VYBERTE SI REGION

Marta Kubišová: Proboha, tohle všechno ta kamera vidí!

Praha /ROZHOVOR/ - Magický hlas rebelky. Tak se jmenuje dokument, který věnovala Olga Sommerová zpěvačce Martě Kubišové a který o víkendu představily obě dámy na karlovarském festivalu. Po Věře Čáslavské další z žen, jež dokázala čelit totalitnímu režimu pevností názorů a uchovat si vnitřní svobodu. Navzdory tomu, že po srpnu 1968 obětovala na oltář cti svou pěveckou kariéru. Ostatně publikum Malého sálu vzdalo zpěvačce hold aplausem vestoje.

8.7.2014 1
SDÍLEJ:

MAGICKÝ HLAS REBELKY. Tak se jmenuje dokument, který Martě Kubišové věnovala Olga Sommerová. Na snímcích zpěvačka nyní s Václavem Neckářem.Foto: archiv

Když se vám o dokumentu Olga Sommerová poprvé zmínila, co jste jí řekla?

Že to nepřipadá v úvahu. A ať to zkusí za rok… Jenže byl nablízku Milan Hein a začal za Olgu hrozně lobbovat: jak je dobrá dokumentaristka a že to bude fajn. V tu dobu jsme zkoušeli původní český muzikál Touha jménem Einodis o baronce Sidonii Nádherné, takže Olga vpadla rovnou do korepetic. Já se v tom právě topila jak malé dítě, zpívám i druhý hlas, nešlo mi to, no byl to nářez.

To asi panovala občas nervozita. Taky jste někdy poslala kameru k šípku?

To se ví. Když natáčení někdy přesáhlo dvanáct hodin, řekla jsem stop. Nebo jsem třeba nechápala, proč nás s Petrem Maláskem, když jsme na open air festivalu odehráli koncert a byli v tom vedru úplně vyřízení, vlečou s kamerou ještě někam na kopec. V den premiéry muzikálu na Letní scéně Divadla Ungelt ze mě zase odkapával pot a já si říkala: proboha, tohle všechno ta kamera vidí! To jsem taky protestovala…

Inu dokumentaristé jsou nelítostní. Mimochodem, seznámila jste se na začátku se scénářem?

Ne, Olga byla tajnosnubná. Těžce se improvizovalo.

Olga kontaktovala v dokumentu všechny klíčové muže vašeho života, soukromého i profesního. S výjimkou otce vaší dcery Kateřiny, režiséra Jana Moravce. Proč?

Drží se teď hodně v ústraní, nejsme v kontaktu, žije s novou ženou mimo Prahu a moc se s lidmi nestýká.

Marta Kubišová za mladaDozvěděla jste se o sobě během natáčení něco nového?

Jo. Že všichni ti chlapi, co mě fotili a točili se kolem mě v první kariéře, byli do mě zamilovaní. A to mi řekli až teď po letech, chápete to?

Pro vašeho prvního muže, režiséra Jana Němce, jste byla osudovou láskou. Sám to ve filmu přiznal. Který z vašich mužů byl naopak klíčový pro vás?

Bohuslav Ondráček, náš někdejší producent a skladatel. Bylo to na začátku mé pěvecké kariéry a trvalo to velmi krátce. Otevřel mi oči, jak to v životě chodí. Pořád mi tvrdil, že je volný, pak se ale ukázalo, že je ženatý. Během dalších let naší spolupráce jsme se však stali dobrými přáteli.

Jak vidíte zpětně svůj život?

Dívám se na něj jako na osud jiného člověka. Odehrál se v takových kotrmelcích, že jsem vždycky jen koukala. Ale zase jsem se dokázala vcelku rychle adaptovat. Za největší počin považuju narození své dcery. Dala jsem si tehdy velký úkol: Že ji navzdory předešlé ztrátě dítěte prostě donosím a z toho těla dostanu živou ven!

Ničeho nelitujete? Nikdy jste ani na chvíli nezapochybovala o rozhodnutí přestat zpívat?

Ne. To bylo jasné rozhodnutí. Pravda, páni papaláši mi to dost usnadnili…

Máte na mysli ty pornofotky?

Ano. Ty trapné fotky, které udělali tak neohrabaně a hnusně. Kdyby si aspoň dali práci a vyrobili koláže. Ale to byly obyčejné fotky, kde byla s nahatým klukem na první pohled úplně jiná holka. Nahráli mi ukrutně na smeč. A tak i když jsem původně nevěřila, že by si něco takového režim dovolil bylo hotovo. Jak přišli novináři s napsanými prohlášeními o schválení normalizace, já řekla: to ne, to bude až číslo dvě, nejdřív se chci dozvědět, kdo je na těch pornofotkách a pak se budeme bavit o politice.

Ve filmu jste si zasmutnila, že navzdory nadějím po revoluci už přes dvacet let čekáte, že se slovy vaší slavné písně „vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide navrátí" a ono pořád nic. Jak se s tím jako občanka téhle země smiřujete?

No, je to tak. Těžce. Jediné, co vím, je, že všichni, co se nechali přesvědčit, že bez nich ta politika nepůjde, obětovali život a svou tvorbu na oltář vlasti. Podle mě nemá kumštýř v té nesmiřitelné oblasti politiky šanci obstát. Když nejdete s těmi všemi vlky, trápíte se a navrch dostanete stejně pěkný kapky. Utíkat člověk nemá kam. Já mám pořád stejný pocit že to tu za jakéhokoli režimu doklepu.

Autor: Jana Podskalská

8.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies