VYBERTE SI REGION

Scenárista objevil téměř ztracený film o zmizelé Vltavě

Hněvkovice /VIDEO, FOTOGALERIE/ - Po snímku Život řeky z roku 1983 pátral jeho scenárista Pavel Kadrmas. Rád by ho dostal k divákům, pomoci může Jaderá elektrárna Temelín.

5.3.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Pavel Kadrmas (66, na snímku u Vltavy v Českých Budějovicích) napsal v roce 1983 scénář k filmu Život řeky o vltavském údolí před stavbou Temelína a Hněvkovické přehrady. Film, který byl léta považován za ztracený, se našel v Národním filmovém archivu.

Pavel Kadrmas (66, na snímku u Vltavy v Českých Budějovicích) napsal v roce 1983 scénář k filmu Život řeky o vltavském údolí před stavbou Temelína a Hněvkovické přehrady. Film, který byl léta považován za ztracený, se našel v Národním filmovém archivu.Foto: Deník/ Václav Pancer

Peřeje za Hlubokou, purkarecký jez, poslední vor, který jím proplul, statky 
v okolí. Hodně z toho, co zmizelo kvůli Hněvkovické přehradě a stavbě Jaderné elektrárny Temelín (JETE), zachycuje film Život řeky z roku 1983. Léta o něm nikdo nic nevěděl. Až nedávno jeho scenárista Pavel Kadrmas zjistil, že Národní filmový archiv vlastní negativ. Snímek, který v sobě nese paměť krajiny, by se tak mohl dostat k divákům – pokud budou peníze. Elektrárna se k myšlence staví vstřícně.

Pohled starých Hněvkovic.Příběh začíná před 31 lety. Připravuje se stavba JETE 
a ministerstvo kultury si objednává dva dokumentární filmy: jeden o lidové architektuře v oblasti, druhý o údolí Vltavy od Hluboké až k hrázi nové přehrady. Zakázku plní Krátký film Praha, režisér Svatopluk Beneš a firma Videopress, v níž právě Pavel Kadrmas pracuje. K snímkům Místo pro energii 
a Život řeky píše scénáře. „Film o Vltavě je unikátním dokumentem, zachycujícím původní stav údolí od Hluboké po Purkarec. Měl by se zachovat pro budoucnost,“ říká dnes 66letý scenárista.

Natáčí se z řeky, po níž filmaři plují na gumových člunech, a z vrtulníku. Snímek Život řeky, dlouhý 31,5 minuty, ukazuje statky, lesy, louky či peřeje za Hlubokou v místech, kde se řeka zařezávala do skal. Také architekturu vorařské obce Purkarec, dnes zčásti zatopené.

„Pro zpestření filmu jsme nechali udělat vor, který splavil jako poslední vor purkarecký jez. Natočili jsme, jak se staví, našli jsme dědu, který si ještě pamatoval, jak se vory vázaly,“ říká Pavel Kadrmas, žijící v Kamenném Újezdu 
u Českých Budějovic.

Pohled na jez s vorovou propustí a mlýnem v Purkarci. V roce 1992 zatopené vodami Hněvkovické přehrady. Reprodukce pohlednice ze 60. let.

Zpět do roku 1983. Filmy  podle scenáristy vidí jen pár odborníků a zde se příběh zamotává. Z každého snímku vznikají tři kopie: pro ministerstvo, jihočeské památkáře 
a okresní národní výbor. Jenže skoro všechny zmizí, v archivu památkářů je jen Místo pro energii, bez zvuku. A Život řeky? Pavel Kadrmas pátrá, až zjistí, že přežil v Národním filmovém archivu (NFA). Ale.

„Ve sbírkách je pouze originální negativ obrazu a zvuku ve formátu 35 milimetrů. Krátký film má možnost vykopírovat si v laboratořích kopii,“ píše Barbora Bokšteflová z Národního filmového archivu.

Snímek Život řeky by tak bylo třeba vyrobit a zdigitalizovat, aby se mohl promítat 
i tam, kde již přístroje na formát 35 milimetrů nemají. Kolik peněz je potřeba? O málo víc než je průměrná mzda v Česku. „Výroba filmové kopie by stála cca 30 000 korun,“ upřesnila Magdalena Werens z NFA. 
O podobné sumě mluví i Petr Hájek z Krátkého filmu Praha.

Teď 'jen' najít toho, kdo ji zaplatí. Pavel Kadrmas má jasno. „Bylo by mravné, kdyby si státní správa, která filmy poztrácela, nasypala popel na hlavu a investovala. Tohle by nemělo být na soukromé iniciativě,“ je přesvědčen.

Obrátil se proto na Jihočeský kraj, odbor kultury a památkové péče. Jeho šéf Patrik Červák zdůraznil, že v archivu film nepřevzali a v této chvíli nemá potřebu ho mít. Myslí si, že snímek by měl zajímat odbor životního prostředí.

„Víme, že film existuje, můžeme s tím počítat třeba na příští rok do rozpočtu. Ale připadá mi zbytečné o tom psát a nyní nemám potřebu tento film za peníze daňových poplatníků pořizovat,“ řekl Patrik Červák.

Dle jeho slov existuje mnoho jiných filmů o jihočeských památkách; jako příklad dává televizní sérii Hledání ztraceného času Karla Čáslavského 
a díly o řece Vltavě. „Že bychom teď investovali finanční prostředky do rozmnožení tohoto filmu jenom proto, abychom ho měli v portfoliu 
a proto, že ho chce pan Kadrmas, se mi zdá zbytečné,“ doplnil šéf odboru.

Letecký pohled na Hněvkovickou přehradu.

Hodnota snímku je každopádně nesporná. Vnímá ji Dagmar Blümlová z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. „Lidská paměť je dočasná, paměť filmu věčná. Kolik lidí dnes pamatuje původní koryto Vltavy pod Hněvkovickou přehradou, zmizelou část Purkarce, nenávratně ztracené Jaroslavice? Jestliže je možné se na tu nenávratnou krásu podívat aspoň na filmovém pásu, je to zázrak a lhostejnost vůči němu je trestuhodná,“ hodnotí kulturní historička.

Lhostejná není JETE. Její mluvčí Marek Sviták zmínil, že projekty, které mapují historii regionu před existencí elektrárny, podporují. V posledních dvou letech se podíleli na dvou knihách o historii plavby v Týně nad Vltavou, loni v temelínském infocentru vystavili pohlednice, jak vypadal region před stavbou JETE.

„Zfilmování historické podoby Vltavy je určitě zajímavá myšlenka. Projekt nám zatím nebyl představen a pokud se na nás autoři obrátí, budeme ho určitě posuzovat stejně jako  jiné žádosti,“ reagoval Marek Sviták.

Autor: Václav Koblenc

5.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies