VYBERTE SI REGION

Malá pražská kina jsou opět na vrcholu. Návštěvnost roste

Praha /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Malá metropolitní kina jsou opět vyprodaná. Mnohá z nich přitom ještě nedávno řešila těžkou finanční situaci. Konec devadesátých let pro ně totiž znamenal příchod nové konkurence velkých multiplexů. Návštěvnost malých sálů klesala a lidé dávaly přednost velkým digitálním obrazovkám a kyblíkům s popcornem.

5.2.2013 1
SDÍLEJ:

18.10. 2007 se konalo znovuotevření nově zrekonstruovaného kina Bio Oko.Foto: Deník

Loni se situace obrátila. Za renesancí malých kinosálů stojí podle jejich provozovatelů detailně propracovaná dramaturgie i technické inovace, kterými se přibližují velkým multiplexům. Například kino Světozor se dvěma sály loni přivítalo nejvíce filmových fanoušků v novodobé historii, a to téměř 113 000. Do komorního kina Mat, jehož sál má kapacitu pouhých 46 diváků, zavítalo loni 21 000 lidí, o rok dříve přitom návštěvnost dvacetitisícovou hranici nepřesáhla.

„V loňském roce byla průměrná měsíční návštěvnost přibližně 9 500 diváků v kině Světozor, 5000 v kině Aero a asi 5300 v Biu Oko," říká Jan Noháč ze společnosti Aerofilms. Tato tři spřízněná kina v loňském roce obohatily své služby o portál Aerovod, který umožňuje legální sledování filmů on-line. Aero navíc na podzim přivítalo diváky po rozsáhlé rekonstrukci. Malá kina nepromítají jednotlivé filmy tak četně jako multiplexy, za jejich úspěchem stojí programová pestrost.

Promítání pravých filmů

„Naším cílem je provozovat dramaturgicky jasně vyhraněné kino, do kterého chodí diváci, protože jinde především v multikinech takovou nabídku nemohou nalézt," říká David Havas z Národního filmového archívu. „Konkrétně v Ponrepu nejsme oproti moderním multiplexům digitalizováni, na druhou stranu se tak pomalu stáváme jediným kinem, které promítá z filmových kopií, tedy promítá „filmy" a nikoli digitalizovaná data," dodává.

Bio Oko, Světozor i Aero naopak přešla na digitalizovanou projekci. „V našich třech kinech máme špičkovou techniku. Většina multiplexových sálů není takto kvalitně vybavena," zdůrazňuje Jan Noháč. „Na druhou stranu multiplexy vyrostly jako houby po dešti v posledních patnácti letech, jejich výhodou tedy je, že byly stavěny s ohledem na vývoj moderní techniky. V našich kinech už neovlivníme velikost plátna či sklon řad. Samozřejmě prostory rekonstruujeme, ale musíme zachovat základní parametry tak, jak byly před desítkami let navrženy. K tomu ovšem patří i jistý půvab a rituály. Oponu v multiplexu většinou nenajdete, gong oznamující začátek projekce tam neuslyšíte," dodává.

Pestrost programu

Kromě klasického programu se malá kina pravidelně soustředí i na seniory a děti. Například Ponrepo věnuje každou poslední neděli v měsíci jednu projekci se soutěžemi těm nejmenším. Dalším zpestřením programu je promítání němých filmů s živým hudebním doprovodem, základních filmů československé filmové historie s anglickými titulky, ale i přednášky filmových teoretiků.

Malá kina v Praze

„Některé perličky, které udělají velkou radost fanouškům a fajnšmekrům, ale širší publikum si nenajdou, promítneme jen jednorázově. To se týká také alternativního obsahu, přímých přenosů opery či baletu, komponovaných večerů na téma nebo volných cyklů. Takový druh programu je spíše jedinečnou událostí," objasňuje Noháč. Naopak nový film podle něj může v prvních týdnech po uvedení běžet několikrát týdně v každém kině. Celkový počet filmů v měsíčním programu se pohybuje v řádu desítek u každého kina. Jen během víkendu například v kině Světozor promítli devět různých filmů.

Vlastní příběh

To, co se může z technického hlediska jevit jako malá nevýhoda, tedy prostory s desítkami let historie, je zároveň velké plus. „Každé naše kino má svůj vlastní příběh. Lidé dávají menším kinům přednost, protože si k nim mohou vytvořit vztah. Mají svou unikátní atmosféru, nejsou neosobní. O prostory se staráme a snažíme se, aby to bylo vidět a diváci se u nás cítili dobře," říká Noháč.

Aero, Oko a Světozor jsou sice spřízněné, ale zároveň si každé zachovává nezávislost. „Nejsme řetězec. Každé kino má svou tvář a od ostatních se liší. Aero má žižkovský šmrnc a důležitou roli v koloběhu života této čtvrti, Oko si získalo přízeň mladých, kteří se sem sjíždějí z celého města. Světozor zase kombinuje filosofii moderního nezávislého kina s tradicí velkého biografu v centru města, ve kterém se odehrávaly premiéry mnoha slavných filmů," dodává Noháč. A pro tyto shodné parametry lidé řadí další historické kino, Lucernu, mezi ta „malá", ačkoli je se 454 místy největším sálem v Praze.

ANKETA: Chodíte raději do malých kin?

Lenka Křesťanová, Praha 3

Záleží na tom, co chci vidět za film a kdy ho hrají. To rozhoduje. Chodím ráda i do multiplexů. Ale kvůli neprofesionalitě mám ráda jen některé z provozovatelů velkých kin. Mnohé mají dobré zákaznické výhody, které se vyplatí využívat. Z malých kin navštěvuji nejčastěji Světozor, Oko, Aero, ale taky Atlas, kde se dají chytit i filmy, které už nejsou tolik nasazené. Naposledy jsem byla ve Světozoru na Nespoutaném Djangovi s pivem v kelímku.

Jonáš Kucharský, Praha 6

Určitě chodím raději do těch malých. Je tam komornější atmosféra a především mně vyhovuje typ jejich servisu spojený s osobním přístupem ke každému zákazníkovi. Prostě raději si dám kávu nebo pivo než popcorn a coca-colu. Nicméně proti multiplexům nic nemám. Naposledy jsem byl ale právě v malém kině, v holešovickém Bio Oku na experimentálním filmu Holy Motors. Oko je i místo, kde se setkávám s přáteli. V multiplexu ne.

Táňa Zabloudilová, Praha 7

Ta malá, jednoznačně. Sice nevím, kde je Evald nebo Ponrepo, protože původně nejsem z Prahy a žiji tu jen pár měsíců. Byla jsem tu zatím jen v Bio Oku a Světozoru. V Oku se mi líbí taky jejich film „naslepo", kdy nevíte, na co vlastně jdete. Naposledy jsem viděla film Hon, také v malém kině, ale v brněnském. Malá kina mají svoji atmosféru a nehrají většinou hloupé filmy. Mají pestrý program a je v nich člověku příjemněji.

Jiří Králík, Praha 4

To nemohu jednoznačně říct. Do kin chodím obecně hodně rád a taky hodně často. Záleží vždycky na tom, na co zrovna jdu. Pokud jdu na nějaký artový film, preferuji raději menší kina. Pokud se ale těším na vizuální zážitek, radši volím kino s lepší technikou tedy multiplex. Z těch malých mám určitě nejraději Světozor, Aero a Lucernu. V té jsem byl také naposledy, a to na dokumentárním americkém filmu Samsara.

Autor: Kateřina Chvátalová

5.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies