, musí natrhat kopřivy, utkat plátno a ušít sedm košil. A nevydat přitom jedinou hlásku. I když na konci cesty málem skončí na hranici…

Alice Nellis má cit pro žánry a projevila jej i tentokrát. V její pohádce mají pevné místo venkovské rituály a tradice (draní peří, vyšívání, návštěvy kostela), strastiplná cesta za pravdou a štěstím, nutná oběť, láska i vykoupení. A samozřejmě potrestané zlo.

Vypráví čistě, bez odboček a s mimořádnou obrazovou silou. A úplně lehounce a nenásilně pašuje do dialogů životní moudra platná nejen v pohádkách („Slova mají svou váhu, jsou-li vyřčena ve správnou chvíli"). Dramatické momenty vyvažuje radostnou emocí (Bohdančin triumf nad kopřivami) a slovním i situačním humorem. V něm se našla většina herců: Zuzana Bydžovská jako čarodějnice s nabroušeným jazykem („Ty jsi ukecaná i beze slov, co?"), Sabina Remundová jako krásně zlovolná královna, oscilující mezi přetvářkou a komickým „pucováním" přihlouplého syna, i Martha Issová se svou půvabnou vzpurnou vyřídilkou. Přitom nejde o ploché figury. Každá má svůj nejednoznačný charakter, ať už dotyčná královna, jež se vlastně jen snaží nevhodnými prostředky zabezpečit „své" dítě, její zavržená sestra s nešťastným osudem čekající na akt spravedlnosti, princ Norbert, bezelstný ve své hlouposti či jeho bratr Bartoloměj zápasící s vnitřní nejistotou, kterou scenáristka důmyslně promítá do jeho koktavosti.

Zvláštní zmínku si zaslouží lyrizující kamera Matěje Cibulky, který maximálně zúročil syrovou krásu skalnatých Vysokých Tater, údolí a řek, a to ve všech ročních obdobích. Jeho cit pro náladu a uměřené svícení, ať už v kostelních scénách, nebo v krajině (například noc v jeskyni s lunou na nebi a siluetami krkavců), má lví podíl na obrazové magii filmu. Jíž mimochodem svědčí i hudba Vaša Patejdla.

Dodejme, že pohádka je dotažená do všech detailů. Od castingu dětí (představitelka malé Bohdanky se podobá Marthě Issové) přes drobné rekvizity jako „hřeben vzpomínek" ve vlasech až po nádherné kostýmy Kateřiny Štefkové. A ještě jedna věc stojí za pozornost – pod projektem je podepsána teprve čtyřiadvacetiletá producentka Ester Honysová. Klobouk dolů, takových potřebujeme víc.

Jinými slovy, energie, kterou do filmu vložil celý štáb, se promítla na plátno v plné síle. Včetně autentických puchýřů ze škubání kopřiv na předloktí hlavní představitelky, jak potvrdila režisérka. Prostě až na dřeň prožitá dobrodružná výprava lidí, které baví dělat film. Nenechte si „Krkavce" v kině ujít, jsou v tom nejlepším slova smyslu pro nás všechny.

Autor: Jana Podskalská

4.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies