VYBERTE SI REGION

VIDEO: O Kozí dráze vzniká dokument. Nadšenci ji chtějí zachovat

Děčín – Kdysi slavná Kozí dráha by měla být jednou z hlavních hvězd chystaného dokumentu Záhada lokálek. Jeho autoři pátrají po osudech lokálek nejen na severu Čech.

29.11.2016
SDÍLEJ:

Kozí dráha.Foto: DENÍK/Alexandr Vanžura

Natáčení dokumentu začalo letos na jaře, filmový štáb již několikrát navštívil Ústecký kraj a Kozí dráhu.

„Zájmem projektu je podpora a oživení železniční dopravy, především lokálek. Záhada spočívá v tom, že ačkoliv existují objektivní a racionální důvody pro jejich zachování, dlouhodobě dochází k často nesmyslné redukci," vysvětluje režisérka a autorka projektu Andy Primusová.

Dokumentaristé chtějí filmem vzbudit zájem o historii i současnost lokálek, které byly v minulosti životně důležité při rozvoji jednotlivých regionů.

Zatím autoři uvolnili na serveru youtube krátkou reportáž z Kozí dráhy, kde vystupují například hejtman Oldřich Bubeníček nebo jeho současný náměstek Jaroslav Komínek. Slyšet je možné také hlasy příznivců Kozí dráhy, mezi které patří například bývalý náměstek primátora Pavel Sinko.

„Smysl leží v dokumentaci současnosti. Vzhledem k tomu, že do filmu se dostane jen malá část veškerého natočeného materiálu, je škoda nevyužít ho ke kratším dokumentárním formám," vysvětluje Andy Primusová.

V asi osmiminutové dokumentární reportáži ale nezaznívají hlasy zastánců jiného řešení Kozí dráhy, například vybudování cyklostezky. Nevystupují v ní ani zástupci Správy železniční dopravní cesty.

Právě ta totiž říká, že do Kozí dráhy odmítá investovat větší peníze, pokud si na ní kraj neobjedná běžnou dopravu. Kraj přitom počítá jen s výletními vlaky.

Ty naposledy vyjely loni, před rokem se totiž na trať zřítilo několik velkých kamenů. Zabezpečení svahu by přitom mohlo vyjít i na několik desítek milionů. Bez pravidelné dopravy SŽDC považuje takovou investici za zbytečnou.

Na Kozí dráze skončila pravidelná doprava v prosinci 2007. Jejím velkým problémem je poměrně značná odlehlost zastávek a nádraží od center obcí a měst. Cestující tak dávali spíše přednost linkovým autobusům.

V letech po uzavření Kozí dráhy se snažily obce a města ležící podél trati, která v minulosti sloužila především k přepravě uhlí z Podkrušnohoří, o obnovení alespoň víkendových vlaků určených především turistům.

To se sice z počátku dařilo, ale po čase vlaky kvůli nedostatku financí již nevyjely. Další pravidelnější doprava začala předloni na jaře a poslední dva roky vozily turisty po Kozí dráze výletní vlaky.

Při prvních obnovených jízdách vlaky praskaly ve švech. I to byl jeden z důvodů, proč se ústecký krajský úřad rozhodl zařadit Kozí dráhu mezi podporované turistické tratě. Od loňské zimy ale vlaky po Kozí dráze kvůli skalnímu řícení opět nejezdí, a budoucnost Kozí dráhy není ani po více než roce jasná.

Původně vlaky ale jezdily dále než do Telnice na Ústecku, trať totiž vedla až do Oldřichova u Duchcova, v samotných začátcích dokonce až do Chomutova.

Historie Kozí dráhy Duchcovsko-podmokelská dráha byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem, Duchcovem a Chomutovem. Firma vznikla jako konkurenční podnik vůči Ústecko-teplické dráze. Nově založená společnost získala koncesi v roce 1869 pro úsek z Duchcova do Podmokel, kde měla trať napojení na labský přístav, kam směřovala většina zátěže uhlí. Tato část byla uvedena do provozu v roce 1871, o rok později pak zbývající část z Duchcova přes Litvínov do Chomutova. Zdroj: wikipedie.cz

Autor: Alexandr Vanžura

29.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies