VYBERTE SI REGION

V Milovicích začalo natáčení filmu 1864 o dánsko - německé válce

Milovice - Natáčení historického eposu s názvem 1864 začalo v Milovicích už 8. dubna. Filmaři se vypravili do bývalého vojenského prostoru u letiště Boží Dar. Dánská společnost Miso Film v koprodukci s českou produkční společností Sirena Film tu natáčí od 8. dubna historický epos s názvem 1864.

14.4.2013
SDÍLEJ:

Letiště Milovice. Foto: Deník/ Petr Bělka

Z dílny filmařů vznikne celovečerní hraný film a osmidílný seriál, který bude dánská televize vysílat v roce 2014. Film i seriál jsou volnou adaptací bestselleru dánského spisovatele, Toma Buk-Swientyho, Slagtebænk Dybbøl a Dommedag Als.

Nabírá se kompars

Filmaři už v těchto dnech staví v lokalitě Pod Benáteckým vrchem kulisy. „Budeme pracovat v lesích kolem milovického letiště od dubna do července," uvedl vedoucí produkce společnosti Sirena film Pavel Műller s tím, že společnost spolupracuje i s milovickou radnicí, které přispěje na dětský den a zajistí dětem ukázky.

Nyní ještě probíhají nábory lidí do komparzu, který bude ve filmu potřeba. Casting studio, které potřebné lidi zajišťuje, dalo výzvu na milovické webové stránky. „Hledáme do komparzu muže ve věku 18 – 35 let jako vojáky a dále muže 36 – 50 let jako civilisty a vojáky," uvádí agentura ve výzvě. Podmínkou jsou polodlouhé 
a krátké vlasy.

Krvavá dánsko - německá válka

Jde o bestseller popisující krvavou dánsko - německou válku, která vyvrcholila v dubnu 1864 bitvou u Dybbøl Mill, následkem které přišlo Dánsko asi o třetinu svého území. Příběh se zaměřuje na události, které vedly k tomuto osudovému dějinnému zvratu a také na lidské a politické důsledky, které měla tahle bitva pro Dánsko a celou Evropu. Příběh se odehrává nejenom v Dánsku, ale i v Německu a dalších zemích a svým poselstvím oslovuje celé evropské publikum.

Film i televizní seriál režíruje uznávaný dánsky scénárista a režisér Ole Bornedal, u nás známý hlavně svým kultovním filmem Noční hlídač (1994), ale také pozdějšími filmy jako Dina (2002), Tak trochu jiná love story (2004), Záskok (2007) a dalšími.

O projektu říká: „1864 není válečný film. Je to příběh země, oblasti a lidí, kterých život byl po generace ovlivněn absurdními politickými zájmy a rozhodnutími, groteskními komplikacemi a lidskými obětmi, které pronikly do duše této země a celé severní Evropy."

Projekt získal „pobídku“

Důležitým koproducentem projektu je i Dánská veřejnoprávní televize DR, dále se na financování podílí TV2 Norsko, TV4 Švédsko, ZDF, Arte a Česká televize. Projekt získal finanční podporu od Nordisk Film & TV Fond, SF Film, the Danish regional film fond FilmFyn, Bitten & Mads Clausens Fond.

1864 je také jedním z projektů, který získal pobídku v rámci Programu Podpory Filmového průmyslu České Republiky.

Českým koproducentem projektu 1864 je pražská produkční společnost Sirena film, která má za poslední léta už několikanásobnou zkušenost se spoluprací s Dánskem, posledně šlo o koprodukci se společností Zentropa na filmu Královská aféra, oceněného na Berlinale 2012 a nedávno nominovaného na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

„Projekt 1864 navazuje na naši úspěšnou spolupráci s Dánskem, která teď přináší své ovoce – v nominaci na Oscara pro Královskou aféru," říká producentka Kristina Hejduková ze Sirena Film.

Autor: Milena Jínová

14.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
5

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies