Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladana Terčová: Mladí už komedie netočí. Doba je vážná

Písek /ROZHOVOR/ - Ačkoli představuje pouze díla začínajících tvůrců, každý rok přiláká do jihočeského města i velice známá jména. Mezinárodní festival studentských filmů v Písku letos navštíví například Filip Renč, David Ondříček či Petr Brukner. Začne již ve čtvrtek a potrvá do neděle. „V soutěži máme 43 filmů z 21 zemí světa. Zajímavé je sledovat v nich kulturní rozdíly," říká ředitelka Vladana Terčová.

4.10.2012
SDÍLEJ:

Vladana Terčová, ředitelka Mezinárodního festivalu studentských filmů.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Festival se uskuteční podvanácté. Je příprava už rutinou nebo 
s tím pořád máte dost práce?
Já bych řekla, že je to rok od roku horší. Člověk by čekal opak, jenže my se snažíme nejen udržet laťku, ale pořád ji i trochu zvedat. A o to je to náročnější. Děláme toho víc a víc za méně a méně peněz.

Kdy začínáte akci připravovat?
Vlastně už teď chystáme příští ročník, natáčíme znělky. Z těch potom vychází styl, téma festivalu a celý rok také sháníme peníze.

Jaký je o festival zájem ze strany tvůrců – studentů?
Tohle je úžasná věc v tom, že už jsme si docela udělali jméno a nemusíme složitě shánět filmy. Obvykle se nám zájemci hlásí ještě předtím, než vypíšeme nové výzvy. 
Z toho máme velkou radost. Letos budou v soutěži filmy 
z 21 zemí, dokonce i exotických jako je Jižní Korea, Indonésie nebo Jižní Amerika.

Podle čeho filmy do soutěže vybíráte?
Máme tři základní kategorie – nejlepší hraný film, animovaný a dokumentární. Podmínkou je, že nesmí přesáhnout třicet minut, ale žánr už nerozlišujeme, necháváme tvůrcům velkou volnost. Do soutěže vybíráme samozřejmě podle kvality, máme jakousi předporotu složenou z našich pedagogů, kteří určí filmy do užšího výběru. Absolutní vítěze pak vybere hlavní porota, v níž zasedají přední osobnosti.

Kolik filmů tedy musí vidět první porota?
Většinou přes dvě stovky, takže je to hodně náročné.

Filmy pochází z rozmanitých zemí. Jsou vidět kulturní rozdíly?
Podle mě rozhodně ano. Liší se hlavně témata. Neumím přesně říct, která země točí jaké filmy, ale je poznat, že snímek pochází například z Asie. Vždycky se tam objeví něco jiného, co tomu dá odlišný nádech, co by Evropana nenapadlo. Na festivalu to můžeme krásně porovnávat, a to je na tom právě zajímavé.

Máte několik stálých hostů, mimo jiné Davida Ondříčka nebo Ivana Passera. Jak se vám je podařilo získat?
Asi tím, že se jim tady líbí a oceňují přátelskou atmosféru, neformálnost a to, že se mohou setkat s mladými tvůrci. Mohou jim jednak předat své zkušenosti, ale také si třeba vytipovat budoucí kolegy. To se často stává. Právě David Ondříček si tady vybral řadu spolupracovníků.

Budou mít návštěvníci festivalu možnost tyto hosty potkat?
S porotci se setkají vždy v kině a mohou je oslovit, i když je potkají jen tak na ulici. Porotci se každý rok obměňují. V posledních letech dodržujeme pravidlo, že je mezi nimi minulý vítěz hlavní ceny, letos je to shodou okolností náš absolvent Jan Vejnar. Dále bude v porotě profesor z jihokorejské univerzity Yangil Kim, dokumentarista BBC Nick Gray, režisér Filip Renč a slovenský režisér Dušan Trančík.

Pravidelně k vám jezdí i Eva Zaoralová, která má zkušenosti s pořádáním obrovského filmového festivalu v Karlových Varech. Využíváte toho nějak?
Radíme se například o výběru filmu na zahajovací večer, protože ona má obrovský přehled o světové kinematografii. Myslím, že má také ráda náš festival právě proto, že je to zase něco trochu jiného než v Karlových Varech.

Kolik přijde obvykle diváků?
My to nevíme úplně stoprocentně, protože nemáme všechny akce zpoplatněné. Například workshopy jsou zdarma, takže to jen odhadujeme podle kapacity. Myslíme si ale, že za tři dny festivalem projde zhruba sedm tisíc lidí.

Myslíte, že vám ohledně návštěvnosti pomohlo, že skončil Festival nad řekou?
Ten přišel dávno po nás, tradici jsme tu založili spíš my a já si nemyslím, že to byla konkurence. My se orientujeme na mladší věkovou kategorii a akci máme v jinou roční dobu, než byl Festival nad řekou. Neřekla bych, že to mělo na návštěvnost nějaký větší vliv.

Když se podíváme na letošní program Mezinárodního festivalu studentských filmů, co byste doporučila?
Připomněla bych určitě Jana Šibíka, který tu bude mít krásnou výstavu. Její vernisáž a beseda s autorem je už ve čtvrtek. Potom máme na programu velmi zajímavou přednášku kulturního antropologa Michala Josephyho, který získal spoustu cen, nebo už zmíněného dokumentaristy Nicka Graye. Myslím, že autor, který projel celý svět s kamerou v ruce, bude mít rozhodně o čem vyprávět. Mladí návštěvníci určitě ocení vystoupení kapel, budeme tu mít i hudební workshop Škola hitu. A pak samozřejmě spoustu zajímavých studentských filmů.

David Ondříček také uvede svůj nový snímek Ve stínu. To je jediný nestudentský film, který se tu promítá?
Máme takovou tradici, že na zahajovacím večeru máme hraný profesionální film 
a snažíme se získat nějakou novinku. Loni to byl film Rodina je základ státu, který pak získal spoustu cen a my ho tu měli v předpremiéře. U Ve stínu jsme sice předpremiéru nestihli, ale je to těsně.

Vy si dokážete festival užít nebo je to jenom spousta práce?
Abych pravdu řekla, tak si ho moc neužiji. Strašně bych si přála jednou to změnit, ale to bych nemohla to, co dělám. Je to prostě práce a za tři dny se musí zvládnout opravdu moc věcí. Je to vlastně spíš permanentní stres, protože všechno musí klapnout.

Je přesto v programu něco, na co si chcete vyhradit čas?
Hrozně se těším právě na film Ve stínu. Na zahajovacím večeru, kde se promítá, stejně být musím, takže si ho nenechám ujít. Pak bych ještě chtěla stihnout nějaký workshop a  zajímavá bude sekce handicapovaných tvůrců, Tam jsme přizvali i Světlušku s kavárnou Potmě, to si chci také vyzkoušet, určitě to bude silný zážitek.

Na festivalu se setkáváte se studenty. Vidíte talenty, má tahle branže budoucnost?
Určitě, samozřejmě. Je ale pravda, že film se proměňuje, hlavně co se týče témat. O komedii téměř nezakopnete, všechno jsou to taková vážná témata, hodně násilí i deprese.

Čím to je?
Řekla bych, že je asi taková doba. Humor se nějak z našeho světa vytrácí. Nevím, čím přesně to je, ale opravdu se v poslední době objevují hodně těžké filmy. Zajímavé, technicky perfektní, ale vážné.

Jak se vůbec před dvanácti lety zrodil nápad na festival studentských filmů?
Byl to nápad mých rodičů, kteří založili filmové školy v Písku a chtěli, aby studenti měli srovnání se světem. Aby nekoukali jen na to, co se děje tady, ale aby se mohli podívat i na tvorbu odjinud a třeba z ní brát inspiraci.

Jaké máte ohlasy? Chodí i jiní diváci než studenti?
Určitě. Máme už i takové štamgasty, kteří se vždy těší 
a předem píší. Musím říct, že se to týká všech věkových kategorií. Zajímá to i starší diváky a chceme také zapojit školy. Letos pro ně navíc máme soutěž – každý si může vzít kameru, mobil nebo foťák a natočit krátkou reportáž, takže se snažíme trochu podnítit možné budoucí studenty.

Hosté festivalu

Filip Renč
Herec a režisér. Natočil dosud šest celovečerních filmů, např. Rebelové, Román pro ženy a Hlídač č. 47.

David Ondříček
Režisér. Debutoval snímkem Šeptej, úspěch měli Samotáři. 
V Písku uvede novinku Ve stínu.

Karel Smyczek
Režisér. Proslavil se snímkem Sněženky a machři. Natočil také pohádku Lotrando a Zubejda a řadu seriálů.

Petr Brukner
Člen Divadla Járy Cimrmana, rodák z Písku. Objevil se také v seriálu Bylo nás pět a řadě filmů.

Jan Šibík
Fotograf časopisu Reflex. Je známý svými snímky z válečných konfliktů. Získal třetí místo v soutěži World Press Photo.

Autor: Andrea Zahradníková

4.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Martin Kratochvíl.
5

Týdenní zkrat: Pojistka na blbost

Následky bouřky na Horšovskotýnsku.
118

Bez elektřiny desítky hodin, stojí i některé vlaky. To je účet páteční bouřky

V Evropě se odehrálo pět krvavých útoků v rozmezí pouhých 48 hodin

Uplynulých 48 hodin bylo pro Evropu tragických. Odehrálo se celkem pět útoků, které si vyžádaly nespočet zraněných a také mrtvých. 

Zakladatel Microsoftu objevil v Pacifiku americký křižník potopený před 72 lety

Těžký křižník USS Indianapolis pohřbily vlny Tichého oceánu v samém závěru druhé světové války. Osud bezmála 1200 mužů na palubě zpečetilo torpédo vystřelené z japonské ponorky na konci června 1945. Jeho příběh dnes díky týmu Paula Allena, spoluzakladatele Microsoftu, znovu ožívá.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

/ROZHOVOR/ Režisér filmu Václav Marhoul, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dítě vběhlo pod auto, poté následovala rvačka dospělých

K těžké dopravní nehodě došlo v sobotu kolem 18. hodiny v části obce Filipov na Čáslavsku. Čtyřleté dítě tam vběhlo pod kola projíždějícího osobního auta. Vrtulník letecké záchranné služby ho s vážným zraněním přepravil do pražské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení