VYBERTE SI REGION

Liška: Čerpal jsem z životních zkušeností

Brno - Absolvent Janáčkovy akademie múzických umění Pavel Liška si zahrál v HaDivadle i v pražském Národním divadle.

31.3.2008
SDÍLEJ:

Z filmu Venkovký učitelFoto: DENÍK/repro

Držitel Českého lva se do třetice spojil s režisérem Bohdanem Slámou a ztvárnil titulní roli v poetickém snímku Venkovský učitel, který před několika dny s velkým očekáváním vstoupil do českých kin.

O Liškově hereckém výkonu zatím domácí kritika hovoří výhradně v superlativech.

Ve středu měl premiéru nový film Bohdana Slámy Venkovský učitel, v němž máte hlavní roli učitele Petra. Jak jste se s jeho postavou sžil?
Je to velmi dramatická role, čerpal jsem z vlastních životních zkušeností. Dramata se odehrávají v každém z nás. Ale tady došlo k tomu, že jsem pro některé stavy duše žádné vlastní zkušenosti neměl. Musel jsem daleko více hledat inspiraci jinde, zapojit svou emotivní představivost a pak si to dát vše nějak dohromady.

Učitel Petr je uzavřený, citlivý, osamělý a zklamaný životem. Ve kterých z jeho vlastností jste tedy našel sám sebe?
V těch zásadních věcech jsem s jeho povahou neměl společného nic. Ale každý člověk se ocitne v těžkých situacích. Aprávě tuto těžkou situaci učitel řeší, navíc velmi akčně. Odejde pryč od lidí, sám k sobě, aby měl na sebe čas a prostor. Přesto si myslím, že tu největší motivaci a podobnost hledá herecsám v sobě. A tak to mám i já.

Ve filmu hraje i Zuzana Bydžovská, která je vaší kolegyní i v Divadle Na zábradlí. Lišila se něčím vaše filmová spolupráce od té divadelní?
Se Zuzkou spolu v divadle hrajeme v představení Perfect Days, kde představuji jejího milence. Práce s ní na Venkovském učiteli pro mě byla velká radost. Kromě toho, že je to skvělá a velmi emotivní herečka, je to i dobrý člověk. Možná to ani neví, ale moc mi s učitelem pomohla.

Venkovský učitel je homosexuál, což zdůraznila většina recenzí na film. Kouzlo Venkovského učitele je však přece úplně v něčem jiném, nemrzí vás to?
Je mi to popravdě řečeno jedno. Vyzdvihují to, protože je to atraktivní téma. Ale nehrál jsem homosexuála, já jsem hrál učitele, který je mimo jiné také homosexuál a nachází se v těžké životní situaci. Ten film je totiž hlavně o lásce, o jejím hledání, o hledání sama sebe, o přátelství a o odpouštění.

Jaká byla vlastně vaše cesta do Národního divadla?
To bylo ještě v době působení Josefa Kovalčuka, mého učitele na JAMU. Od druhého ročníku jsme si začali tykat. Hodně si tím naběhl a myslím, že toho pak litoval. Opil se s námi na festivalu studentských divadel v Bratislavě a tykání mi sám nabídl. Když pak byl v Praze v Národním, ze srandy se mě občas ptal: Kdy půjdeš za mnou do Národního? Já na to: Tak něco vymysli. Takhle jsme se provokovali, ale ani on ani já jsme to nemysleli nijak vážně. Pak přišel Vladimír Morávek a řekl, že mě chce do role vodníka v Lucerně. Chodil pak na naše zkoušky a hrozně se při nich bavil. Úplně se zajíkával smíchy, když jsem dával panu Lukavskému kravaty a drze mu odsekával.

Po odchodu do Prahy jste se oženil s Kristýnou Bokovou, dcerou známého disidenta Johna Boka. Jak vycházíte s jejím otcem?
John je věčný bojovník za spravedlnost a poctivý člověk, ale o to těžší je to s ním doma. Když jsem do jejich rodiny přišel poprvé, nestačil jsem se divit. Byli strašně hluční, svérázní, ale zároveň se všichni milovali. A tak i já jsem měl s Johnem své bouřlivé období. Ale myslím, že teď už to na něho trochu umím, a že se máme rádi a respektujeme se. On je totiž výborný dědeček.

Spolu s Janem Třískou, Václavem Vydrou, Helenou Zeťovou a Richardem Krajčem jste na billboardech podporoval pořádání olympijských her v roce 2016. Visel jste na kruzích zavěšený nad Brnem. To byl váš nápad?
Tehdy se v Praze dělal takový průzkum a zjišťovalo se, kdo je pro olympiádu. Ajá jsem byl jedním z těch, kdo si to přál. Proto jsem vlastně nafotil kalendář, který se nakonec objevil i na billboardech. Nápad s kruhy nebyl zmé hlavy, ale protože cvičím a posiluji, řekl jsem, že tam vydržím. Byla to proměsvým způsobem taková výzva.

Co děláte, když zrovna nehrajete v divadle či ve filmu?
Baví mě mít volný čas. Nejsem typ, který když nemá práci, propadá panice. Užívám si volna se synem Šimonem a manželkou Kristýnou. Pořád na malého civíme a říkáme si, co jsme to vlastně přivedli na svět.

Autor: Markéta Stulírová

31.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies