Letní filmovka jako kaleidoskop snímků, lekcí a tvůrců

V sobotu oficiálně a v neděli 2. srpna fakticky skončil 35. ročník Letní filmové školy. Oficiální zakončení mělo ovšem v tradici filmovky uvolněnější podobu, organizátoři povinné díky sponzorům a krátké shrnutí akce pojali formou improvizační rozhlasové scénky. Poté představili výsledky filmových dílen, které se na festivalu konaly.

Amatérské nadšení, které charakterizovalo tyto krátké filmové pokusy, ani motto Všechno bude zítra, kterým zavtipkoval ředitel akce Pavel Bednařík, už nejsou klíčová slova pro popis Letní filmové školy. Ačkoliv ani letos nebyla nouze o některé organizační nedokonalosti a přehmaty, letošní ročník potvrdil loni započatý nový směr a LFŠ se začíná usazovat jako akce věrnější svému názvu, jako festival nabízející setkání s tvůrci, přednášky, diskuse a méně známé filmy.

Improvizační hra

Divák za to musí „platit“ tím, že v programu nenajde moc atraktivních titulů. Možná proto, pokud se tu nějaké proslulé filmy hrály, jako například Pianistka, byly nabité,

k překvapení organizátorů, kteří film naplánovali do menšího kina, i jeho kameramana Christiana Bergera, který si myslel, že kontroverzní drama oceněné v Cannes 2001 už všichni viděli. Návštěvníci ale zase měli možnost poznat třeba belgický surrealismus i prakticky – prostřednictvím „Lekce filmu“ Raoula Servaise. Mohli lépe pochopit, jak točil György Pálfi svůj poslední film Nejsem tvůj přítel, s nímž letos soutěžil na karlovarském festivalu, maďarský experimentátor totiž zapojil několik diváků do metody improvizační hry, s níž natáčel.

Také hlavní host, uznávaný kameraman Christian Berger, tu měl reprezentativní přehlídku své práce a navíc nechal zájemce sáhnout na svůj inovativní systém svícení, který vymyslel. Z jeho podstatných děl chyběla jen Bílá stuha, letošní vítěz v Cannes, ta ovšem nemá filmové kopie, které by producenti pustili na jiný než áčkový festival.

Nejzásadnější problém loňského ročníku, nedostatek kapacit, organizátoři letos vyřešili přidáním čtyř dalších sálů. Tím odpadly skoro všechny fronty, kromě těch na sluchátka, která tu jsou stále ještě občas potřeba, protože ke všem filmům se nemohly dopředu připravit titulky. Letos navíc přijelo méně návštěvníků, dohromady 4770, z toho 601 hostů, oproti loňsku klesl především počet jednodenních akreditací, a to o více než polovinu. Filmů se v deseti dnech promítalo 493, 241 z nich bylo celovečerních.

IVA PŘIVŘELOVÁ