VYBERTE SI REGION

Mušketýři znovu nastartovali mou kariéru, říká slavný režisér Richard Lester

Praha /ROZHOVOR/ – Filmový festival Febiofest, který se nyní po pražském zakončení přesouvá do krajských měst, měl letos mimořádné štěstí na hosty. Jedenaosmdesátiletý režisér Richard Lester, stvořitel filmových Beatles, Tří mušketýrů a satiry Jak jsem vyhrál válku patřil s Geraldine Chaplin k ozdobám pražského finále. S noblesou a upřímnou zvědavostí si festival užíval, žádnou otázku nenechal nezodpovězenou.

25.3.2013
SDÍLEJ:

Filmový festival Febiofest, který se nyní po pražském zakončení přesouvá do krajských měst, měl letos mimořádné štěstí na hosty. Jedenaosmdesátiletý režisér Richard Lester, stvořitel filmových Beatles i Tří mušketýrů, patřil k ozdobám. Foto: Deník/Martin Divíšek

Věděl jste, že se tu potkáte se svou filmovou královnou z Mušketýrů?

Vůbec! Řekli mi to až po cestě z letiště. To jsem tedy koukal. Víte, že je to čtyřicet let, co jsme spolu natáčeli Tři mušketýry? Geraldine musí být pěkně stará, řeknu vám…

Kdyby vás slyšela…

Ale jděte, ona měla vždycky smysl pro humor. Naštěstí. A na rozdíl od jiných hereček.

Vybavuje se vám nějaká silná vzpomínka spojená s Geraldine v rámci natáčení Mušketýrů?

A sakra. Čtyřicet let, to je doba, špatně se po takové době vzpomíná. Dejte mi chvíli. - Možná tohle:  Když zavřu oči, vidím Geraldine, jak sedí na koni a zpod nádherných šatů ji koketně vykukuje koleno, kterého se dotýká Ludvík, respektive Jean-Pierre Cassel. Byl to takový magický okamžik, rozkošná chvíle, v níž byla spousta emocí a vlastně celý Alexandr Dumas. Vypadali skvostně.

Nakolik důležití byli vlastně ve vaší kariéře filmoví Tři mušketýři?

Hodně. Víte, měl jsem to štěstí, že jsem zažil úžasnou éru 60. let. Hnutí Free Cinema v Anglii bylo silné a zrodilo mnoho zajímavých filmařských osobností. Vzpomínám si, že jsem v roce 1968 ještě byl pln euforie na filmovém festivalu v Cannes. A pak přišlo velké zklamání a vystřízlivění. Po tom krásném optimismu raných 60. let a pocitu, že můžete dělat cokoli chcete, jako když utne. Do filmu se promítly nastupující celonárodní problémy, společnost byla na kolenou a lidé zlomení. Seděl jsem v obýváku a řešil, že po tomhle zklamání asi nebudu moci v tvorbě pokračovat. Takže filmová adaptace Tří mušketýrů byla pro mě začátkem 70. let skvělou příležitostí! Možností vyprávět fantastický příběh, čistou filmařinou a s dobrými lidmi.

Přinesl vám filmový Dumas pak nové režijní nabídky?

Ano, lze to tak říct. Nastartoval mi znovu kariéru. Mušketýři mi přinesli nové filmy jako Ohrožení Britannicu, Royal Flash nebo Robin a Mariana.

Vaše jméno je neodmyslitelně spojeno i s filmy s Beatles – Help! a Perný den. Jaké bylo je režírovat?

Vcelku zábavné. Protože hráli sami sebe. Kdyby měli ztvárnit nějaké jiné postavy, bylo by to těžší. Mým úkolem vlastně bylo prezentovat je jako kapelu, jejich styl hudby a individuální osobnosti. Měli jsme podobný smysl pro humor, tak to byla velmi příjemná spolupráce. Musel jsem jen vymyslet různé scénáře, aby tyto dva filmy nebyly stejné. U Help! jsem moc nevěděl, jak k tomu přistoupit, nechtěl jsem točit jen barevnou verzi Perného dne. Fiktivní dokument se dá točit jen jednou. A upřímně řečeno, nemohl jsem ani točit jejich soukromí, protože v roce 1965 už žili tak, že by to bylo mládeži nepřístupné…

Jak jste to vyřešil?

Nakonec jsem je nechal na plátně čelit určitým protivenstvím. Líbilo se jim to. Byli hodně vnímaví a otevření všemu, co je zaujalo. Jako třeba jejich pozdější fascinace orientálními naukami. Když jsme točili na Bahamách scénu s koly, zničehonic se k jejich čtyřem kolům přidalo ještě jedno. Jel na něm malý Ind s meditačními brožurkami, které nám všem rozdal. Já tu svou ztratil, ale Beatles u tohohle orientu a mysticismu nějaký čas vydrželi. George Harrison díky tomu přišel k novému hudebnímu nástroji. Ve filmu Pomoc! je scéna v indické restauraci, kam jsme se rozhodli posadit i autentickou indickou kapelu. George jednou přišel na plac a zajímal se,  na co to hrají. To je sitár, řekli a on na to: Můžu si taky zabrnkat? A už u něj zůstal. Byl to doslova historický okamžik.

Pro film je klíčový příběh. Poslední dobou se ale pro řadu filmařů stává důležitější technologie 3D. Co si o tom myslíte?

V životě jsem neviděl jediný film v 3D. Nejsem velký fanda počítačové technologie. Učil jsem se, že nejtěžší je dobře natočit scénu, kdy dva lidé sedí proti sobě u kávy a povídají si. Pokud to dokážete udělat pro diváka zajímavě, je to víc než počítačová scéna se sedmi tisíci lidmi v automobilové bouračce…

Když vám při natáčení Návratu tří mušketýrů zemřel na srdeční kolaps přítel, herec Roy Kinnear, zařekl jste se, že už nenatočíte jediný film. Vydržel jste to?

Ano. A nechybí mi to. Víte, přišla doba, která už je pro jiné filmaře – mladé, kteří experimentují s novými technologiiemi, o kterých jsme mluvili. Já se učil zacházet s detailem, střihem, délkou záběru. Oni pracují s počítači a jiným filmovým jazykem. To už je pro mě jiný svět. Váš režisér Jiří Menzel mi tu říkal, že obdivuje, že jsem dokázal skončit. A přitom je to tak jednoduché!

Co děláte, když netočíte?

Hodně čtu. A vařím – to je moje vášnivá záliba.

Co máte nejraději?

Ryby všeho druhu.

Zaujal vás jako diváka v poslední době nějaký film?

Argo. Velmi profesionálně natočené drama se skvělým střihem. Střih je mimořádně důležitá součást filmu. Říkám to všem začínajícím filmařům.

Viděl jste i některý český film?

Ano. V 60. letech jsem viděl Formanovy snímky – Černého Petra, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko. Výborné. A mám rád vaše animované filmy z 50. let.

V Praze nejste poprvé. Co vás tady zaujalo?

Byl jsem tu v 90. letech. Líbí se mi pestrost vašeho města, jeho genius loci. Kavárničky u Vltavy, galerie, lidé v malých uličkách. Zažil jsem tu i jedno hodně chladné jaro. Tehdy jsme s mou ženou dali místo městu přednost tomu úžasnému teplu, co se linulo zpod sedaček v tramvaji. Vlezli jsme do jedné a jezdili pořád dokola z jedné konečné na druhou…

Autor: Jana Podskalská

25.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies