Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nabarvené ptáče je dřina. Musí se dělat srdcem

/REPORTÁŽ/ Letní požár obilného lánu za Konstantinovými Lázněmi vyhlížel jako scéna z filmu. Do adaptace knihy Nabarvené ptáče by sedl jako ulitý. Šlo ale o přírodní divadlo. Režisér Václav Marhoul ten den točil vizuálně krotší záběry. „Kozácký nájezd je teprve před námi,“ shrnul lakonicky.

21.8.2017
SDÍLEJ:

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.Foto: Deník/Zuzana Kyselová

Štáb filmu, který vzniká podle stejnojmenné knihy Jerzyho Kosinského, se ten den usadil nedaleko Konstantinových Lázní. V malebné, mírně zvlněné krajině, kde dvě louky přetíná úzkokolejka. Právě tady se točily důležité záběry filmu o chlapci, jenž je nucen vypořádat se na vlastní pěst s krutostí války i lidí. Kromě mladičkého Petra Kotlára tu uvidíme Harveye Keitela, Udo Kiera, Stellana Skarsgårda či Jitku Čvančarovou. Na nedalekých zahradách se lidé povalovali u bazénu, v údolí na kolejích se ale odehrávalo drama, setkání chlapce se surovým německým oficírem.

„To je právě zajímavý kontrast – slunné dny k temnému příběhu,“ komentuje příslušný obraz režisér. „Vyprávíme téměř beze slov a já teprve teď vidím, jak každý záběr, pohyb herce, rekvizitu i styl chůze ovlivňuje obraz. Sám jsem netušil, nakolik dialog zakrývá jeho podstatu. Je to těžké a jsme na téhle lodi jen dva: kameraman a já. A oba víme, že tenhle film nelze dělat hlavou, jedině srdcem.“

PRO PÉŤU JE KAŽDÁ HVĚZDA DALŠÍ STREJDA 

A jaké to je, mít na place hvězdy jako jsou Udo Kier či Stellan Skarsgård? „Nejdříve jsem z nich měl vítr, ale oni jsou samozřejmě úplně normální, po prvním záběru to ze mě spadlo,“ říká. Svou režijní koncepci jim přiblížil tak, že pustil část nahrubo střižené verze natočeného materiálu. A kvituje s radostí, že jak německý, tak švédský herec přesně pochopili, jaké má „Ptáče“ být a přicházeli s vlastními nápady.

„Stellana musím trochu brzdit. Přece jen mám svou představu, do ní vše nezapadne. Hledám pokaždé vhodná slova, abych neurazil,“ usmívá se režisér. S hvězdami mluví anglicky, občas ale narazí na jazykové limity. „Jednou jsem něco vysvětloval Stellanovi a použil jsem špatné slovo,“ líčí Marhoul. „V obecném překladu je to sice totéž co v češtině, ale v angličtině má jiné konotace. Stellan udělal, co jsem chtěl, ale nebyl spokojený. Po několikaminutovém brífinku jsme si to vysvětlili – oba jsme scénu cítili stejně, ale já ho zmátl nesprávným slovem. Tak jsme se na kolejích objali a všechno bylo zase ok.“ Nejvíc v pohodě je podle něj nejmladší, ale nejdůležitější protagonista, malý Péťa. „Ten hvězdy neřeší. Pro něj je Stellan nebo Udo Kier další Milan Steindler. Další strejda,“ směje se Marhoul.

UKRAJINA BYLA DEPRESE

A zkušenosti z natáčení na Ukrajině? „Deprese,“ říká Marhoul bez zaváhání. „Při natáčení tomu člověk nevěnuje pozornost, ale po práci najednou vidíte, jaká je místní realita – lidi bez práce, bez naděje, vyhaslé pohledy, alkoholismus.“ Zkraje byli vůči štábu nedůvěřiví. „Jsou hrdí, ale ne hloupí, vnímají dobře bezútěšnou existenci. Ten pocit marnosti pak končí pitím, agresí, někdy i patolízalstvím. Až po dvou týdnech se začali trochu usmívat. Překřtili jsme ve štábu Ukrajinu na zemi, kde úsměv a slušnost znamená slabost…“

Výtvarné stránce přikládá režisér s kameramanem Vladimírem Smutným velký význam. „Obhlídky byly velké, sjezdili jsme až padesát luk, než jsem našel tu správnou,“ vysvětluje Marhoul. Jeho důkladnost potvrzují i kostyméři, kteří tu mají u lesa jakousi pojízdnou „základnu“ – věšák s ramínky plné kostýmů a rozložené žehlicí prkno vyhlížejí uprostřed letní louky půvabně. „Mám pocit, že jsem se vrátil do 90. let, kdy se dobové filmy dělaly poctivě,“ říká Petr Pluhař, jenž s kolegyní „oblékal“ mj. film Lidice nebo Habermannův mlýn. „Nic se neodbývá, je tu důležitý každý detail, každý styl. Šaty pro chlapce se šily extra, uniformu pro pana Stellana jsme dovezli až z Polska. Je to radost pracovat na tomhle filmu.“ 

#clanek|3323884# 

Loukou se dolů řítí offroad, z něhož vyskakuje se smíchem Stellan Skarsgård. „Jsem úplně vytřesený, je to tu samý hrbol. Ale aspoň se nenudím,“ směje se Švéd, kterého známe mj. z filmů Mamma Mia!, Muži, kteří nenávidí ženy, Avengers či Nymfomanka. Když uvažuje o „Ptáčeti“, zvážní. „Primitivita chování, jakou Kosinského předloha líčí, je věčný problém lidstva. Jak má někdo jinou kůži, rodinu, kulturu, je štvanou zvěří. Pocházím ze země, kde byla emigrace velké téma, vím, kam Nabarvené ptáče míří,“ naráží na uprchlickou realitu, jež podle něj dává Marhoulovu filmu aktuální kontext. „Dnešní uprchlíci jsou i ze zemí, kde se vyznává fundamentalismus, ale šílenců je malý zlomek. Většina těch, co bloumají Evropou, potřebuje pomoc. Jenže lidská nenávist a odpor k neznámému dělají své. Děsí mě ta rychlost pomluv skrze sítě. Protože to mění náš svět.“  

JSEM TU JAKO TVÁŘ

Marhoulův černobílý snímek vnímá jako unikum. „Je to zvláštní film, odlišný od těch, co jsem točil. Vysoce stylizovaný, černobílý. Tyhle filmy se rodí obtížně, navíc Václava znám už od 90. let, beru ho trochu jako nevlastního bráchu. Proto jsem nabídku přijal. Herci tu toho moc nenamluví, Václav je potřebuje jako určitý typ, tvář. Tak jsem tu jako tvář. Těší mě sledovat, jak pracuje, co se mu rodí v hlavě, jak vede lidi.“ S Petrem Kotlárem si rozumí. „S Péťou se domlouváme lámanou němčinou, je velmi otevřený a vnímavý,“ soudí herec. „Václav mi pustil starší natočený materiál, bylo zajímavé sledovat, jak se hoch mění, protože během natáčení roste.“ 

Česká krajina se mu líbí. „Nejsem tu poprvé, znám váš národ a přírodu. Teď je utopena do slunce, je vedro, ale místo, kde točíme, je krásné,“ říká. „ Byl jsem tu i loni, točili jsme film Borg/McEnroe o slavných tenistech. Miluju vaše jídlo a pivo – když je vychlazené, je lepší než šampaňské…“ Těší se na Mamma Mia 2, o obsazení mluvit prý nesmí, ale hlavní herecká sestava by se neměla příliš měnit. Připouští, že je hodně obsazován do detektivek, i když osobně má raději komedie než temné příběhy. „Nedávno jsem točil skvělou věc, krimi sérii River pro BBC. Hraju detektiva Johna Rivera, chlapíka se zlomenou duší, který se pohybuje mezi životem a smrtí. Je to celé výtečně napsané, dramatické postavy, silné charaktery, nádherná práce!“ říká. A dosvědčuje, že trend psát a točit pro TV produkce je dnes velký a týká se i Švédska nebo Anglie. Sám pracuje hodně, pro film i televizi, ostatně je otcem osmi dětí. „Šest z nich jsou už samostatní jedinci, čtyři působí také jako herci. Ale na dvě mladší ještě musím vydělávat,“ směje se šestašedesátiletý Skarsgård.

Další, podzimní fáze, se má účastnit i americký herec Harvey Keitel. Do českých kin by měl film podle světového bestselleru Jerzyho Kosińského přijít v roce 2019.

Autor: Jana Podskalská

21.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ředitelka Ivanka Kohoutová se svými studenty a podporovateli.
AKTUALIZOVÁNO
23 4

Somálka prohrála. Zákaz nošení hidžábu nebyl diskriminací, tvrdí soudce

Dívčí Hrad. Ilustrační foto.
7

Zámek Dívčí Hrad je opět na prodej, okleštěný od původních pozemků

Malé přestupky, velké havárie. Jaké jsou nejčastější chyby řidičů?

I když patříte mezi ohleduplné řidiče, určitě jste to někdy udělali: troubili, protože auto před vámi na křižovatce nevyrazilo dost rychle, při odbočování nebo změně jízdního pruhu jste nedali blinkr, nezastavili jste na stopce, nebo nepovažujete za nutné dodržovat pravidlo zipu. Deník ve spolupráci s ÚAMK (Ústřední automotoklub) sestavil deset zdánlivě malých hříchů a přestupků, za které vám hrozí pokuta.

Mladík z Dubí zasadil své babičce 99 ran nožem

/FOTOGALERIE/ K hrůznému činu došlo loni kolem 5. listopadu. Stal se ráno v Dubí na Teplicku ve 4. patře domu v ulici Karolíny Světlé. Devatenáctiletý Jakub Ševčík ráno vstal, uvařil si kávu a pohádal se s babičkou, u které bydlel. Vyčítala mu jeho chování. Rozčílil se a udeřil babičku lahvemi. Potom ji bodal nožem. Zasadil jí 99 ran! Dokonce nechal nůž zabodnutý v těle své babičky.

Boj s KLDR: Španělé vykázali velvyslance, USA mají v záloze vojenské varianty

Do 30. září musí severokorejský velvyslanec ve Španělsku opustit zemi. Důvodem jsou neutichající provokace ze strany KLDR, jež odmítá zastavit jaderné testy. Španělsko patří mezi státy, které považují kroky vůdce Kim Čong-una za „vážnou hrozbu pro mír“.

Oštěpařská královna Zátopková: Když chce člověk něco dokázat, musí pro to žít

Obvykle je špatné (až nepatřičné) připomínat věk dámy. V případě Dany Zátopkové to ovšem neplatí. Olympijská vítězka z roku 1952 se dnes dožívá neuvěřitelné pětadevadesátky. S manželem a báječným vytrvalcem Emilem slavila narozeniny naposledy společně v roce 2000. Byli na den stejně staří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení