Podobné rozpaky přivezl do Cannes Ken Loach, který tu před osmi lety zvítězil s filmem Vítr v obilí. I tentokrát se věnoval svému oblíbenému tématu, útlaku Irů, to ale ve snímku Jimmy´s Hall (Jimmyho tančírna) vyznívá jako naivní vyprávěnka o volnočasových aktivitách Irů ve 30. letech minulého století. Ušlechtilá témata ještě nutně nemusejí tvořit potenciál pro dobrý film, zejména když se tvůrci štítí emocí a dávají na odiv svůj intelektuální odstup.
S emocemi evidentně nemá problém Francouz Michel Hazanavicius, jeho snímek The Artist ovšem před pár lety mnohem lépe přijala Americká filmová akademie než porota v Cannes: 5 Oscarů versus (jen) festivalová cena za mužský herecký výkon. A tohle už se s tvůrcem táhne. Jeho novinka The Search (Pátrání) přinesla na plátno nejen silné téma, ale i velký příběh a emocionální náboj. Skvěle vystavěný film sleduje osud malého čečenského sirotka, který byl svědkem vraždy svých rodičů, a ruského mladíka nedobrovolně naverbovaného do armády. Obraz toho, co válka dělá s lidmi, je tu podán nesmírně sugestivně a s velkou intenzitou, což bylo zřejmě příliš na zdejší snobské publikum.
Nicméně Hazanaviciův snímek má před sebou budoucnost, která rozhodně překročí datum konce festivalu. Stejně jako Cronenbergův titul Maps to the Stars, kontroverzní tvůrce vsadil na ironii a dráždivou provokativnost, jeho obraz současného Hollywoodu je dílem zábavný a dílem děsivý.
To italská hvězda Sophia Lorenová má už to nejlepší za sebou, přesto v bezmála osmdesáti letech okouzlovala Cannes tu v rudém, tu ve sněhově bílém outfitu. Herecká legenda uspořádala na festivalu masterclass, což byla akce, o niž se mezi potenciálními účastníky strhla největší bitva. Souboj o festivalové trofeje teprve vyvrcholí, o vítězi rozhodne porota vedená režisérkou Jane Campionovou zítra večer.
Darina Křivánková