Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na druhý pohled: Když hrdinství postavy nevyjde na světlo světa

Praha /ROZHOVOR/ – Dva bratři – jeden uhlazený úspěšný podnikatel Karel, žijící v honosné vile, druhý potetovaný námezdní dělník Emil, živořící po ubytovnách. Na první „dobrou" by si asi člověk udělal jasno, s kým má tu čest. Ovšem Na druhý pohled, což je i název nového snímku, který Česká televize uvede zítra ve 20 hodin, není všechno tak jednoznačné.

8.3.2014
SDÍLEJ:

Zleva Jan Fanta, Tomáš Dastlík a Josefína Rašilovová. Foto: Česká televize

Sourozence kdysi rozdělila dramatická situace, jejíž následky si v sobě nesou dodneška. Kdo ji způsobil, který z nich je vlastně morálně čistší? Naprosto bez příkras o tom vypráví režisér Petr Nikolaev, který film natočil podle scenáristy samouka Romana Vojkůvky. Zatímco do role prosperujícího Karla obsadil Davida Matáska, postavu Emila svěřil zatím neokoukané tváři – Tomáši Dastlíkovi, který má angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě.

Kde si vás Petr Nikolaev vyhlídl?

Před lety jsem s ním točil seriál Proč bychom se netopili, měl jsem v něm takovou maličkou roli. Tak si na mě asi díky tomu vzpomněl.

To je dobře… Byl jste určitě rád.

Byl jsem šťastný, že mě vůbec někdo pro televizi oslovil. Jako divadelní herec jsem v takovou příležitost ani nedoufal! Taky když mi Petr Nikolaev volal a nabídl mi roli Emila, což už bylo někdy před rokem, okamžitě jsem souhlasil. Zároveň jsem si v duchu říkal – nezbláznil se? Vždyť vsází na neznámého herce…

A samotný Emil, co jste prožíval, když jste se s ním seznamoval ve scénáři?

Když se mi dostal do ruky, samozřejmě jsem si uvědomil, že jde o velice silný příběh, který se kdykoli může stát. Téma dvou bratrů, z nichž jeden žije v blahobytu se ženou (Vanda Hybnerová) a dětmi (Josefína Rašilovová, Jan Fanta), a druhý – věčně bez peněz – si hraje na drsňáka, totiž už v úvodu klade otázky: Proč tomu tak je, co se vlastně stalo, že každý žije naprosto odlišným způsobem? Postupně při čtení scénáře se mi u Emila začalo otevírat jeho nitro – uvědomil jsem si, že i když se pere se životem, v jádru je to vlastně intelektuální člověk, kterého baví psát. Symbiózu obou těch poloh jsem při přemýšlení o té postavě hledal docela dlouho, snad se mi povedly vyjádřit.

Osobně si myslím, že velmi. Jak se vám vlastně na sebe samého na novinářské projekci dívalo?

No, právě. Nejsem zvyklý na sebe koukat na velkém plátně, navíc v tak velkém rozsahu, jaký role Emila má. Vůbec pro mě bylo všechno zvláštní. Jako když člověk dělá v životě něco poprvé.

Nemrzelo vás jako Emila, že otázka viny a odpovědnosti, které snímek nastoluje, vlastně není jasně zodpovězena?

Vím, o čem mluvíte. Už jako dítě jsem neměl rád, když jsem v televizi viděl, že hrdinství nějaké postavy nevyjde na světlo světa. A možná jsem v dětství někdy něco podobného i zažil, že jsem něco udělal, ale lidé se to nedozvěděli, a pak jsem si v sobě nesl špatný pocit – to se mi do postavy Emila tu a tam promítalo. V jeho případě, řekl bych, si ale každý může odpovědět sám. Zásadní je mravní poselství, které film sděluje, totiž že člověk by měl být vůči ostatním otevřený, rovný, neměl by se nechat zmást předsudky či lhát sám sobě.

A jak se vám zamlouvalo spolupracovat s Davidem Matáskem či Vandou Hybnerovou?

Oba jsou to vynikající herci. Třeba na Vandu se stačí jenom dívat a brát si z ní. Snažil jsem se samozřejmě plnit i nějaké režisérovy připomínky, když byly, a jako filmový a televizní laik jsem nechtěl nic uspěchat. Protože skutečně spousta situací, o kterých hrajeme, je mezních, psychologicky vypjatých. Takže tam jsem si dával trošku „bacha".

Když budou přicházet další filmové a televizní nabídky, potěší vás to?

Samozřejmě, dostat se do filmařských vod, když nejste z Prahy, je strašně těžké. Myslím si, že točit je snem 99 procent herců. Jestli někdo říká, že chce hrát jenom divadlo, tak bych možná jednomu z milionu věřil. Všechno je odvislé od štěstí a příležitostí. Tak uvidíme.

Kdo je scenárista Roman Vojkůvka:

Původní profesí mechanik opravář, dalšími stavební dělník, instalatér, izolatér, údržbář a pokrývač. Psaní scénářů je pro něj ideálním spojením dvou jeho největších zálib: filmu a literatury. Do snímku Na druhý pohled natočil několik vlastních nízkorozpočtových hororů, kromě několika krátkých filmů i dva celovečerní. „Jsem scenárista samouk. Zajímají mě příběhy lidí zdánlivě obyčejných, kteří se musí vyrovnávat s chybami, které udělali a osudy navenek špinavých hrdinů snažící se život změnit. Podobných témat bych se chtěl držet i ve svých dalších scénářích," říká.

A k ději filmu Na druhý pohled dodává: „Oba bratři se rozdílně snaží vyrovnat s prožitým traumatem. Co mají mimo minulost společné, je zarputilost, se kterou se drží svých zásad, i kdyby to mělo mít pro jednoho z nich fatální následky."

Autor: Gabriela Kováříková

8.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Lázně Bohdaneč. Fontána na Masarykově náměstí.
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení