Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesk, pýcha i pády hvězd první republiky

Praha -/INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Šli z role do role, jezdili v limuzínách a klaněl se jim svět ctitelů a ctitelek. Někdy i politiků a nacistických pohlavárů. Barrandovské ateliéry by mohly vyprávět. Takový byl život hvězd domácího stříbrného plátna před válkou a na jejím začátku. Pak s nimi ale okupace, ješitnost a slabost pro slávu zatočily. Někteří obstáli, jiní pokušení podlehli…

6.5.2015 21
SDÍLEJ:

Lída Baarová a Oldřich Nový - v kostýmech filmu "Dívka v modrém" - zkouška před filmovým plesem.Foto: čtk

Spisovatel a reportér Stanislav Motl řekl regionálnímu Deníku: Baarová byla žena, kterou zničila její krása a spoluobčané

Stanislav MotlJe proslulý nejen pátráním po zločinech a osudech známých osobností za druhé světové války – spisovatel a reportér Stanislav Motl o nich se zaujetím přednáší po celé naší republice i v zahraničí, vypráví v televizních reportážích či na rozhlasových vlnách. Jaké tedy bylo podle něj postavení hereckých hvězd za protektorátu a jaká míra spolupráce s okupačním režimem se od nich očekávala?

„Byli obdivováni, hýčkáni. Psalo se o nich v novinách. Objevovali se na předních obálkách časopisů. Programová spolupráce s okupačním režimem stanovena nebyla. Ale vycházelo se z teze Josepha Goebbelse, který považoval film za mocný nástroj politické propagandy. I u nás se tedy očekávalo, že budou vytvářeny jednak snímky, které odvedou pozornost od běžných problémů, ale také filmy s větším či menším vlivem propagandy. Vzpomeňme třeba na jinak velmi dobrý snímek Jan Cimbura. Ve vedlejším příběhu židovského hospodského může někdo najít jisté prvky antisemitismu," říká Motl.

Dá se říct, jak se s tím vším herci a herečky vyrovnávali?
Různě. Také v duchu toho, co mi kdysi řekla představitelka hlavní role filmu Madla zpívá Evropě Zdena Sulanová. „Herci jsou zvláštní lidé. Jim je jedno, jestli filmují pro Němce, Rusy, nebo Číňany. Oni chtějí hrát. To je jejich největší touha. Jenomže tahle touha může člověka svrhnout do hluboké propasti."

Někteří sympatizovali s odbojem, zaujal vás některý osud? Zvlášť krutý jej měla třeba Anna Letenská…
Anna Letenská byla sice popravena, ale do odboje zapojena nebyla. Její osud je 
i tak výjimečný, tragický. Zaujal mě třeba Karel Höger, který v odboji působil již roku 1943. Dokonce se mu podařilo tajně proniknout do terezínského ghetta. Velkou odvahu prokázal Jindřich Plachta, který jeden čas ukrýval jednoho z nejhledanějších lidí v protektorátu, Jana Zíku. Četl jsem i zprávu, podepsanou jedním z nejvyšších spojeneckých velitelů, o Raoulu Schránilovi. Ten více než rok ukrýval dva britské zajatce.

S přibývajícími vojenskými neúspěchy německé armády muselo být jasné, že se velkoněmecká říše hroutí a že se jednou zřejmě budou skládat účty ze spolupráce s německými okupanty. Jak toto herecké hvězdy prožívaly, uvědomovaly si to?
Třeba Nataša Gollová se ještě před koncem války přihlásila coby ošetřovatelka do terezínské Malé pevnosti, kde vypukl skvrnitý tyf. Přestože její takzvané provinění spočívalo pouze v tom, že se zamilovala do představitele protektorátní kulturní politiky Willyho Söhnela.

Části Československa byly postupně osvobozovány sovětskou a americkou armádou a německá okupace definitivně padla Pražským povstáním a příjezdem sovětské armády do Prahy. Jsou známy některé osudy hvězd v těchto dnech?
Například Adina Mandlová odjela do Berouna. S cílem, jak mi i v osobním rozhovoru potvrdila, že se tam nechá zatknout. Tušila, co by ji mohlo čekat v pražských ulicích. Čemuž se naopak nevyhnul režisér slavného filmu Přednosta stanice Jan Sviták. Ten byl coby domnělý kolaborant zlynčován. A následně pak zabit. Rozvášněný dav vedla jistá národem milovaná filmová hvězda. Společně s třemi dalšími předními filmovými pracovníky. Sviták totiž hodně věděl. Navíc jsem se z jednoho archivního dokumentu dozvěděl, že v době okupace měl pracovat pro britskou rozvědku.

Nelze se nezeptat, který příběh českých herců a hereček vás nejvíce zaujal. Byla to Lída Baarová, se kterou jste se několikrát sešel a o níž jste napsal knihu?
Měl jsem možnost poznat řadu slavných prvorepublikových herců. S některými jsem uzavřel přátelství. S Raoulem Schránilem, Svatoplukem Benešem či Natašou Gollovou. Popsal jsem to ostatně v jiné své knize – Mraky nad Barrandovem. Lída Baarová byla pro mě výjimečná. Náš původně profesionální vztah přerostl 
v přátelství. Dala mi šanci nahlédnout do svého nitra. Velmi bolavého nitra. Měl jsem ji rád. Byla to žena, kterou zničila její krása. Ale také její spoluobčané.

Už jste o tom mnohokrát mluvil, že bylo těžké získat si její důvěru. Vyznala se vám i z bolesti, kterou cítila, vyčítala si, že se nepěkně zapletla do dějin. Dělalo jí i přesto něco radost, nebo žila jen s trýznivými vzpomínkami?
Některé zážitky, s nimiž se svěřila, jsou natolik kruté, že je nikdy nezveřejním. Radostí neměla ve stáří mnoho. Pokud jsme ale třeba v Salzburgu zašli do Cafe Mozart a já ji přiměl vzpomínat, často se smála. Zejména, když přišla řeč na Itálii, kterou milovala. Tam také nastartovala svou úspěšnou poválečnou filmovou kariéru. O tom se ale u nás nemluví. Pro mnohé lidi je pohodlnější vnímat ji pouze jako „tu od Goebbelse".

O Adině Mandlové, už zmíněné Baarové či Nataše Gollové toho bylo řečeno mnoho – tvůrci se 
k jejich příběhům mají chuť tu 
a tam vyjadřovat. Teď například vzniká o Lídě Baarové a jejím vztahu s Goebbelsem film. Fandíte všem těmto počinům?
Nemám ve zvyku fandit něčemu, co neznám. A já neznám záměry tvůrců. Říkám tvůrců, protože pokud vím, vznikají na téma Lída Baarová také divadelní hry, snad 
i muzikál. Občas se mi někdo z nich ozve s tím, že je inspirovala moje kniha či knihy, 
a to je zpravidla všechno. Vzpomínám na Svatopluka Beneše. Po smutečním obřadu s Lídou Baarovou, na který nepřišel kromě pana Beneše, režiséra Otakara Vávry a herce Olega Reifa nikdo jiný z našich herců či jiných tvůrců, řekl: „Báli se! Ale počkejte za pár roků. Budou 
o ní natáčet filmy, dělat divadelní hry. A budou se v tom předhánět."

Herci

Autor: Gabriela Kováříková

6.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Češi jsou ve srovnání s Evropany ranní ptáčata

Ilustrační foto.
15

Jaké budou moderní sklady? Plné robotů a 40 metrů vysoké

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

Geolog: Sesuvy na trase přes České středohoří nikdy hrozit nepřestanou

Posudky geologické služby v 90. letech umístění dálnice právě sem zásadně zamítaly. Zároveň navrhovaly mnohem bezpečnější řešení. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení